Podívejte se na mapku zemí, které uzákonily rovnou daň:

Modrou barvou evropská území s rovnou daní (kresba:pm)

Sněmovna schválila balík reforem, jehož součástí je daň z příjmů s jednotnou sazbou. Takové dani se obvykle říká rovná daň (flat tax). Její výhodou (kromě větší jednoduchosti a srozumitelnosti) je, že nepokřivuje trh práce (progresivní daň znevýhodňuje investice do zvýšení kvalifikace). Proto obvykle země s rovnou daní rostou rychleji.

Česká rovná daň není ideální (nepodařilo se prosadit omezení mnoha výjimek a odečitatelných položek, které by umožnilo zavést nižší sazbu nebo vyšší základní slevu na dani) – ale základní efekt jedné sazby tu je: Úvaha „Promiňte, ale já tuto zakázku nevezmu, protože bych se přehoupl do vyššího pásma a stát by mi kromě sociálního a zdravotního pojištění vzal 32% zbytku“ se stane minulostí. Přestože spousta nesystémových a nespravedlivých výjimek ze zdanění zůstala zachována, odhaduji, že i českou daň budou v zahraničí označovat jako „flat tax“, nicméně dopady na růst ekonomiky a daňový výnos nebudou tak pozitivní, jako kdyby ke zrušení spousty výjimek došlo.

Na mapce uvádím, na kterých evropských územích se platí rovná daň z příjmu fyzických osob.

Pár zajímavostí:

Západ:

Letos zavedli rovnou daň na Islandu, což je první větší země západní Evropy, která zavedla rovnou daň. Islanďané platí centrální vládě 22,75% a k tomu 12,97% pro místní vládu nad nezdanitelným minimem 356 180 islandských korun. (Na mapce je zamodřená i Andora a Monako, i když v těchto zemích daň z příjmu nemají, ale platí se tam povinné pojistné s rovnou sazbou.)

Východ:

V Bosně a Hercegovině mají rovnou daň ve dvou z jejích konfederačních součástí – ve všech kantonech Bosensko-chorvatské federace a v samostatném Distriktu Brčko (10%), zatímco v Republice Srbské mají progresivní zdanění (10 a 15%). V Srbsku je rovná daň, ale nikoliv v provincii Kosovo, kde mezinárodní správa uzákonila progresivní stupnici.

Rovnou daň nemají v Moldávii, ale mají ji v odštěpenecké Podněsterské moldavské republice.

Závěr:

Zemí s rovnou daní v Evropě postupně přibývá. Je to důsledek daňové konkurence. Je dobře, že se k nim Česká republika přidala, ale je škoda, že ji zavedla v omezené podobě.

Koalice dál debatuje, jak parametry daně změnit počínaje rokem 2009. Doporučil bych odstranit všechny výjimky a odečitatelné položky. Někomu může připadat nesprávné zrušit možnost odečítání kupř. hodnoty darovaných darů, placených úroků z hypotéky či příspěvků odborové organizaci od daňového základu – ale zrušení těchto výhod je třeba v plné výši promítnout do zvýšení základní slevy na dani, aby stát nevybíral ani o korunu víc, aby jen férověji rozdělil daňové břemeno.

výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku