Keynes nedomyslel inflaci cen nemovitostí doprovázející politiku levných peněz

Neuplyne snad týden, aby se v českých médiích nediskutovalo o cenách nemovitostí. Na internetu je toto téma doma každodenně. Jeden nepříliš seriózní server uveřejnil alarmistický článek tvrdící, že růst cen spadá na vrub investičním společnostem BlackRock a JP Morgan Asset Investments. Tyto společnosti údajně ve velkém skupují pražské byty, což zvyšuje jejich cenu nad rámec možností běžného Čecha.

Zmíněný článek nevyniká novinářskými kvalitami. Nechybí konspirativní teorie, dokonce antisemitismus. Přesto má pravdivé jádro. To zveřejnil deník The Wall Street Journal 4. dubna 2021. Článek uvádí, že kromě společností BlackRock a JP Morgan Asset Management na americkém trhu působí nejméně 200 korporací, jež v USA skupují často celé rezidenční projekty. (O Praze není zmínky.) Motivací není snaha ovládnout národ, zrušit střední třídu a nastolit „nový světový řád“ – jde o důsledek skutečnosti, že peněz na trhu je hodně, zatímco byty přibývají podstatně pomaleji.

Růst objemu peněz

Rovněž nejde o peníze superboháčů tahajících za nitky světového dění. Žádní Rothschildové nebo Rockefellerové; je mimochodem zajímavé, že právě tyto rodiny jsou tak oblíbené konspiračními teoretiky, ačkoli jejich skutečný majetek a vliv je již pouhým odleskem historické slávy. BlackRock spravuje peníze drobných investorů, Američanů i jiných národností. Podle údajů z roku 2020 měl ve správě 8676 miliard dolarů. Pokud investujete do podílových fondů, není vyloučeno, že i vy máte na této sumě malou účast, přímo či nepřímo.

V článku ze 4. dubna se ovšem psalo především o amerických penzijních fondech. Je ironické, že peníze řadových Američanů, jež mají svým majitelům finančně zabezpečit stáří, vytlačují z trhu bydlení jiné řadové Američany, kteří rovněž touží po bezpečné investici v podobě vlastního domu.

Instituce však investují peníze svých klientů do nemovitostí již dlouhé desítky let. Novinkou je tempo růstu objemu peněz v ekonomice. Americká peněžní zásoba rostla za posledních dvanáct měsíců dvojciferným tempem, s rekordem v únoru 2021, kdy meziroční růst přesáhl 27 procent. Nic takového se nestalo dokonce ani během vysokoinflačních sedmdesátých let.

Rovněž úrokové míry jsou bezprecedentně nízké. Jde o výslednici řady událostí: preventivní uvolněné měnové politiky po 11. září 2001, dalšího uvolnění po velké finanční krizi a konečně o extrémně uvolněnou měnovou politiku covidové éry.

Eutanazie rentiéra

Zpět ke konspiračním teoriím. Čas od času vzácně, ale přece se některá z nich ukáže být pravdivou. Obvykle jde o koncepty, jež jsou natolik veřejné a dlouhodobě známé, že nikoho nenapadne hledat v nich nějaké tajemství. To platí i o peněžní expanzi a nízkých úrokových sazbách. Již v roce 1936 použil britský ekonom John Maynard Keynes termín „eutanazie rentiéra“. Keynes psal o ekonomice, v níž se stát postará o dostatek kapitálu, což sníží jeho mezní výnosnost a úrokové sazby:

„Ačkoli by tento stav byl zcela slučitelný s určitou mírou individualismu, znamenal by eutanazii rentiérů, a tedy i eutanazii kumulativní utlačovatelské moci kapitalisty využívat vzácnost kapitálu. Úrok dnes neodměňuje žádnou skutečnou oběť, stejně jako pozemková renta. Vlastník kapitálu může získat úrok, protože kapitál je vzácný, stejně jako vlastník půdy může získat rentu, protože půda je vzácná. Ale zatímco pro nedostatek půdy mohou existovat fundamentální důvody, pro nedostatek kapitálu žádné fundamentální důvody neexistují...

Rentiérský aspekt kapitalismu tedy chápu jako přechodnou fázi, která skončí, až splní svůj účel. Se zánikem rentiérství se změní i mnoho dalšího. Navíc velkou výhodou postupu, který obhajuji, bude fakt, že eutanazie rentiéra, nefunkčního investora, nebude ničím náhlým, pouze postupným, ale dlouhodobým pokračováním toho, co jsme nedávno viděli ve Velké Británii. Nebude zapotřebí žádné revoluce.

V praxi bychom tedy mohli usilovat o to (a není to nijak nedosažitelné), aby se objem kapitálu zvyšoval tak dlouho, dokud nepřestane být vzácný, takže nefunkční investor už nebude příjemcem nadměrných výnosů.“

Keynes navrhoval přechod k ekonomice socialistického typu pomocí peněžní expanze, která postupně rozpustí reálnou hodnotu dluhopisů, do nichž v Keynesově době ukládaly své životní úspory britské střední třídy („nefunkční investoři“). Keynesovým sociálně inženýrským cílem bylo postupně je vyvlastnit, a tak přinutit k produktivní práci pro společnost.

Tato „konspirativní teorie“ se nyní skutečně odehrává: výnosy dluhopisů nestojí za zmínku. Penzijní fondy se pomalu odklánějí od dluhopisů a hledají alternativy. Co však Keynes nedomyslel, je inflace cen nemovitostí, která doprovází politiku levných peněz. Rentiéři se mohou těšit z nadílky. Prozatím, než politici přijdou s eutanazií v podobě progresivního zdanění majetku.

LN, 19.6.2021

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management, a. s.