Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jak z toho ven ? Zlevnit provoz státu.

Zrušit zbytečnou přebujelou administrativu, předpisy dobré jen pro to, aby úředníci měli co dělat. Zrušit systém, kdy každou korunu hlídá deset lidí a berou za to po deseti korunách a přitom z ní 50 halířů ukradnou.  Zjednodušit rozhodovací procesy, nebrat v úvahu žvásty samozvanců z nevládních organizací, kteří jen proti všemu protestují a zdržují.Používat mozek ! Hlavně při volbách, neprodat hlas za 30 Kč nebo za koblihu !

Re: Jak z toho ven ? Zlevnit provoz státu.

Tou třicetikorunou a koblihou jste se snažil nasměrovat voliče kam? K těm, co vytvořili přebujelou administrativu, systém, rozhodovací procesy a zakonzervovali systém dotování "samozvanců" z nevládních organizací? Myslíte si, že opravdu ti ke kterým se snažíte nasměrovat voliče používali mozek? Nebyl to spíš poklopec?

Kdyz autor dava prednost autoritam

"vysvetlit, nejradeji od nekoho z lidí, kterí rídí chod ekonomiky CR" - proc to pise sem? 

To je jako ptat se vudcu mafie, jak to vsechno skonci, co si o nas pomysli nasi potomci? Zlocinci a politici takove otazky neresi, ale meli bychom je resit my, obcane, pokud tedy jsme dospeli lide a to dospeli i mysli, nejen telem.

Zajimalo by me, jestli je autor priznivcem soukrome ekonomiky a soukrome meny, protoze jestli nikoli, je to stejny hlupak, jako vsichni ostatni.

Splatit dluh je ten...

...nejpitomější způsob, jak se dluhu zbavit. Buďte trochu kreativnější!

Re: Splatit dluh je ten...

Zkusil někdo někdy sečíst všechny dluhy - státní, firemní i soukromé a odečíst od tohoto čísla veškeré úspory a peníze na různých účtech plus hotovost? Výsledné číslo by nám ukazovalo, kolik peněz by zůstalo v oběhu, kdyby se všichni rozhodli, že nebudou utřácet a začnou splácet své dluhy a je jedno, jestli okamžitě, nebo postupně. Byl by výsledek vůbec kladné číslo? Nebyly by pak peníze pouze na účtech bank?

Splácení stát. dluhu a co naši potomci

Po transformačním oživení v r. 1994 až 96 (růst HDP o 5 procent, nezaměstnanost pod 3 procenta), byl sestaven vyrovnaný rozpočet na r. 1997. Tehdy začínaly útoky spekulantů na naši měnu, zhoršila se platební morálka, neplatily se úvěry a banky je přestaly půjčovat podnikům, atd. Ve vývoji hospodářství nastal zlom a HDP klesl z předchozích kladných 5 procent na záporná 4 procenta. Vláda začala korigovat rozpočtový deficit tzv. balíčky úsporných opatření- omezila růst platů stát.zaměstnanců, sociálních výdajů a do toho vstoupily odbory, Lux a Klausova vláda padla. Na konci r.1997 veřejný dluh dosáhl 12 procent HDP - 192 mld. Kč. (Konsolidační banka 81 mld., Česká inkasní 20 mld., FNM 17 mld. a krytí rizikových státních záruk 74 mld.)

Po hospodářském oživení v r. 2000 do 2008 (Zeman, Špidla, Gross, Paroubek) a deficitních 100 mld. rozpočtech, nastal v r. 2009 opět pokles HDP na – 4procenta a deficitní 100 mld. rozpočty zůstaly. Jsme otevřená ekonomika s 4 biliony HDP, kde 3 biliony HDP jsou vázány na export, takže naše ekonomika dýchá s ekonomikou zemí, kam náš export směřujeme. Kdo tohle nechápe, tak chápat nechce. Na konci r. 2014 očekáváme veřejný dluh 1,9 bilionu (státní 1,75 mld.) a tleskáme vládě, která rozpočet na příští rok při hospodářském růstu 3 procenta postavila na deficitu 100 mld., ale nyní, krátce před volbami, prohlašuje, že šetří a že to bude na konci r.2015 jen 80 mld.

Balíček úsporných opatření k splácení veřejného dluhu, jako tehdy Klaus, už asi nikdo, kdo chce být zvolen, nenavrhne. Takže pokud vláda dodrží slib vyrovnaných státních rozpočtů od r. 2017, předáme koncem r. 2016 se státním dluhem 2 bil. i dnešní výši dluhové služby tj. sekyru 70 mld. našim potomkům.

Na otázku: Jak se bude řešit „dluhová past“ státu odpovídám, že se to možná bude řešit při přechodu koruny na euro, nebo se dluh nesplácí a potáhne dál. A na otázku: Co si o nás budou myslet naší potomci, odpovídám, že se to od nich dozvíme při volbách, ať už komunálních nebo do PS.

Re: Splácení stát. dluhu a co naši potomci

Vcelku dobrý a zajímavý rozbor. Jen ta řečnická otázka na závěr, "co si o nás budou myslet naši potomci" je sama o sobě nesmyslná. Co si mladí  myslívají o svých  rodičích? Buď, že jsou úplně pitomí, v lepším případě, že nejsou v obraze. Jak stárnou, tak se to často koriguje. Já osobně bych byl rád, kdyby ti mladí vůbec začali konečně MYSLET v pravém slova smyslu.

Primitivní protivládní agitka pana autora.:

Pan autor nám sdělil, že náš rozpočet je opět schodkový a pro ty slabší v matematice to vyčílil až na jednotlivé Kč., obrovské to číslo. To udělal hezky. A samozřejmě za to může ten Babiš s těma socanama. Pan autor nám už ale zapomněl říci, že zcela obdobně to dělají i naši přátelé z EU. O našich přátelích z USA se raději nezmiňuji. Pokud jsou moje povrchní ekonomické znalosti pravdivé, v Evropě má vyrovnaný rozpočet snad jedině Rusko. To bych si ale nedovolil, dávat nám ho za vzor ekonomické prozíravosti. Mohl by to ale učinit sám pan autor v některém ze svých  příštích podnětných článků.

Re: Primitivní protivládní agitka pana autora.:

Na příspěvku autora nic primitivního není. A sám tvrdí, co Vy, že další státy hospodaří stejně hloupě. A že to špatně skončí. Což nám poskytuje alibi, nikoliv návod na řešení dluhové pasti. Zmínil jste Rusko. Hm. Může mít vyrovnaný rozpočet. Díky příjmům z prodeje svého nerostného bohatství. O kvalitě jeho hospodaření to nevypovídá vůbec nic.

Autor se nemusí bát.

Autor se opravdu obává zbytečně, ten náš dluh je ve srovnání s okolím vskutku nízký. Jak jej splatit? Samozřejmě nejprve se musíme dostat k vyrovnanému rozpočtu. A protože stát má příjmy hlavně z daní, tak i to autorem kritizované zvýšení mezd státním zaměstnancům má smysl - samozřejmý důsledek je zvýšení mezd i v soukromém sektoru, což přinese státu zvýšení příjmů. Také cesty ke zlepšení výběru daní současná vláda má konečně jasnější, než ty minulé. Také celková změna daňového systému ( zrušení rovné daně, zvýšení daní korporátních a podobně) přinese státu další nemalé příjmy. Bohužel ministr Babiš do toho moc chuti nemá, ale snad jej Sobotka přesvědčí. A pokud se alespoň částečně zabrání všem těm velkým zlodějnám veřejných peněz, tak vyrovnaný rozpočet můžeme mít během dvou až tří let. Pak můžeme uvažovat o splácení dluhů.

Co je ale hlavní, snad se už podařilo zabránit tomu Kalouskovu šetření, které silně připomínalo Buridanova osla - pošel, protože jeho pán Buridan zkoušel, nakolik může snižovat jeho denní dávku krmení. To mi připomíná další tentokrát české staré pravidlo - dej krávě do držky, ona ti dá do dížky. Jak jednoduché!

Re: Autor se nemusí bát.

Zvýšení mezd bez růstu produktivity práce přinese akorát vyšší inflaci. Což je pro politiky jedna z oblíbených a "bezbolestných" metod, jak snížit nominální hodnotu dluhu. Zároveň je to metoda, jak uškodit samotným, často nechápajícím občanům.

JE JEŠTĚ JEDNA CESTA K "ZAMÁZNUTÍ" STÁTNÍHO DLUHU

Tou cestou je kurs při eventuálním přechodu naší republiky na Euro. Stačí nastavit "vhodný" kurs a dluh je "vyrovnán". Jenom si říkám, jestli pan Singer už "nevypustil pokusný balonek", když zhoršil kurs Koruna-Euro.

No, právě. Ten, do řídí ekonomiku je socan.

Co pak po nich chcete ? Rozum ? Ten nemají.... Dzp.

Nejen co si pomyslí, ale hlavně co udělaji!

"Ale mám vážné obavy ohledně situace, v které budou naše děti a vnuci. A nejen to. Co si v té situaci naši potomci pomyslí o nás?"

Co si o starší generaci pomyslí naši potomci? Tedy pokud tu národní neřešitelnou dluhovou situaci vůbec pochopí, vzhledem k cíleně demagogickému českému školství. Asi řeknou, že oni tu situaci nezpůsobili, a tedy ani nebudou platit.

Ano, jednoho dne nás dluhy doběhnou a nepomůže ani

Kchárl ani Mirek. Strašení Řeckem tomu říkají naše tzv. média, ale to není strašení, to je nastoupená cesta. Dluhy se řeší, celou historii, jen dvěma způsoby: zaplacením nebo bankrotem. Kdo by chtěl vědět, jak státní bankrot probíhá, nechť se vrátí k Jiráskovi. Tuším, že ve 4. díle F.L. Věka to je pěkně popsáno. Z hlediska jedince soudím, že je lepší mít rum ve sklepě, než peníze v bance a cokoliv je lepší, než ty papírky případně čísla v počítačích. To lze smáznout jedním tahem. Ostatně ještě žije generace, co to zažila. Takže víme, do čeho jdeme. Jen se obávám, že naše tzv. média tu řeckou cestu pěkně dláždí.