Dušan Streit 21.3.2009 13:31

Re: Mílí čeští teoretici,

Proč blábolíte, když jste mimo mísu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Zima 21.3.2009 12:40

Mílí čeští teoretici,

když vycházíte při vašich úvahách z "konsistence" V. klAuse, není divu, že se plácáte v absurditách. A přitom dnes už i západní neoliberálové uznávají nutnost regulace, za bezprostřední příčinu považují nízký vlastní kapitál a mluví o stagflaci, na kterou nemůže zabrat Keynes ani teoreticky. Proti tomu stojí kLau sovo "řešení"  ve formě trojího zrušení: 1) ochrany zaměstnanců, 2) finančních regulací, 3) podílu zaměstnavatele na soc. zabezpečení zaměstnanců. Při takovýchto nápadech není divu, že jeho nohsledové, jako Ševčík, šíří idiotské statementy o daňových rájích a pod. (S podivem je ale, že dokonce Z1 takovému idiotovi dá prostor)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 21.3.2009 12:18

A co když je to s touto krizí jinak?

V.K. sám v poslední době připustil, že tato krize -  vidím to nyní spíše jak nečekanou stagnaci růstu - má principielně jiné příčiny jak ony cyklicky se měnící uváděné stavy ekonomik. Ch. Hall se při zamyšlení nad "Americkým zázrakem" opřel o vysvětlení přes energetickou návratnost zdrojů. Je to pohled obtížný s hlediska precizování toku energií ale systémový a velmi podnětný. http://www.esf.edu/EFB/hall/  Česky ve Vesmíru 9/2008. Za pozornost stojí především názornost tzv. "bublinového grafu" , který ukazuje, že pokud má společnost dostatek energetických zdrojů s vysokou návratností je to podnět i podmínka pro její rust, opak růst zastavuje a pod návratnost 5x se i nejprimitivnější společnost rozpadá. Podobně o tom uvažuje i Cílek a další : http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/ekonomika-ktera-neni-o-trznich-vztazich  Kteří hledají platnost biofyzikálních procesů analogicky fyzikýlním termodynamickým zákonům. Pokud by tento pohled byl pravdivý pak to vysvětluje proč se tak snadno krizovost jak lavina přenesla co celého světa. Nikdo dnes totiž nezná oblast kam by bylo možné masivně investovat jak dříve a přitom s tak vysokou návratností jak dříve. Nutný důsledek je stagnace či pokles ekonomik. Jedno s řešení je snížení společenské spotřeby ale to by muselo být velmi razantní /si 3x/  nebot hlavní zdroje svou efektivitou poklesly zhruba takto. Jinou nadějí je nelezení nové velmi produktivní technologie - např jaderná fůze za studena - ale ta je spíše s oblasti scifi. Nutný důsledek tedy pravděpodobně bude okolnostmi vynucená radikální celospolečenská změna tak aby se do rovnováhy dostaly parametry ERoEI spolu s EKOSTOPOU v protiváze celospolečenské spotřeby. To není vize radostná - v obou parametrech je dosud značný převis poptávky nad možnostmi a tak nezbývá než hledat podstatně efektivnější společenské uspořádání a to bude znamenat změny velmi dramatické. Málo kdo si např dokáže představit společnost bez armád policie, s omezenou sociální a zdravotní strukturou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dušan Streit 21.3.2009 12:11

Nesouhlasím

Souhlasím s Klausem, že po vypuknutí krize je přílišná léčba kontraproduktivní a může pacienta zahubit. Ale nejde nyní jen o chřipku, ale o těžký katar:

http://streit.blog.idnes.cz/c/75559/Poplasna-zprava-o-hre-na-krizi.html

Krize k nám ještě ani nedorazila a my už jsme nesmyslně vystříleli prach.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Papouch 21.3.2009 11:51

Re: Kdo teda vlastně může za cykly???

dobry postreh!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tris 21.3.2009 11:28

Bad science

Ach jo. Hoover NEBYL neintervencionista. NENÍ PRAVDA, že vláda zasahovala do ekonomiky minimálně - Smooth-Hawley tariifs, masivní dotace do zemědělství, půjčování podnikům a bankám. Hoover skončil svoje období s NEJVĚTŠÍM DLUHEM v tehdejší historii USA. Neznalost?

Od 30. let poměrně masivně ustoupilo od pevného krytí měny - což může mít na délku trvání krize velmi podstatný vliv. Takže z toho, že je větší regulace, se nedá soudit vůbec nic. Těch faktorů je mnoho, další otázka je, zda se nám nepodařilo z krátkodobého nesystematického rizika udělat dlouhodobé systematické. Momentálně to tak vypadá.

Problematika "stabilizátorů", "fiskální stimulace" není problém načasování, ale otázkou jestli to VŮBEC FUNGUJE. Poměrně honě ekonomů je přesvědčeno, že pro to není důvod.

Takže k té regulaci: Co tu máte, je "spíše neregulované" (a i v tom bych byl opatrný, v USA například ještě do 30. let platil double-liability standard) bankovnictví na zlatém standardu vs. více regulované bankovnictví na nekryté měně.

Krize v době, kdy mnoho lidí o úspory nepřišlo, trvaly déle, než dnešní krize, při kterých spousta lidí o prostředky přijde (vlády to řeší inflací). Automaticky předpokládáte, že to první je horší než to druhé. To vůbec nemusí být pravda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Skoroprduch 21.3.2009 11:26

Odborníci

Trochu mi zde schází názory odborníků. Mám několik otázek. To že banky půjčují peníze za úrok je si OK. Měl by to být jejich výdělek. Jak mám rozumět tzv. finančním produktům které vlastně pouze odčerpávají z koloběhu peníze. Po nějaké době to musí někde scházet. Představuji si že krize dostává pouze finanční systém do rovnováhy. Prosím o vysvětlení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

xxxKubeš 21.3.2009 10:33

Autor

nemá pravdu, když popírá Klausovo přirovnání krize ke chřipce. Na chřipku není žádný lék takže se léčit nedá. Samozřejmě po dobu chřipky je nutno chovat se jako nemocný, být v teple, chřipku nepřecházet atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Otakar 21.3.2009 9:28

Autor decentně zapomněl na důvody krize.

A to ty , které vznikly za vlády prezidenta Clintona v USA, kdy dal na své finanční poradce (ti teď radí zase Obamovi) a zrušili zákony které zakazovali univerzálním bankám obchodovat s akciemi, to mohly jen investiční banky (které zas nesměly přijímat vklady), což byl jeden ze základních pilířů New Deal. Clinton odstartoval tuto krizi, trvalo cca 10-12 let ,než  dospěla a dalším krokem do tohoto průšvihu bylo zavedení levných hypoték pro americké chudé - přistěhovalce, kteří ve velké většině nejsou schopni tyto státem dotované hypotéky splácet, třetím důvodem je obrovské zadlužení USA, které toto vše musely financovat a půjčily si u Číny a arabských zemích, to vše musí někdo zaplatit. Pumpování peněz do ekonomiky moc nevyřeší, jen trochu oddálí dopady, problém je že jen málo lidí ví jak je ta krize hluboká a jak bude dlouho trvat, takže vše jsou jen spekulace vč. tohoto článku. Zaplatit to ale někdo musí, takže ti méně schopní příjdou o majetky, ceny akcií se sníží, nebo zhroutí, firmy zkrachují, úspory se znehodnotí a cena nakoupeného zlata až se začne prodávat také, čeká nás inflace, jaká(?), až bude po krizi uvidí se kdo prohrál a kdo vyhrál, teď to však nikdo neví, když tak se jen tak tváří, ať se to komu líbí či ne má Klaus víc pravdy ,než ti zvěrozvěsti "Obamaboomu".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Palice 21.3.2009 9:27

Kdo teda vlastně může za cykly???

CYKLISTI!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Palice 21.3.2009 9:21

Re: To zni rozumne, ale je to spatne...

Souhlas,

navíc mám dvě poznámky:

1. jaký postup (a data) autor volí pro srovnávání krizí během více jak století a půl? Příklad - mějme dvě ekonomiky, jednu se dvěma výrobci v roce x, každý (právě vzhledem k technologii) má produkt 100, a pak druhou ekonomiku v roce x+50, s 1000výrobců, každý má produkt 500; pokud zkrachuje vždy jeden - je větší hospodářský pokles v prvním nebo druhém případě (hluboká krize v roce 1870 může být ve skutečnosti nesrovnatelně mírnější než mírná krize v roce 1970)??? Muselo by být zřejmé, jak se k výsledkům dojde, jinak lze ekonometricky vyrábět krize, kde se nám zamene.

2. státní zásahy nejsou jen regulace finančních trhů. Jak autor správně píše - těsně před 1.světovou válkou vznikl FED (a po jejím skončení došlo asi k nejzásadnější změně měnové politiky ve 20.století - státnímu monopolu měnového zlata), proč tohle podle autora s Velkou krizí nijak nesouvisí?

PS: k Rooseveltovi - kdo asi založil (v rámci "dost přísná regulace finančních trhů" ve třicátých letech) dvě obří instituce, s inciciály F.M. a F.M., jejichž kolaps je vpodstatě alegorií počátku současné krize? To s tím taky nesouvisí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Modrý pták 21.3.2009 9:21

Myslím,

že jste v závěru k autorovi zbytečně příkrý.

K těm jím popisovaným krizím: všechny krize, které byly před rokem 1913 měly přímou souvislost s peněžní zásobou tzn. jednalo se o manipulace státu s vazbou peněz na zlato. Nejspíš nejznámější kauzou jsou greenbacky. O tom už se dnes vůbec nikdo nepře (od doby Monetární historie USA A. Schwartzové a M. Friedmana).

Po roce 1913 (vznik FEDu) a zvláště ve 20. letech se tahle manipulace ještě zvýšila. B. Strong byl ve 20. letech úplný apologet levných prachů. Pokud jde o krizi ve 30. letech, tak je naprosto jisté, že F. D. Roosvelt a jeho New Deal ji jenom prodloužil a žádný praktický výsledek (tedy kromě ohromného dluhu) to nemělo. Keynesiánská ekonomie vede totiž jak k inflaci, tak k nezaměstnanosti. Všechny empirické výzkumy to dokazují (asi nejznámější příklad jsou USA, GB a Japonsko v první polovině 70. let, což byl následek keynesiánské ekonomiky z let 60.).

Zkrátka a dobře: manipulace s množstvím peněz (buď jejich tištěním nebo úrokovou mírou) je samozřejmě tou příčinou, protože všechny mate. Jsou dělány investice, které by jinak nikdy učiněny nebyly. Monopol na tisk peněz má stát, který takto reguluje jejich množství tzn. každý (bez výjimky) karambol je tedy z definice selháním státu. Regulace a každý následný pokus (další regulace) je tedy bezpochyby jenom pokusem napravit předchozí selhání. Vše ostatní je taková ta legrační mystika zahalená do komplikovaných vazeb a záhadných termínů :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RK 21.3.2009 8:00

Jestli neni lepsich tech

sedm let úrody a sedm let hladu jak se pise v knize knih nez hyperinflacni vlny a valecne masakry minuleho stoleti. Chripka se ma vylezet a dolecit - prechazeni teto nemoci muze skoncit smrti pacienta - cimz nechci malovat certa na zed.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ginANDtonix 21.3.2009 4:32

To zni rozumne, ale je to spatne...

1. To, ze po 2. valce jsou mirnejsi a kratsi krize kapitalistickych ekonomik nez pred ni muze mit jine priciny nez regulace. Napriklad to mohla zpusobit veda a technologie, ktera zvysila efektivitu prace a produkce za kritickou mez, takze i v dobe krize je kapitalisticka ekonomika schopna pokryt zakladni lidske potreby vsech obyvatel a umoznuje tedy vytvoreni udrzitelne socialni site, ktera dopady krizi zmirnuje.

Pokud bychom prijali tuto hypotezu (ze za mirnejsi krize muze spise vyssi efektivita prace diky pokrocile technologii a globalizaci), potom jsou regulace spise nasledkem. Tedy efektivni ekonomika dava prostor pro nektere regulace (bez kterych by to ovsem fungovalo take).

2. Pri uvadeni pricin soucasne krize autor zamlcuje nejdulezitejsi faktor: nizke urokove miry, v zacatku tohoto desetileti. Levne penize nasledne zavinily velke zadluzovani a zaroven nafoukly "housing bubble". To je pane autore priklad spatne regulace, ktera vyznamne prispela k problemum dnesniho sveta. Krome toho, ze je to nefer, pane autore, ze takovou dulezitou vec opomijite, krome toho to ukazuje na vasi politickou prislusnost a vasi predpojatost.

------------------------------------------------

Takze: clanek vyzniva rozumne, ale je to mateni ctenaru, tedy lhani (stejne jako temer vse co prosazuje Obamova administrativa, ktere se tento clanek neprimo zastava).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Chris Kelvin 21.3.2009 1:54

Tohle mi připadá...

...jako správný popis situace.

Také se mi nezdá, že by samotné "hypotéky pro chudé" spustily podobný proces. Spíše se začínalo "obchodovat s deštěm", tedy banky a jiné finanční instituce mohly dosahovat lukrativnějších pozic nikoli skutečnými výkony, ale zdáními skutečných výkonů. Proto se pečlivě zatajovaly jakékoli poklesy. Průhlednější informace o skutečném stavu všech větších společností, vynucené státem a finančním dohledem, by určitě nenapomáhaly vzniku krize, to snad dá rozum.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

šur 21.3.2009 0:35

nechápu nadpis vašeho článku , jo a Keynes mluvil něco ve smyslu

vytváření přebytku v době růstu , který lze použít v době krize - tedy kromě jiného

• reagovat
• nahlásit příspěvek