Provozovatelé benzínových pump jsou donuceni vyvěšovat na nich srovnání nákladů na ujetí 100 km podle druhu paliva. Tedy které auto za kolik peněz ujede 100 km na benzín, naftu, LPG, CNG, elektřinu nebo vodík. Týká se čerpadel, kde je některé alternativní palivo prodáváno. Nařídila to Evropská unie a sleduje tím podporu přechodu na alternativní motorová paliva. Neuposlechnutí se trestá pokutou 10 tisíc korun.
Srovnávací čísla, která budou muset pumpaři vyvěsit „na viditelném místě“, budou zcela iluzorní: vydá je ministerstvo průmyslu a obchodu každý půlrok. Podobně, jako iluzorní jsou údaje o spotřebě paliva či výpusti škodlivostí z výfuku, které uvádějí výrobci aut a jež získávají v laboratorních podmínkách, případně ještě pomocí cinknutého softwaru. Další potíž je v tom, že pumpa mění ceny paliv někdy také denně. Ale ministerstvo svou novou zátěž zvládne, přijme prostě dva nové úředníky, pumpař si sestaví excelovou tabulku.
Kalamitní situace nastane, až bude ministerstvo zavaleno žádostmi o dotace na alternativní auta od lidí, kteří si při tankování na pumpě přečetli nějaká hausnumera. Nadsazuji, já vím. Řidiči, kteří se budou chtít poučit srovnáním nákladů, si musejí vybrat nejen pumpu, která má alternativní palivo v nabídce, ale i takovou, kde to palivo (LPG, CNG, vodík…), nebo elektrický stojan, patří tomu, komu patří pumpa. Pokud řidič platí u jedné kasy, ale peníze řekněme za plyn jdou na účet jinému, než majiteli pumpy, srovnání nákladů taková pumpa vyvěšovat nemusí. Je to snadné a jasné, vždyť to vymyslel úřad.
Ale nechme ironie. Zásadní průšvih celé téhle věci spočívá v tom, že Evropská komise si vůbec dovoluje nařizovat pod pokutou vést propagandu své politické agendě soukromým společnostem. Přituhuje nám v té Unii. Což bychom neměli dopustit. Napříště můžeme být povinni např. podporovat palestinské Araby, nebo si na vlastní auto starší 6 let na „viditelném místě“ vystavit cedulku „Jsem klimatické prase“.
Pointa: dnes je CNG dražší než benzín i nafta. Některé městské dopravní podniky své ekologické plynové autobusy převracejí zpět na naftu. Takže ty povinné srovnávací tabulky u pump mohou být nakonec docela užitečné. A protože nynější patálie s plynem jdou z větší části na vrub chybné evropské politiky, nebude na škodu důsledky této politiky míti na očích při každém tankování.
Komentář je převzat ze serveru Svět hospodářství se souhlasem autora a redakce.