10.12.2019 | Svátek má Julie


EKONOMIKA: Propagace „českých potravin“ za 1,5 GKč?

15.8.2014

„Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na komunikační kampaně na podporu značek Klasa, Regionální potravina a Vína z Moravy, vína z Čech. V kontrolovaných letech 2008 až 2013 vynaložily Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) a Vinařský fond na tyto kampaně celkem 1,5 miliardy korun, z nichž ministerstvo poskytlo 1,4 miliardy korun formou dotací a zbytek pak zaplatily SZIF a Vinařský fond ze svých prostředků. NKÚ zkontroloval výdaje na komunikační kampaně za celkem 1,3 miliardy korun. …

SZIF v letech 2009 až 2013 v několika desítkách akcí na podporu značky Klasa proplatil faktury za práce, které nebyly ukončeny nebo vůbec neproběhly, případně byly nad rámec uzavřených smluv, či vůbec nebyly předmětem dané veřejné zakázky. Celkem šlo o 96,3 milionu korun. SZIF tak například proplatil provizi agentuře a odměnu subdodavateli v celkové výši 840 tisíc korun, i když podle smlouvy žádnou provizi ani odměnu hradit neměl. Dále proplatil tři novinářské exkurze za celkem 171 tisíc korun, jejichž program se značky Klasa týkal jen zčásti. Součástí exkurze v mlékárně tak byla například i návštěva lázní a indická masáž. Výsledkem této akce byly mimo jiné články, v nichž o značce Klasa nebyla ani zmínka.“

Tyto dva odstavce jsou citovány z tiskové zprávy NKÚ o výsledku kontroly vynaložených prostředků erární kampaně na „Podporu českých potravin“. Mně to tedy hrubě připomíná komunistický boj proti „americkému brouku“ neblahé paměti, který vedou stejně myslící lidé, který prospívá stejně bezcharakterním partám, a který vykazuje pouze stejně propagandistické výsledky jako v oněch 50. letech minulého století.

Je to do očí bijící výsměch daňovému poplatníkovi, který často neví kam dříve skočit, aby poplatil všechny složenky. Je to další vychytralý papalášský výmysl na odklánění peněz ze státního penězovodu, jako již tradičně zabalený do vznešeného hávu páchání všeobecného dobra. Že to není ojedinělý případ politického tunelování státní kasy, svědčí i „bratrské kampaně“ – například na podporu cestovního ruchu, „Český kapr“ a desítek dalších se stejným nulovým příspěvkem pro reálný život společnosti.

Znáte snad ve svém okolí jediného člověka, který by si těchto miliardových agitek vůbec všiml, popřípadě by pod jejich vlivem natolik změnil své chování, že by se jimi začal dokonce řídit? Komu jsou tedy určeny? Komu prospívají? Mám za to, že odpověď je opět velice jednoduchá jako v každém případě, kdy musíme trpět „dobrodějství“ státem placených úředníků.

Levicová neomarxistická kavárna, ovládající dnes politické procesy u nás i v EU, neustále volá po větší aktivitě státu jako takového. Už jí nestačí dehonestující rabování v kapsách produktivní části společnosti, už jí nestačí Orwellovské utahování šroubů osobních svobod a geometrickou řadou rostoucí armáda erárních byrokratů. Ráda by zřejmě znovu moc absolutní. Všeobjímající sociální stát, kde politicky korektní, genderově i multikulturně vyvážení a sociálně cítící mudrlanti blábolí jako v horečce zkazky o šťastné prosperující budoucnosti, ke které se musíme prodanit, proregulovat a prodotovat.

Momentálně jsou však zatím jen na půl cesty. Jejich budovatelskou práci ještě společnost nedokáže sama „náležitě“ ocenit. Eurosocialismus je však svým školským, ekonomickým i byrokratickým systémem vychovává jak na běžícím pásu. Kde se mohou všichni ti mlátiči prázdné slámy najednou uživit?

Mají „zdroje“, mají soudruhy. Na významných postech. Soudruhy s prstem na tepu doby a důležitými razítky. Rada vzájemné „hospodářské“ pomoci funguje. Politický pasák vymyslí hovadinu se vznešeným názvem a cílem: „Třeba takový český samolepičky na knedliky, co, Pepo, bomba, ne? Zkomunikujeme to jako podporu tradičního českýho žrádla, co maj lidi rádi. Máš na to fondy, ne?“

A Pepa tam bouchne razítko, nastaví kapsu pro „nějakej malej odklon“ a stát funguje jako za mlada. Nakrmí se pár kamarádů z mokré čtvrti, kteří také oddaně slouží věci socialismu, rozpočet odepíše pár miliard. Zvednou se daně, utáhnou se šrouby a jedeme dál! Ať žije světový mír! Ať žije sociální stát! Ať žijí exkurze do mlékárny, indické masáže, erární provize, dotace, fondy!

Mám k tomu jen jednu poznámku: Vážení milovníci silného státu, páchání „dobra přes mrtvoly“, sociálních jistot, legislativních smrští, regulací, vyhlášek, totálního policejního dohledu, úřednické byrokratické mašinérie, přerozdělovaní, předanění a další erární šikany, toto jsou konkrétní výsledky vaší „práce“ pro společnost. Za jednu a půl miliardy v jediném případě. Zlodějské korupční mrhání oněmi pověstnými zdroji, které jsou, těmi cizími penězi, za které všem jen stále slibujete krásné zítřky. Nefackuje vás hanba?

Psáno pro pravyprostor.cz

Převzato z Kriz.blog.idnes.cz se svolením autora








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.