19.3.2024 | Svátek má Josef


EKONOMIKA: Předvídání podle mrakodrapů?

13.1.2012

Pro charakterizaci dosud proběhlých let 21. století bychom mohli použít výraz "období praskajících bublin". Nové století se uvedlo splasknutím technologické bubliny, kdy index NASDAQ ztratil v období 2000-2002 dvě třetiny své maximální hodnoty. Následné nadechnutí netrvalo dlouho. Konec nemovitostní bubliny v USA přinesl recesi a pád cen aktiv na celém světě. Rok 2010 proběhl z pohledu trhů relativně klidně a zavdal důvod k myšlence "možná jsme z nejhoršího venku". Loňský rok toto heslo smetl jako příliš optimistické. Nevyřešené úvěry se přesouvaly, ale nemizely, jak jsem se pokusil okomentovat v článku Vyhodili jsme krizi dveřmi… Při otázce na termín konce hospodářské krize hledáme analogie s třicátými léty a dostáváme od nich znepokojivou odpověď. Krize nezmizela ze stránek novin díky obnovení hospodářského růstu, ale spíše proto, že se lidé o ni přestali zajímat. Přišly palčivější starosti. Již nešlo jen o to, sehnat si obživu ale vůbec přežít uprostřed válečných hrůz.

Nikdo z nás nevlastní věšteckou kouli, ale můžeme se pokusit využít indikátory, které se dosud osvědčily. Překvapivě spolehlivý je "mrakodrapový index". Analytik Andrew Lawrence, který si v roce 1999 souvislosti mezi stavbou mrakodrapů příchodem recese všiml, mínil svůj index položertem. Ano, Crysler Building byla dokončena v roce 1929, tedy na počátku Velké hospodářské recese a malajská Petronas Tower v roce 1998, tedy v roce měnové krize, která postihla jihovýchodní Asii, ale přesto se myšlenka, že by dostavba mrakodrapů měla být předzvěstí recese, zdála příliš odvážná. Následující roky Lawrencovu myšlenku potvrdily. Roky 2009-2010 byly nejen obdobím boje s recesí, ale také dostavby nejvyšší budovy světa, 828 metrů vysokého Burdž Kalifa (emirát Dubaj, kde mrakodrap stojí, dal Lawrencovi za pravdu tím, že v té době málem zkrachoval) a řady dalších mrakodrapů: největší z nich jsou Mezinárodní komerční centrum v Hong Kongu (484 m), finanční centrum v Nanjingu v Číně (450 m) a hned dvě budovy v Chicagu (442 m a 423 m).

Proč mrakodrapový index funguje? Za podstatu jeho tajemství je považován stav, kdy nízké úroky a vysoké ceny pozemků povzbuzují k "útoku na mraky". Reakce na ekonomické podmínky ale neospravedlňuje stavbu rozmařilých několikasetmetrových obrů. Osobně se domnívám, že velkou roli hraje lidská iracionalita. Mrakodrapy, čnící nad okolím, jsou symbolem síly a rozkvětu. Stejně jako jiné megalomanské stavby často slouží jako prostředek psychické kompenzace. Investoři jako by chtěli dokázat, že jim zhoršující se ekonomické ovzduší neublíží a že mají osud ve svých rukou. Není náhodou, že největší budova světa stojí v arabské zemi. Arabské sebevědomí utrpělo v polovině 20. století v marné snaze o přiblížení se ekonomické a technologické vyspělosti Západu. Arabové se tedy obrátili k náboženské horlivosti a začali být posedlí symboly včetně mrakodrapů (bohužel nejen jejich stavěním, ale také spektakulárním ničením).

Co mrakodrapový index předpovídá pro další roky? Nejpochmurnější predikci dává Číně, kde se staví budoucí druhá největší budova světa (Šanghaj Tower) a množství dalších výškových budov. Není divu, že ekonomové mluví s obavami o hrozícím splasknutí čínské realitní bubliny.

Pokusil jsem se dát indexu konkrétnější podobu číselného koeficientu. Sečetl jsem výšku amerických mrakodrapů vyšších než 300 metrů dokončených v daném a předchozím roce. Pro každou budovu jsem výsledek snížil o koeficient zohledňující skutečnost, že postupem doby je stavba mrakodrapů stejné výšky snazší (např. pro rok 1950 je hodnota koeficientu 250, pro 1951 251 atd.).

Z grafu porovnávajícího výslednou hodnotu koeficientu s roční změnou indexu Dow Jones Industrial Average (jsou zobrazeny pouze záporné hodnoty) je zřejmé, že ne vždy byl výrazný propad akcií doprovázen stavbou výškových budov (viz roky 1937 a1966). Na druhou stranu téměř pokaždé (až na rok 1983 a léta 2009-2010, kdy se index oproti pohybu cen akcií o rok "opozdil") šel výraznější růst koeficientu vždy ruku v ruce s pádem burzovního indexu. Platí to pro krizi v 30. letech, pokles v roce 1969, první polovinu 70. let a až na roční zpoždění i nedávnou recesi. A budoucnost? V letech 2013-2015 budou v New Yorku postupně dokončeny budovy nového Světového obchodního centra (nejvyšší z nich se se svými 541 metry stane nejvyšší budovou USA). Pokud se graf nemýlí, přinejmenším do roku 2015 bude Amerika bojovat s vážnými ekonomickými problémy.

Megalomanské budovy v současnosti rostou i jinde na světě. Mrakodrapy přesahující 500 metrů se dostavují v Číně a Jižní Korey, druhý největší obytný mrakodrap roste v Indii. Mercury City, nejvyšší mrakodrap Evropy (380 m) se dokončuje v Moskvě, nejvyšší budova Evropské unie roste v Londýně (310 m), nejvyšší japonský mrakodrap v Osace a nejvyšší jihoamerický v chilském Santiagu (oba 300 m). Pokud máte v mrakodrapový index alespoň trochu důvěry a považujete-li se za dlouhodobého investora, zdá se, že se můžete ještě na několik let s klidem držet mimo akciové trhy.

Třešnička na závěr? Firma saúdského prince Valída bin Talála oznámila záměr postavit novou nejvyšší budovu světa: nejméně kilometr vysokou Kingdom Tower. Dokončena by měla být v roce 2016. Těšme se!

mrakodrapový index