9.5.2021 | Svátek má Ctibor


EKONOMIKA: Obklad nestačí

30.5.2017

Studený obklad na hlavu už ani nesundávám. Preference a volební výsledky KSČM jsou stále nebezpečně vysoké, podílí se na řízení krajů, a získala tak mj. větší díl výkonné moci i zákonodárné iniciativy. Socialismus mají komunisté stále ve svém stranickém programu a bohumínské usnesení ČSSD už je passé, pravil předseda strany a vlády Bohumil Sobotka.

Zbývá snad už jediné: najít spolehlivého, silného spojence, který nám otevře oči, podá pomocnou ruku v dnešním silně turbulentním období světových dějin a po jehož mohutném boku opět pevně staneme na správné cestě. Vlastně stezce. K tomu nám dopomáhá Jan Zahradil, prozřevší poslanec Evropského parlamentu (europoslanec) za ODS v článku Dělat z česko-čínské spolupráce téma vnitropolitických bojů je krátkozraké (NP 25.5.2017).

Komunistická strana Číny (KSČ) vymyslela projekt Hedvábné stezky, který má na první pohled racionální obchodní jádro. Je to projekt mezinárodní dopravně-logistický, a proto potřebuje mezinárodní spojence. Více informací k němu prakticky není. Zato ideologie se kolem něj už nyní zvedá dost hustá. Ideologie převzatá z bolševických učebnic, podle kterých se budovalo nerozborné přátelství ČSSR a SSSR na věčné časy.

Velký a malý

Pravidlo této propagandy říká, že partnerství a spolupráci nabízí ten nesrovnatelně silnější, což je nutné zdůrazňovat, aby se zažil dojem, že ten menší a slabší by bez partnera zůstal bezvýznamným a bezmocným. Pak se i snadno uvěří, že partnerství je pro menšího nejen výhodné, ale dokonce že by se bez něj neobešel, respektive že silnější a větší partner tomu menšímu velice pomáhá.

Například: domácí trh naší proexportně zaměřené ekonomiky je zcela bez problémů a dostatečně saturován čínským zbožím. Od telekomunikačních sítí a mobilů až po oblečení a hračky. České internetové obchody jsou plné čínského zboží a není problém si čínský produkt objednat přímo u čínského e-obchodníka. (Za nižší cenu, protože čínský stát dotuje poštovné, čímž nám samozřejmě pomáhá.) Je to naprosto běžné, normální a pokud čínské zboží plní všechny zákonné náležitosti a obchod je legální, není na tom vlastně ani nic zajímavého. Při návštěvě Miloše Zemana na schůzi o Hedvábné stezce byl ovšem mj. zdůrazňován kontrakt čínského e-obchodu s výrobcem české dětské výživy o tom, že tamní obchodník uvede naši dětskou výživu do své čínské nabídky. To by bez pomoci mocného partnera a jeho přátelství nešlo. (Jestli se obchod uskuteční, bude zajímavé sledovat, kolik v Číně prodávaných českých výživ bude skutečně vyrobeno v Česku, ale to je jiné téma...)

Staří spojenci nás nepodrží

Další pravidlo napovídá, jak se vyvléci ze starých přátelství. Nové partnerství s novou velmocí je téměř nutné, protože dosavadní přátelé jsou nespolehliví a nevidí správně do budoucnosti. Předváleční západní spojenci Československo zradili, byli věrolomní. Jen na Sovětský svaz byl ve všem spoleh. On nás chránil, on nás živil, on jediný věděl, jak se vyhnout příštím krizím a světovým válkám.

Ale ani současné Rusko, na které se upíraly úpěnlivé pohledy českých exportérů v době finanční krize 2008 až 2010, společné projekty v něm podporovaly ČEB i EGAP a s nímž se přátelili prezidenti Klaus i Zeman, už není, čím bývalo. Jan Zahradil píše: „Souhlasím s těmi, kdo vidí ve vývoji v Rusku riziko pro náš region. I proto bychom měli podporovat projekty, které jsou ruským ambicím konkurencí, odvádějí ruskou pozornost od střední Evropy a oslabují obecně ruskou pozici. Nová Hedvábná stezka takovou roli může sehrát.“ A dále: „Jsme země závislá na exportu. Jestliže hledáme možnosti, jak diverzifikovat naše obchodní portfolio a snížit naši přílišnou závislost (a tedy zranitelnost) na evropském trhu, tak toto /Hedvábná stezka/ je jedna (nikoliv jediná) z nich.“

Zahradil se ale vypořádává i s Evropskou unií a USA, s nimiž jsou naše svazky nejsilnější. „Stoupenci centralizované evropské integrace teď budou jistě namítat, že máme raději čekat na to, co vymyslí Brusel, Berlín nebo Paříž, a pak se přidat. Ale EU směřuje neodvratně k vícerychlostnímu modelu,“ varuje J. Zahradil. „Věřím, že ČR si v něm najde autonomní pozici, která nám umožní ne vždy a ne ve všem slepě kopírovat postupy ‚tvrdého jádra‘ EU. Na tom není nic protievropského.“ Přeskočme otázku, co je na tom evropského a zda na tom také není něco čínského, a citujme dál: „...vidíme, že zájem Ameriky o Evropu uvadá. Začalo to za Obamy, pokračuje za Trumpa. Na evropské straně Atlantiku zas rostou iluze o EU jako globálním politickém a možná i vojenském hráči (které nesdílím).“

Jestliže se poslanec Evropského parlamentu zdráhal použít obratu „EU se rozpadá“ a místo něj použil jakoby mezi řádky slovo „vícerychlostní Evropa“, pak těm méně chápavým ještě dopoví: „...můžeme s klidem využívat formátu spolupráce „16 + 1“ (16 zemí střední a východní Evropy plus Čína), v němž jsou účastni jak členové, tak nečlenové EU a lze jej s jistou nadsázkou též považovat za jeden z výrazů vícerychlostní EU. Nebojme se toho.“

Oba naši nejvýznamnější spojenci (ekonomicky i vojensky-bezpečnostně) jsou tedy vachrlatí, nespolehliví a neperspektivní: „V každém případě se geopolitická těžiště pomalu přesouvají a je nepochybné, že v těchto změnách bude hrát Čína nezanedbatelnou a rostoucí roli. Je dobře to sledovat pokud možno z bezprostřední blízkosti.“ Podobně jako jedině Sovětský svaz byl zárukou všeho pevného, spolehlivého a dobrého, když ostatní svět byl zmítán svou pochybnou liberálně-buržoazní nestabilitou.

Jeho zájmy jsou naše zájmy

To, co chce náš nový silnější partner, vlastně chceme taky. (Druhá fáze je, že to chtít musíme.) V tomto případě světovou rovnováhu. Slovy Jana Zahradila: „/Čína si.../ zřejmě svými investicemi a půjčkami časem vytvoří v Asii pás více či méně závislých zemí, ale tím také zajistí stabilitu a předvídatelnost svého okolí. Nic z toho není v rozporu s našimi zájmy.“ Hle, pevná hráz světového míru!

Pokud své zájmy s partnerovými rozladíme, ženeme se do záhuby, čili není neexistuje alternativa. To je klíčová bolševická poučka. Aby si J. Zahradil trochu odpočinul, dejme slovo prezidentu Zemanovi: „Musíme dělat vše pro to, abychom se vyhnuli katastrofě, protože jak víte, katastrofy jsou v historii lidstva častým jevem,“ prohlásil na hedvábné konferenci doslova a anglicky.

Trhněme pákou dějin

Projekt, který vymyslí náš silnější partner, je úžasný, největší a má světodějný význam. Podle prezidenta Miloše Zemana je Hedvábná stezka nejvíce fascinujícím projektem v novodobých dějinách. Přirovnal jej k Marshallovu plánu, jímž USA po druhé světové válce pomáhaly (!) evropským zemím. Cituji server Novinky.cz: „Na novou Hedvábnou stezku se podle něj /M. Zemana/ nelze dívat jen z technického hlediska, ale také jako na možné opravdové přátelství dvou starých civilizací.“

Jan Zahradil ve svém článku v NP význam hedvábné konference zdůrazňuje výpočtem přítomných: „Na fóru One Belt, One Road (setkání účastníků projektu nové Hedvábné stezky) bylo zastoupeno přes 130 zemí z Evropy, Asie, Afriky, Ameriky, Pacifiku, celkem 29 hlav států a vlád. Z EU byli přítomni např. premiéři Itálie, Španělska, Polska, Maďarska, Řecka. Británii zastupoval ministr financí, Německo ministryně hospodářství.“

Účast byla vskutku úctyhodná, ale nevíme, proč ti lidé do Pekingu přijeli. Ze slušnosti (hlavy), ze zvědavosti (premiéři), za obchodními zájmy (ministři hospodářství a financí), nebo se učit stabilizovat své státy?

...a slavit!

Vzájemné partnerství se musí neustále oslavovat. K tomu slouží rituály: transparenty, přehlídky, kordony fanoušků, fangličky, plyšáčky a mejdany.

V oslavách se ztrácejí pochybnosti a protesty. Kdo neslaví, je cynik a ihned podezřelý revizionista od pohledu. Potlačení svobody projevu či shromažďování, případné cyniky a revizionisty, při oslavách není slyšet. Zpravidla ani po nich.

Pod ledovou sprchu

Zájmy silnějšího partnera se musí prosadit do vnitřní politické praxe partnera slabšího. Pokud se v ČSSR zapochybovalo o rozumnosti zájmu SSSR, byl to antisovětismus.

Zájmem KSČ je jednotná Čína. Proklamace, že ji podporujeme, se musela prosadit do smlouvy mezi Prahou a Pekingem o medvídkovi. Když se celkem bezvýznamný ministr Daniel Herman sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, čtyři nejvyšší ústavní činitelé ČR honem poslali do Číny vyševysvětlující dopis, jak to s tou čínskou jednotou myslíme doopravdy. (Buďme rádi, že ještě nepozvali z Číny někoho, aby to tu stabilizoval.)

Souhlasím s Janem Zahradilem, že Číňané nebudou těmi, kdo „...u nás zruší svobodné volby, obnoví cenzuru nebo zavedou vládu jedné strany!“ My si to tu otočíme sami. Obávám se ale, že Čína je tím, kdo nám pomůže.



Slyšeli jste už o Rossmánkovi? Vyhrajte speciální boxík pro maminky
Slyšeli jste už o Rossmánkovi? Vyhrajte speciální boxík pro maminky

Mnoho drogerií nabízí hodně výhod, ale žádná jako ROSSMANN. Pro maminky je zde speciální program Rossmánek, díky kterému získáte výhodné slevy,...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.