„Evropa je ve skvělé pozici,“ oznámila předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Myslela tím, že máme nejlepší předpoklady uspět v nové ekonomické realitě po koronaviru. Nový svět podle Lagardeové překvapivě připomíná svět, jaký byl někdy v osmnáctém století.

V menších rakouských městech při české hranici narazíte na zajímavé uličky. Ne jedné straně řada přízemních domků, před nimi asfaltová cesta a za cestou miniaturní zahrádky, případně ještě romantický potok.

Takové domky se stavěly koncem osmnáctého století pro textilní dělníky a vešel se do nich právě jenom tkalcovský stav společně s kuchyní a stísněnou ložnicí. Setkané sukno dodávali tkalci do blízké továrny, odkud si zpátky nosili materiál. Dnes uličky patří k oblíbeným lokalitám, protože v nich už nezaclání tkalcovské stroje a domky se nastavily o patro. Přesto je podstatná jejich dřívější funkce, protože je dokladem, že předsedkyně Lagardeová nepřichází s něčím úplně novým.

Novým trendem hospodářství podle ní bude digitalizace spojená s častějším využíváním home office a nakupováním na internetu, což otevře cestu k rozvoji zelené ekonomiky. Nebudou už tolik potřeba velké a energeticky náročné kancelářské budovy, obchoďáky s obrovskými parkovišti zahynou na úbytě. Jako kdybychom se vrátili do osmnáctého století, napadne každého, kdo viděl uličky bývalých textiláků.

Během koronakrize jsme si vyzkoušeli, jak se pracuje doma s využitím rychlého internetu a programů typů Skype, Whatsapp a jak se jmenují všechny ty různé videokonference. Je to stejné jako kdysi, jenom tkalcovským stavem je dnes počítač.

Nákupy si mohu odbýt namísto vesnického konzumu v jediné blízké výdejně zboží objednaného přes internet, případně mi je bude nosit poslíček, tedy donášková služba. Kdo má zahradu, může klidně zase zkoušet samozásobování zeleninou. Teď už jde jen o to, jestli je staronový obraz opravdu taková idyla, jak to vypadá a jak tvrdí předsedkyně Lagardeová.

Kdo má zkušenosti s home office, ten ví velmi dobře, jak taková domácí práce likviduje rodinnou pohodu, případně jak rodina překáží v práci. Nemluvě o tom, že se hodiny strávené u počítače podezřele protahují až do půlnoci.

Ale co dělat – při práci na dálku dostanu objednávku a můžu ji dodělat, nebo nechat být a přijít o místo. Tak to bylo v osmnáctém století. Nemluvě o tom, že u počítače si člověk pomalu odvykne chodit ven nebo mluvit s lidmi jinak než přes elektronické přístroje.

Svět po koronaviru bude skvělý, říká šéfka centrální banky a přináší tím lepší náladu. Než se ale člověk pustí za novou, lákavou vizí, musí si také ujasnit, na jaká rizika či strašidla může cestou narazit.

Autor je komentátor serveru Echo24