28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

EKONOMIKA: Potravinovou soběstačností až k hladomoru

Jistě jste to v poslední době slyšeli taky: ono zaklínadlo potravinová soběstačnost. Tedy pěstovat si, zpracovávat i vyrábět všechny a zvláště ty základní potraviny jen u nás a nespoléhat na trh.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Staronový 22.6.2020 18:05

Bohužel ...

Avia B-534 zastaralá, bombardéry prakticky žádné, ani Frantíci, kteří měli modernější typy, ale také málo, později nestačili.

P. Brich 22.6.2020 19:27

Souhlas. Naše letectvo by Göring sfoukl s oblohy, což se opomíjí při úvahách o tom, zda jsme se měli bránit.

Francie lepší, ale proti Němcům také slabá. Teprve Britové byli schopni odolat díky radaru, dobré organizaci obrany, Spitfire a také díky tomu, že nemuseli létat příliš daleko.

J. Jurax 23.6.2020 1:23

Nesrovnávejte rok 1938 s rokem 1940.

Francouzi dostali první sériově MS-406 na podzim 1938. Do té doby byly standardem Dewoitine 510, sice jednoplošné, ale s výkony s B-534 srovnatelnými.

RAF dostala první Hurricane v prosinci 1937, Spitfiry v prosinci 1938. Do té doby byl standardem dvouplošník Gloster Gladiator.

Německé Bf-109D vstoupily do služby koncem roku 1937, byla to verze s motorem Jumo s rychlostí cca 470 km/h a z výzbroji 4 kulometů puškové ráže; ano, byla by rychlostí naším Aviím nadřazená, ale jinak stejně jako postrádala pancéřování i ochranu nádrží. Bf-109E se čtyřmi kulomety byly zařazeny k útvarům až v prosinci 1938, kanónová verze ještě později.

P. Brich 22.6.2020 16:15

"Že bychom měli radar, to ani náhodou (Britové a Němci jo)."

Tamara Vám nic neříká? Prodali jsme ji Srbům a ti s její pomocí sestřelili USA neviditelné letadlo.

P. Staronový 22.6.2020 18:01

Řeč byla o zbrojařské velmoci PŘED válkou.

P. Brich 22.6.2020 19:21

Magnetron, základní součást radaru byla popsán českým profesorem A. Žáčkem. Němci si toho nevšimli nebo to pro ně nebylo rasově čisté a tak radar měli nejdříve Britové a během války i Němci.

J. Anděl 22.6.2020 12:28

No jo no.

Co člověk nadělá, když existuje tolik jedinců zleva i zprava, kteří jsou dnes přesvědčeni, že svobodný trh selhal a regulace jsou nutné?

Jen se hádají, jestli je třeba regulovat řeč, pohlaví, nebo obchod a soukromé vlastnictví.

A skoro všichni ti, co tu chytře a oprávněně kritizují Ameriku za její pitomé levičáctví na hraně komunistické totality a daleko za hranicí naprosté debility, vzápětí obrátí a zjihnou, když se jim začnou do hlavy valit české brambory a kukuřice.

V. Novák 22.6.2020 12:33

Stačilo by odstranit zemědělské a exportní dotace.

Celoeunijně.

Pak by žádná státní regulace nebyla potřebná a trh by si to už zařídil.

Jenže v čem máme dnes v EU trh?

A. Nový 22.6.2020 12:44

Evidentně nevíte o čem píšete. Dotace do zemědělství jsou celosvětový problém, takže jejich odstranění v EU či v ČR by nic neřešilo. Ba naopak, situaci by jen zhoršilo.

P. Staronový 22.6.2020 12:56

S tím zhoršením si nejsem jist, to už asi ani nejde. Že je to celosvětový problém, to ano.

P. Staronový 22.6.2020 12:55

Ta sranda s regulacemi mi poněkud připomíná starou definici socialismu, že je to režim, který se umí rázně vypořádat s problémy, které by v jiném režimu ani nenastaly.

Nebo to stručné: Nejde to silou? Musí to jít větší silou.

Aneb: Problémy přeregulovanosti budeme řešit ještě větší regulací.

J. Anděl 22.6.2020 15:08

Já nemám asi už slov. Přijde mi tak absurdní, že tolik lidí považuje za normální a správné diktovat obchodům, co mají prodávat. To je jako nutit kina, aby dávaly 85 procent českých filmů. Samozřejmě jen v oblasti, kterou tu dokážeme vyprodukovat, to znamená skoro všechno s výjimkou iránských uměleckých filmů a podobných skvostů.

Co nejvíc nechápu je to, že ti samí lidé, kteří to tady hájí, se kousek vedle pod Kechlibarem strašně rozčilují nad tou americkou blbostí.

P. Staronový 22.6.2020 15:27

Lidi lze velmi snadno zblbnout, pokud je někdo cíleně straší. A jelikož jde o peníze, tak se strašitel najde dost snadno. Ať už jde o potraviny nebo klima.

A mimochodem, tu pitomost s filmy mají Frantíci. :-P

F. De Winter 22.6.2020 13:00

Volný trh neselhal, prostě proto, že žádný neexistuje a nikdy neexistoval. Je to stejná abstrakce jako třeba ideální plyn.

J. Anděl 22.6.2020 15:02

Většina pojmů lidského světa je abstrakce.

Ta olověná koule, co se naše vláda chystá uvázat na nohy českých obchodů v rámci abstrakce takzvané soběstačnosti, je ovšem téměř hmatatelná.

L. Novák 22.6.2020 16:07

Komouši Babiš s Tomanem se snaží ovládnout stát do všech detailů a namastit si na tom kapsy. A ta banda ;-O blbů, co jim kryje záda kecy o nutnosti potravinové soběstačnosti, je typicky český jev za všech režimů... :-P

A. Forman 22.6.2020 11:20

Paní Šichtařová, prosím, dnes zůstanete nepochopena. Píšete vlastně o řízené spotřebě a státními regulacemi. Jistě, pro někoho tato myšlenka má nadále svůj ideologický náboj, ale z minulosti máme s řízenou spotřebou zkušeností dost a dost. Ne však dost natolik, aby různí sociální inženýři nutili ostatní na líbivou vlnu, stejně tak populární, líbivou, jako neživotaschopnou, dávno přežitou.

V diskusi se raději objevují takové termíny jako kritičnost potravin apod. Vůbec nechápu, kde se tento slovotvar objevil a jaké má kriteria kritičnost, kdo to vymyslel a kdo to šíří jako všeobecnou věc.... i ty procenta u mne vzbuzují údiv, kdo a jak stanovil tato procenta. Hlavně že jste zmínila banány, těm asi rozumí všichni, a díky minipoznámečce jste upadla v nemilost. Ale u mné ne, jste ekonomka, ne potravinářský lobista.

P. Staronový 22.6.2020 12:59

Jsou tu tací, co paní Šichtařovou nechápou jaksi programově. Ať napíše cokoliv (a většinou i správně).

J. Jurax 22.6.2020 14:59

No, kritičnost potravin znamená, že když není co žrát, je opravdu průser. Kromě ropy a elektřiny snad není kritičtější komodity. Kdežto bez mobilů, oděvů i obuvi, jež ostatně také dovážíme, lze celkem dlouho a šťastně žít.

P. Staronový 22.6.2020 15:28

Tak dobře. Která základní potravina je v kritickém nedostatku?

J. Jurax 22.6.2020 15:41

Dosud žádná. No a?

Nedostatky lze zatím kompenzovat dovozem.

L. Novák 22.6.2020 16:11

Ale to je přece normální, ne? Jakápak kompenzace? Každý ať si kupuje na co má a co mu chutná. Válka žádná není, a komunistické dráty na hranicích taky ne. Tak co zase chcete "řídit"? V zájmu koho?

J. Jurax 23.6.2020 0:37

Ale jistě.

Nicméně jste si jist, že tento stabilní stav bude za 10, 20, 30 let? Bude-li, budu rád. Nebude-li, budou potíže.

Zvýšení procenta potravinové soběstačnosti je běh na delší trať.

D. Polanský 22.6.2020 9:54

Vidím univerzální znalkyně všeho. Soběstačnost na banánech jistě ne, ale jde o to, aby se to v kritických plodinách (brambory, kukuřice, obilí) pohybovalo kolem 70-80 %, nemluvě o tom, že když máte, krávy, prasata, máte i hnůj, tedy organickou hmotu do půdy. Sice máme soběstačnost v řepce, jenomže nemá pro nás vůbec žádný význam.

J. Moravec 22.6.2020 10:09

Pročpak asi máme soběstačnost v řepce? Těžké uhodnout. Přidal bych k tomu ještě kukuřici.

P. Burda 22.6.2020 10:29

Že by dotace? A ne ty "vnitřní", ale ty z EU.

Kdože to má největší plochy oseté řepkou?

I. Pávek 22.6.2020 10:12

Souhlas pane Polanský. Ale dnes ani ten hnůj už neumí ti novodobí zemědělci vyrobit. Myslí si, že stačí chlévskou mrvu (jestli se to dá tak ještě nazvat) vyvézt na hromadu na pole a po půl roce to svinstvo co s toho zbylo rozmetat. Dusík a živiny vylouhovány. Cheche, kdyby to tak dělali sedláci před 200 léty, tak by pochcípali hladem, sanytrníci by neměli z čeho louhovat dusičnan draselný a tehdejší armáda by neměla střelný prach. Bez umělých hnojiv už nic neumíme vypěstovat.

P. Staronový 22.6.2020 10:19

Sedláky vyhubili komouši.

I. Jouza 22.6.2020 11:10

Kdyby jen sedláky............!!RvRvRv

L. Harvánek 22.6.2020 11:37

A co si myslíte, že sedláci s hnojem dělali. Náhodou o tom něco také vím, doma jsme hospodářství také měli a hnůj se vyvážel na hnojniště (což byla také taková veliká kupa) a na pole se vyvážel až když nastala potřeba jej zaorat. Jenže on ten hnůj má svoji typickou vůni, takový zvláštní druh Chanelu. Při 5 či 8 kusech hovězího dobytka se tato vůně dá se zaťatými zuby snést. Ale když jsou ve stáji desítky či stovky kusů, dá se to snášet už těžko a navíc umíte si představit rozměr hnojniště?