Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Po přečtení článku mám pocit, že popisuje prostor v nějaké bublině určené dlouhodobým pozorováním ekonomických jevů.

Abychom mohli přesně popsat naší situaci je spíše zapotřebí dávat přednost kontaktu s lidmi kteří znají prostředí pěstování základní zemědělské produkce a následně oblast zpracování potravin.

Proč nejsme schopni při existenci "komparativních výhod" dostat se na cca 80-85 % zajištění domácí produkce ? Tady je nutno dělat analýzu proč svobodný trh nedokáže problém nastavit a vyřešit ? Nebo zde existují dominantní nástroje, přes které se nechá tu a tam protlačit nějaký záměr ?

Paní Šichtařová asi neví jak kdysi Evropané směňovali v zámořských krajích skleněné kuličky za cennosti.

Tak dnes funguje obchod. Lidé v Evropě jsou podváděni nekvalitním zbožím, kvalitní jim nikdo nezaručí a tak kupují čínské šunty s mizeným poměrem výkon/cena. Navíc ve válkách mezinárodní obchod váznul. Proto ta potravinová soběstačnost smysl dává.

Nedává. České šmejdy na trhu žádným argumentem pro ideologicky motivovanou "potravinovou soběstačnost" nejsou...

Dnes v Bratislave predávali banány z južnej Ameriky za 0,99 € za kilogram a slovenské čerešne na trhu za 9,99 € za kilogram !!!!!! Hurá do potravinovej sebestačnosti ....

Nikdo tady nemluvil o 100% soběstačnosti ? Takovejch 75 až 8O % a samozřejmě ne od všeho ,jako ekonomka snad nejste tak hloupá !,

A kdo bude určovat kolik a čeho?

Milá pamí autorko, v minulosti byla skoro každá země potravinově soběstačná.Vyjímku představovala GB, která kvůli tomu měla za WW2 VELIKÉ PROBLÉMY.

Ale něco jiného z WW2. Za WW2 se do problémů dostalo Turecko, které nebylo schopno nikde koupit potřebné lokomotivy. Nakonec je Turkům dodali Němci a to z ryze politických důvodů, aby je udrželi neutrální...

V jaké minulosti, za pračlověka Janečka?

Jak velká země a v jakém sortimentu může být potravinově soběstačná? Předpokládám, že se nechcete třeba v dubnu živit shnilými bramborami ze sklepa, o nějakých rajčatech nebo jablcích ani neuvažovat. Nebo jo?

Článok je neakceptovateľný. Potraviny nie sú topánky, ktoré sa môžu vyrobiť na druhom konci planéty, mesiace skladovať a až potom predávať. Komparatívne výhody pri potravinách znamenajú, že konzumujeme španielske rajčiny, poľskú hydinu a mäso boh vie odkiaľ. Všetko sú to "zdravé" potraviny, pokiaľ sa neurobí nejaká hygienická alebo epidemiologická či iná kontrola. Komparatívne výhody pri potravinách znamenajú náš stály nárast ochorení na rakovinu a srdcovo-cievne choroby. Voziť potraviny z tramtárie, ktoré si môžeme dopestovať doma, je doslova choré.

Kde je hranice, od které se potraviny ještě mohou dovážet? 5 km, 10 km, 100 km?

Stran dovozu, dáváte přednost českým bramborám z loňské sklizně (i v chladném sklepě jich velká část shnila a chuť nic moc), před novými bramborami ze Španělska, Itálie, nebo ó hrůzo, Egypta? Doba dozrávání tam je jiná.

Rajčata budete konzumovat jen nějaké 2 až tři měsíce v roce?

Rakovina je spíš z "éček", srdeční choroby z nedostatku pohybu.

Možná by nám autorka mohla vysvětlit princip "komparativních výhod" na příkladu roušek za koronavirové epidemie.

Pokusím se to formulivat za ní "my máme fabriku - vy máte oči pro pláč"

V případě zaškobrtnutí globalizace ( které se na obzoru rýsuje ) se za slovo "fabrika" dá dosadit produkce jakékoliv nedostatkové komodity brambory a zelí v to počítaje.

Taky by někdo mohl vysvětlit smysl SHR, kde měly roušky pro začátek být, ale nebyly, pidisterstvo je neobjednalo. Zkusíte to vy?

S paní Šichtařovou bych souhlasil, pokud by bylo jisté, že potřebné k nám vždy může být včas dovezeno a budeme to mít čím uhradit. Musíme přitom ovšem akccptovat, že vrátit zemědělství do krajiny je záležitostí na generace a možná ještě těžší je uchovat v lidech vztah k půdě a výrobě potravin; kde žije na venkově, tak vidí, jak se vytrácí. Budeme-li mít do budoucna kvalitní směnnou hodnotu, nemusíme se starat třeba ani o vodu a můžeme ji také dovážet; to snad ale nejen mně připadá příliš. Myslím, že bychom se svou zemí zděděnou po předcích měli především řádně hospodařit; ekonomika je jistě součástí hospodaření, ale ne jedinou a někdy, třeba jen dočasně, dokonce nikoliv rozhodující. A k převážení potravin : nejsem ekologický nadšenec, ale kamiony směřující k nám ze Španělska či Francie s nákladem brambor nebo odvážející půlky vepřového či mléko, a zpět k nám dovážející výrobky z nich, mi celkem dost vadí. Možná že ekonomicky je to v pořádku, ale každý hospodář vládnoucí selským rozumem by nás zato oprávněně přetáhl lískovkou.

Souhlas pane Kloučku.

Absurdní je bourání moderního vepřína v Létech v plném provozu pro 13 tisíc prasat v ceně několika stamiliónů korun a jeho nahrazení bezcennou pokroutkou. Ale v kontextu současných událostí u nás a ve světě je to normální a bez zájmu veřejnosti i neziskovek. Zajímalo by mě, jak se ten výpadek masa nahradí když jsme ve vepřovém mase soběstační ze 40 %.

Nedostatkem základním potravin se dobře vydírá.

Při vaši inteligencí, jak je soběstačná Francie,Dánsko, Německo....