26.4.2024 | Svátek má Oto


EKONOMIKA: Potraviny zdražují i mýty o GMO

16.8.2013

Strach před geneticky modifikovaným obilím a "předběžná opatrnost" zatemňují realitu

Podle pár dní staré informace poklesly v ČR plochy, na kterých se pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice, o téměř 500 hektarů (na 2570 ha). Ačkoli odpůrci geneticky modifikovaných organismů (GMO) nepochybně jásají, pro naše zemědělství to není moc dobrá zpráva.

Též proto, že naše země, navzdory desítky let šířeným nepravdám o rizicích GMO, patří ke státům, kde se nepodařilo zmanipulovat tak velkou část veřejnosti jako jinde. I díky tomu byla v minulých letech plocha geneticky modifikovaných plodin pěstovaných v Česku třetí nejvyšší v rámci EU.

Domnělá rizika GMO byla za dobu boje proti nim tisíckrát na vědecké bázi vyvrácena odborníky na celém světě. Celý svět – až na EU – také tyto argumenty postupně přijal. Výsledkem je, že se GMO pěstují v současné době na 170 milionech hektarů polí na všech kontinentech (pro srovnání – plocha zemědělské půdy v ČR činí zhruba 3,5 milionu hektarů), jejich produkce dává práci 17 milionům farmářů a jen loni vzrostly světové plochy GMO o šest procent.

Produkce modifikovaných plodin je totiž ekonomicky výhodná, avšak to zdaleka není jediný profit, který biotechnologie přinášejí. Původní argument pro GMO – vyšší odolnost vyšlechtěných rostlin proti škůdcům, tedy i nižší ztráty při sklizni a nižší spotřeba chemikálií pro likvidaci příslušných škůdců – má řadu dalších rovin. Třeba tu, že geneticky modifikované rostliny si i po sklizni udržují odolnost vůči plísním, což zvyšuje bezpečnost z nich vyráběných krmiv a potravin. Nižší spotřeba chemie při jejich pěstování zvyšuje šetrnost ve vztahu k životnímu prostředí. Prostě v reálu je skoro všechno úplně obráceně, než o čem se snažili odpůrci GMO přesvědčovat veřejnost. Právě proto se ve světě produkce těchto plodin rozvíjí.

Zatím se projevuje zejména fakt, že pěstování těchto plodin je efektivnější, neboť se snižují náklady na chemické ošetření, i to posklizňové, a zemědělci navíc dosahují vyšší hektarové výnosy. To v důsledku zlevňuje příslušné zemědělské suroviny pro výrobu potravin, a i proto mohou být výrobky ze zemí mimo EU levnější. Unie přesto tvrdošíjně argumentuje principem "předběžné opatrnosti", což je ovšem v praxi uměle vytvářená překážka v zahraničním obchodu, z níž těží evropští zemědělci a částečně potravináři, prodělává na tom ale evropský spotřebitel. Uvedený princip předběžné opatrnosti je ostatně klíčovým faktorem na jedné straně zdražující cokoli, na druhé straně dávající vyšší moc úředníkům a na třetí straně bránící v mnoha směrech pokroku. Kdyby se stejným principem řídili naši předkové, houpalo by se zřejmě ještě dneska lidstvo na stromech.

Ač by se mohlo zdát, že odpůrci GMO pod tíhou argumentů své manipulační aktivity "odpískají", opak je pravdou. Některá tuzemská média informovala o petici, v níž vyzývají blíže nespecifikovaní "vědci" českou vládu k tomu, aby byla naše země vyhlášena jako zóna bez GMO a zavedla národní značku GM-free. I na půdě EU se vede souboj – ačkoli Evropská komise slíbila předložit návrh, který by odstraňoval takzvanou nulovou toleranci geneticky modifikovaných příměsí v osivech, dosud tento návrh nepředložila. Zmiňovanou petici tak lze chápat jako další lobbistický tlak na další oddálení návrhu. Je přitom třeba říci, že v praxi je oddělování příměsí velmi nákladné až nemožné, což ovšem zdražuje krmiva a následně i potraviny. Nulová tolerance současně znamená korupční prostředí – vzhledem k tomu, že lze prakticky vždy v transportních prostředcích "něco najít", jsou dopravci vystaveni libovůli kontrolních orgánů a vydírání příslušných úředníků kontrolující "stopové množství" příměsí GMO.

Nepříliš známý je v této souvislosti fakt, že uplynuly tři roky od jiné petice, podepsané tisícovkami zemědělců z EU (signatářem byla i ČR), v níž zemědělští podnikatelé požadují po Unii přehodnocení dosavadního přístupu ke GMO. "Jsme obeznámeni s tím, že se na trh již brzy dostanou nové odrůdy plodin, které budou schopny odolávat dopadům změny klimatu, jako je například sucho nebo chlad, a které lze pěstovat za použití mnohem menšího množství dusíkatých a fosforečných hnojiv," píše se například v tomto dokumentu, který lze dohledat na http://farmersbiotech. eu/petition-for-choice/.

Tam i zjistíte, že evropští zemědělci v petici veřejně podporují přijetí "takových pravidel pro přístup k novým zemědělským technologiím a nástrojům v Evropě, která jsou založena na fundovaných vědeckých poznatcích a možnostech zemědělců, aby se udržela konkurenceschopnost evropských zemědělců na trhu…". Myslí-li tedy EU svou jinak nemalou podporu zemědělství vážně, bylo by namístě, aby se místo populismu řídila spíše názorem těch, které hodlá podporovat.

K tomu, o kolik by se mohly snížit náklady na pěstování plodin (a tedy náklady na výrobu potravin), snad jen několik čísel z poslední analýzy ISAA (Mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie). Podle této organizace ušetřilo pěstování GMO za 15 let na celém světě spotřebu 473 000 tun pesticidů, k ochraně biodiverzity přispělo ušetřením 108,7 milionu hektarů půdy a jen v roce 2011 se zasloužilo o snížení emisí oxidu uhličitého o 23 milionů tun. Opravdu si někdo myslí, že GMOtak strašlivě přírodě škodí?

Autor je agrární analytik

LN, 13.8.2013