Hospodářství se pořád neprobouzí

Česko, Itálie a Španělsko jsou tři evropské země, kde byl ve druhém čtvrtletí ekonomický propad nejhlubší – tedy pokud srovnáváme s úrovní předkrizového roku 2019. U prvních dvou zemí dosáhl pokles podle Eurostatu čtyř procent hrubého domácího produktu, v případě Španělska šesti procent. Proti tomu osm zemí na severu a východě Evropy už výkonnost roku 2019 překonalo.

Údaje jsou pozoruhodné tím, že mapují vývoj od prvního nárazu pandemie loni na jaře, až do oživení na počátku letošního léta. Ve srovnání s Evropou byl loňský propad v Česku průměrný, vážnější je, že se zdejší hospodářství zotavuje mimořádně pomalu.

V této chvíli je na místě jednoduchá otázka: „Proč“. Pomalý rozjezd po krizi se ještě může změnit v prudký růst po vzoru zemí typu Polska, přesto se už sotva něco změní na tom, že nejdříve musíme dohnat současné zpoždění. Šlo by to lépe, kdybychom znali odpověď na otázku, proč ke zpoždění vůbec došlo.

Není pochyb, proč se tak zpozdily další dvě země s problémy, tedy Itálie a Španělsko. Jejich ekonomiky stojí na službách, proto je výpadek turistiky z loňského léta zasáhl zvlášť silně. Překonat ztráty potrvá déle u nich i u dalších především jihoevropských zemí s podobnou strukturou hospodářství, které na tom nejsou o mnoho lépe.

Výpadek turismu ovšem pro Česko tolik neznamená. Vážnější je okolnost, že průmyslová lokomotiva jménem Německo dosud nenabrala plnou rychlost vinou úzkoprofilových dílů.

Potíže nejbližšího obchodního partnera Čechy zasáhly, o tom není pochyb. Přesto se tím nevysvětluje, proč tato komplikace zasáhla ze všech německých partnerů nejvíc Čechy a proč je zasáhla ještě víc než samotné Němce.

V tuzemsku se tedy přihodilo něco zvláštního, co nejde ze srovnání s jinými zeměmi vysledovat. Svou roli mohl hrát delší lockdown, než v jiných zemích, ovšem ani tato odpověď nestačí, protože opatření proti koronaviru se v Česku od řady dalších zemí zase tolik nelišila. Ještě je možné hledat odpověď v jednotlivých oborech ekonomiky – a nelze popřít, že pandemie zasáhla především služby a stavebnictví, tedy obory náročné na pracovní sílu. Pokud hraje klíčovou roli tento faktor, pak se v krizi plně projevily potíže, které Česko pociťovalo ještě před příchodem koronaviru. Ani to však není vyčerpávající odpověď.

Protože zatím nikdo nenabízí podrobné vysvětlení, musí se veřejnost spokojit s tím obecným. Ekonomika je především vědou o chování lidí na hospodářských trzích, proto mimo jiné zachycuje míru energie, s níž lidé na trhy vstupují. V Česku očividně chybí entuziasmus a nadšení pro obnovu notně pocuchané společnosti, tedy vlastnosti, o které by se mohla opřít příští konjunktura. Možná nezbývá než čekat.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus