Pro samé nadšení z byznysu s bohatým partnerem nezapomínejme na vlastní bezpečnost
Čínský prezident Si Ťin-pching překvapil v prosinci jednoduchou otázkou směrem k čínskému průmyslu: Proč Čína nedokáže vyrobit dobrou propisku?
Čína samozřejmě vyrábí propisky. Vyrábí jich hodně. Podle jedné statistiky jich ročně vyprodukuje neuvěřitelných 38 miliard. Ale kvantita a kvalita (která zřejmě čínského prezidenta rozzlobila) jsou dvě různé věci.
Faktem zůstává, že čínský průmysl dodnes nezvládá výrobu toho, co je na propisce nejdůležitější: kuličky a jejího ložiska. Na první pohled to vypadá jako maličkost, ale nepatrná kulička je malým zázrakem metalurgie a přesného strojírenství. Kuličky do propisek umějí kvalitně vyrábět Švýcaři, Němci a Japonci, od nich také Čína dováží součástky pro kvalitnější část své psací produkce.
Propisky a psací potřeby jsou jedním ze symbolů hospodářské úrovně země. Pokud si vzpomínáte, během 70. a 80. let byly čínské propisky značky „Hero“ vyhledávány pro svoji kvalitu. Nedávno jsem podobnou propisku znovu viděl v obchodě. Měla značku „Herb“ – což znamená, že čínští padělatelé parazitují i na vlastních značkách – a na první pohled šlo o výrobek mizerné kvality. Jak je možné, že Číňané nejenže nezvládají kvalitní výrobu, ale jejich jakostní standardy se v některých případech dokonce časem zhoršují?
Nespěchají, tvrdě vyjednávají
Čína je miliardovou zemí, což je fakt, který mnohé podnikatele i politiky fascinuje do té míry, že nejsou schopni vidět nic jiného. Miliardová země má mohutný vnitřní trh, který je však převážně chudý. Typický čínský výrobce se proto orientuje na méně kvalitní produkci, hlavně ať výrobní náklady jsou co nejnižší.
Oč jsou Číňané slabší v kvalitě výroby, o to jsou schopnější jako vyjednavači. Protistranu, s níž hodlají uzavřít smlouvu, dokonale zpracují. Zmapují si její silné a hlavně slabé stránky. Přesně vědí, kdo má jakou moc, kdo o čem rozhoduje, kdo je vydíratelný nebo úplatný, kdo s kým kamarádí a kdo se s kým nemá rád. Nespěchají, ale tvrdě vyjednávají, aby smlouva obsahovala co nejlepší podmínky pro čínskou stranu.
Moci čínských vyjednavačů podlehla řada západních korporací i států. Jedna velká firma za druhou v minulosti podepisovaly kontrakty, které zahrnovaly transfer západních technologií do Číny a vlastně zahrnovaly průmyslovou špionáž. Americké ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že čínská špionáž představuje škody v řádu miliard dolarů ročně a znamená hrozbu pro americkou národní bezpečnost.
Mohli by Číňané znamenat nebezpečí pro českou ekonomiku? Asi ne riziko stejného typu, jako znamenají pro Ameriku. Česká ekonomika bohužel v řadě ohledů připomíná spíše „evropskou Čínu“, montovnu, kde skoro všechno patří zahraničním investorům. Samozřejmě včetně zisků. Šance na technologickou špionáž Čechů v Číně jsou minimální.
Český stát však přece jen vlastní něco, co Čína může hodně chtít. Existuje podnik strategického významu, který měl v roce 2015 dvoumiliardový zisk a který doposud nebyl privatizován, stoprocentním akcionářem je stát. Jde navíc o monopol, jehož postavení je zcela neotřesitelné. Jeho zisky jsou tudíž velmi stabilní, ani recese v roce 2009 jej neposlala do ztráty. Kromě toho se jedná o jeden z mála dobře fungujících monopolů. Funguje tak dobře, že o něm lidé vlastně ani nevědí.
Investor a hloupí Honzové
Tento stroj na peníze sídlí v příhodně nazvané Elektrárenské ulici na pražském Bohdalci a jmenuje se ČEPS. Tedy Česká energetická přenosová soustava. Naprosto minimální a velmi skromný odhad její tržní ceny by se pohyboval kolem 40 miliard korun, ovšem její strategická hodnota je nevyčíslitelná.
Kdybych byl čínským investorem, využil bych situace, že český prezident se Číně podbízí a českým premiérem je tvor bez názoru schopný souhlasit s čímkoli. Koupil bych ČEPS za nějakou legrační cenu – výtěžek z prodeje vláda okamžitě prošustruje, ale to není moje věc – a těm hloupým českým Honzům už opravdu nebude doma patřit nic. Zůstane jim už jen ta pověstná klika od záchodu.
Pouhá spekulace? Jiná zpráva ze serveru Motejlek.com: „Předsedu představenstva a generálního ředitele podle odhadu serveru na 99 % odvolá dozorčí rada provozovatele přenosové energetické soustavy, která má o tomto jednat 30. března.“
Takže uvidíme.
Čínskému prezidentovi bychom měli při návštěvě Prahy věnovat nějakou pěknou propisku, ale nikoli strategicky významný kontrakt. Bylo by tragikomické, kdyby ČEPS byl „privatizován“ čínskou komunistickou vládou.
Kromě toho, nestálo by za pokus rozšířit bezproblémové a přínosné vztahy se státem Tchaj-wan? Tchajwanští investoři mají v Česku zhruba dvacet projektů, například Foxconn, Wistron, Asus, AUO Optronics, Acer, Gemtek, Pegatron, Inventec, Tatung nebo HTC. Tchajwanci mají jako investoři i obchodní partneři nesrovnatelně lepší pověst než komunisté z Pekingu. Ale na Hradě vítáni nejsou.
Autor je ředitel pro strategii, společnost Partners
LN, 24.3.2016