EKONOMIKA: Ó, my se máme! (2)
V zásadě se máme jen doma a všude jinde se nemáme. A když nás tak oblbují s tou úžasnou současnou prosperitou, kvůli které bylo nutno zničit českou korunu, tak bych jen rád všem připomněl, že dnešní nízké platy (v korunách vůči v tvrdé měně) jsou zítřejší žebrácké důchody. Žvanění o tom, jak důchody musíme „reformovat“, o čemž mele levice i pravice, je matení lidí.
Evropské důchody jsou něco jako „průtokový ohřívač“. Co tam nateče, to také hned vyteče. To není žádný „bojler“, kde byste si „naakumulovali na důchod“. V USA to takzvaní liberálové zkusili, prosadili, lidé si spořili a po roce 2008 mají holou řiť a ne peníze. Zkrachované firmy a „fondy“ nic nevyplatí, neb nic nemají. A banky nedají ani zlámanou grešli. V USA volili okradení dělníci a důchodci Trumpa. Koho by volili u nás? Komunisty?
A z dlouhodobé perspektivy je přitom jedno, zda do budoucna bude u nás „hlavní měnou“ euro anebo „obnovená marka“. Rozhodně nebude česká koruna něco jako švýcarský frank, aby ji celý svět miloval.
Průměrná mzda je u nás 27 220 Kč, tedy 1007 €. Zatímco v Německu je to 117 000 Kč měsíčně. Tedy cca 4 331 €. Takzvaná „produktivita“ je uměle snižována zpětným převodem a zisk vyvážen ven, jako ukázka je třeba Škoda - Volkswagen. Jak se dělá tato „produktivita“, lze ukázat také na běžné hospodě. Naše i německá hospoda nakupuje pivo, víno a potraviny a platí vše včetně energie prakticky stejné jako německá hospoda. Protože platy v Německu jsou čtyřnásobné, může každá hospoda zákazníkům účtovat kávu za 4,50 až 5,50 €, tedy za 121 až 148 Kč. Naše za 40 až 50 Kč. Hlavní polední jídlo v obyčejné restauraci je u nás za 95 až 145 Kč, v Německu za 12 až 18 €. Tedy 324 až 486 Kč
Základní náklady jsou stejné, ale produktivita je hodnocena podle příjmu-ceny. Polévka + hlavní jídlo + káva = v ČR cca 200 až 300 Kč, v Německu pak 675 Kč. Takže dle eurokouzelníků a našich ekonomických spolulhářů (novináři tomu nerozumí, ti jen opisují) je německá hospoda na více než 200 % české produktivity! Takže jsme pro EU a svět za neschopné blbce a neumětely . A může to celé fungovat, jen když lidi berou žebrácké platy.
Jak zpívali už kdysi V+W: „Podle kabátu, svět se měří, lháři ve fraku, každý věří, protože je to pravda odvěká, šaty dělaj ́ člověka, kdo v hadrech čeká na štěstí, ten se načeká.“
No a my stále čekáme v hadrech a s almužnami místo platů. Významným politikům a ekonomům to nevadí. Babiš si ulije ročně nezdaněných 90 milionů, což je průměrný český plat za 3 333 měsíců, tedy za 270 let! A lidi ho volí!
Pánové v radě ČNB berou také hezké peníze. Pan Singer, který zavedl devalvaci koruny v listopadu 2013, vydělal za rok celkem 4,8 milionu korun. Což je průměrný plat za 177,7 měsíce, tedy za 14,8 roku. Jeho ta devalvace asi tolik nebolí, na živobytí mu určitě zbyde. Já bych mu to nezáviděl, kdyby nás všechny neokradl o minimálně 10 % jak na platech, tak na úsporách.
Mimochodem, aby bylo jasné, komu to hlavně pomohlo. V ČR je 1200 (tisíc dvě stě) německých firem a započítají-li se firmy s německou účastí či kapitálem a vedením, jde údajně o čtyři tisíce firem. To dnes u nás zaručuje vysokou zaměstnanost, ale zároveň mimořádně podhodnocené mzdy. Trvalé zaostávání obyvatel ČR za životní úrovní jejich západních sousedů vypadá jako součást ekonomických a politických plánů našeho největšího ekonomického partnera. Ne že by na tom nevydělávaly s nadšením také korejské, tchajwanské a jiné cizí firmy. Podle dostupných údajů v současné době působí v České republice pětadvacet korejských firem a zaměstnávají asi 20 000 lidí, Tchaj-wan má v ČR obří firmu Foxconn CZ s.r.o a také Pegatron Czech atd. Jen je holt těch německých u nás nejvíc, respektivě nejsilnějších.
Jste-li silní jako Německo a má-li obyvatelstvo jedny z nejvyšších platů na světě - průměrný plat v Německu je dnes 52 000 € ročně, tedy 117 000 Kč měsíčně - můžete si díky tomu, že prakticky ovládáte Evropskou centrální banku, o něco snížit hodnotu eura, které ovládáte, vůči dolaru.
Profesor Hans-Werner Sinn, který v minulých dnech obdržel titul na pražské Vysoké škole ekonomické čestný titul „doctor honoris causa“, odhaduje, že na obou ekonomických hřištích, evropském i světovém, je německý průmysl díky euru asi o 20 procent levnější, než by byl s markou.
To Německu podle mne však moc neubližuje, má k dispozici celou bývalou východní Evropu k téměř neomezenému zisku a pakuje se také na nebohém Řecku.
Roland Tichy, významný německý novinář, který s profesorem Sinnem vedl pozoruhodný rozhovor, k tomu poznamenává, že euro z Evropy vytvořilo „Grossdeutsches Wirtschaftsreich“, tedy „Velkoněmeckou hospodářskou říši“. A že pokud by hospodářská politika, založená na zlevněném německém exportu (z nemalé části založeném na laciném importu z východní Evropy - pozn. autora), z nějakého důvodu skončila, německý model zkrachuje. Mimochodem, před vytvořením jakéhokoliv typu Velkoněmecka varoval už kancléř Bismarck.
Zato Karel Marx byl pro. V odkazu na první šlesvickou válku 1848-1850 mezi Německem a Dánskem poznamenal, že „by se Germáni neměli hádat mezi sebou, místo toho aby vytvořili konfederaci mezi Němci a Skandinávci, protože oba patří do stejného velkého národa, a měli by tak připravit (válečnou) cestu proti jejich dědičnému nepříteli, Slovanům.“ (Marx, Karl: Východní otázka - Taylor & Francis Group 1990 – „ Die östliche Frage: Ein Nachdruck der Briefe geschrieben 1853-1856 Umgang mit den Ereignissen des Krimkrieges“)
No, Hitler Marxova slova přetavil do „Drang nach Osten“ a plánu na nacistickou genocidu obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizaci těchto území německým obyvatelstvem. Svůj plán nazval „Generalplan Ost“.
Já bych dodal, že pokud se z jakéhokoli důvodu Evropská unie, tedy „Grossdeutsches Wirtschaftsreich“ zasekne, jsme my Češi namydlení. A vypadá to, že se to může po odchodu Velké Británie a několika „nepříjemných volbách“ v západní Evropě stát.
Budeme tedy nejen nuceni včas hledat další trhy, jak hlásají třeba Václav Klaus i Miloš Zeman a další myslící politici, ale musíme si také vymoci zlepšení kurzu koruny. Tím i zvýšení kvality a ceny českých výrobků, které jsou již dnes ve většině případů na světové úrovni. A za záměrně nízké ceny je od nás nakupují „ekonomičtí kolonizátoři“ a za světové ceny je přeprodávají. My prakticky stále žijeme v ekonomickém režimu koruny, který zavedl Hitler po obsazení Československa v roce 1938, kdy místo reálného kurzu 6-7 Kč = 1 RM, byl stanoven kurz 10 : 1 RM.
Pokud ne, budeme dále v roli námezdních dělníků, co stavěli egyptské pyramidy o chlebu a česneku. A radovali se, když jim dozorci dodali zvláště lahodný pálivý česnek s velkou hlavičkou.
Prostě: líná huba holé neštěstí. Je na čase se ozvat a chtít pořádnou mzdu, jak začíná cítit i Sobotka, ačkoliv to je ekonomický negramot.
Uvedu příklad ze svého života. Před moha lety, na konci totáče, mne oslovila jedna firma z Rakouska. Potřebovali mé odborné znalosti. Tehdy jet do Rakouska a dělat za šilinky? Sen všech snů!
Když jsem začal, bylo to krásné. Firma mne ubytovala v hotýlku s výhledem na Alpy – ach, každé ráno ta krása! Také obědy byly placeny! Luxus. Myslel jsem si. Výplata za smlouvu (bylo to za dílo a ne za odpracované dny!) byla krásná, 2500 šilinků (á 2,60 Kčs). To bylo pro mne neuvěřitelných 6 500 Kčs. Doma byl průměrný měsíční plat 3 170 Kč.
Po nějaké době si mě vzali dva kolegové z laboratoře stranou a ptali se, kolik mi firma dává. Nakonec jsem vykoktal sumu. Podívali se na mne, pak chvíli mlčeli a nakonec mi sdělili, že za tuhle odbornou práci bere Rakušan 25 000 šilinků. A tlačili na mne, abych se ozval.
Tak jsem se objednal k majiteli a pravil, že chci víc. „Kolik?“ zaznělo z druhé strany stolu.
„Jako bych byl Rakušan.“
„To by se mi moc nevyplatilo,“ pravil klidně šéf.
„Tak si najměte nějakého Němce, v Rakousku to nikdo neumí. A ten by chtěl víc než 25 000 šilinků.“
„Gut! Dostanete 20 000 šilinků.“
„Ale i za minulou práci.“
„Paní prokuristko, vyplaťte panu Wolfovi (německy mluvící nevysloví slovo „vlk“) ten rozdíl.“ A stalo se, a na stůl. Pak jsme šli společně na oběd, jako vždy.
Jistě, že mne majitel nezaměstnával ani hodinu déle, než potřeboval. Ale taková jsou pravidla. A ty se musíme naučit všichni. Pokud nechceme být navždy žebráky.
Průměrný plat ve Volkswagenu v Německu je obtížné zjistit, ale Průměrný plat v Německu je dnes 52 000 eur ročně, tedy 117 000 Kč měsíčně. U nás ve Škodovce je to 40 000 Kč. Škodovky se všude na světě prodávají za stejnou cenu. Jak se říká, „ergo kladívko“ na každém českém zaměstnanci vydělává měsíčně Volkswagen 50 až 75 000 Kč. A to ve Škodovce platí na české poměry vysoké platy.
A jak že to zpívá skupina ABBA?
Money, money, money
Must be funny
In the rich men’s world.
Money, money, money
Always sunny
In the rich men’s world.
Peníze, peníze, peníze
Musí to být krásné,
žít ve světě bohatých lidí.
Peníze, peníze, peníze
Slunce stále svítí
Ve světě bohatých.
Záleží jen na nás, zda chceme být pořád holé zadky v bohaté Evropě. Přemýšlejte a můžete si k tomu zpívat:
Jo, a nežvaňte nic o úžasné chudobě. Té jsme si užili až moc. Kdo chce být chudý, ať se odstěhuje do Indie nebo do Pákistánu. Problém je, že u nás tohle hlásá hlavně zpovykaná mládež, co má v kapse zlatou kreditku od tatínka.