29.3.2024 | Svátek má Taťána


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
ludwa 27.3.2007 13:04

BASTIAT ONLINE V ČEŠTINĚ

Díky za výborný nápad občas to tady osvěžit kvalitním ekonomickým dílem...Jen připomínám, že několik prací Bastiatových vyšlo v Liberálním institutu a že LI dal kromě jiných, jako např. celou úvodní část Misesovy Human Action, tuto knihu na svůj web.

Miron T 27.3.2007 3:36

Všem se nám bude dařit hůře, nebojte.

S postupující globalizací se bude dovážet více a více levného zboží ze zemí, kde jsou zoufale nízké platy. Stačí odbourat bariéry pro dovoz. Tím buď ztratíme práci, nebo budeme muset přijmout také tak nízké platy - což bude zatraceně bolet. Každopádně dojde k tomu, že se budeme dívat do výkladů na spousty levného zboží - a nebudeme mít peníze ani na tak levné zboží. Moc optimisticky globalizaci nevidím. Nakonec se platy na celém světě vyrovnají a protože my patříme mezi ty bohaté (pořád skuhráme, jak se nám daří blbě, protože se porovnáváme s Německem a USA, ale vážení, my jsme ti BOHATÍ na tomhle světě, stačí obhlédnout, kolik jídla vyhazujeme do popelnic...), tedy při vyrovnávání úrovně bude naše životní úroveň zatraceně klesat. 2/5 lidstva hladoví a v Evropě ničíme potraviny nebo platíme rolníkům, že vyrobí méně (oboje je nejlevnější metoda pro zvýšení cen), v NY se 60% dovezených potravin každý den večer vyhodí, a 2/5 lidstva hladoví. Poku se situace začne vyrovnávat, bude nás to pěkně bolet. Jediná záchrana pro nás by snad mohlo být drastické zvýšení cen transportu - možná.

Za Bastiata globalizace ještě nebyla, tenhle problém řešit nemusel, takže v jeho brilantní a vtipné úvaze obsažen není.

Finist 27.3.2007 11:02

Re: Všem se nám bude dařit hůře, nebojte.

Logická chyba, kterou tu předvádíte je opravdu hojně rozšířená. Odbourání barier neznamená žádnou ztrátu pracovních míst, ani nízké platy. Ale nebojte, v dalších Bastiatových překladech co přijdou to bude vysvětleno ještě jasněji. ;-)

Tom 26.3.2007 22:10

Možná trochu jiný pohled

Obecně vzniká ekonomický problém, pokud se v ekonomice vyrobí místo žádaného produktu produkt relativně méně žádaný.

Pak relativní nadbytek (hojnost) druhého produktu nenapraví, že nevznikl produkt první v dostatečné míře.

Finist 26.3.2007 22:32

Re: Možná trochu jiný pohled

Tohle je ale už věc, kterou vysvětlují třeba některé teorie cyklů a sou o tom celé knihy. Na nějaký článek moc dlouhé a složité, navíc v Bastiatově době ještě ne dobře rozpracované.

Foundryman 26.3.2007 22:56

Re: Možná trochu jiný pohled

Zde právě sehrávají tragickou roli dotace a úvěrová expanze dle Keynesových receptů. Extrémním případem bylo hospodářství reálného socialismu - tam byla dotačně-kvótová ekonomika dovedena naprosto důsledně ad absurdum.

BOMBON 26.3.2007 23:17

Re: Možná trochu jiný pohled

finist je asi ekonom, tak vam trebas nekdy napise clanek na vysvetlenou, ve kterem udela vycuc z onech stohu knih.

ja jen reknu co me napada: kde vidite ekonomicky problem? mene zadany produkt se stane levnejsim, protoze vice zadany "nedostatkovy" produkt zdrazi a vyrobce si namasti kapsu. urve proste ze spolecneho kolace penez vic pro sebe a prvni vyrobce si rve vlasy a majitel propousti reditele...

ono to ma co do cineni s preferencemi lidi, ktere se neustale (a to kazdym okamzikem) meni. navic je velka moznost nahrady nedostatkoveho vyrobku - kuprikladu i kdyz k veceri nekoupite cestou domu ryzi, na kterou jste dostal chut, protoze na vas nevysla a v krame ji nemaji (vidite, vy jako jednotlivec ani neovlivnite jeji cenu:-) ), urcite to jeste neznamena, ze umrete hlady, protoze si muzete nakoupit k veceri trebas brambory....

volny trh je velice pruzny a neustale ma tendenci "dohanet" optimum. on se totiz kazdy v takovem systemu snazi optimalizovat svoji pozici/roli, protoze pri te vydela nejvic. synergicky efekt je pak nesrovnatelne lepsi nez sebelepsi planovani, nez sebelepsi ministersky ci evropsky urednik.

Finist 27.3.2007 0:14

Re: Re: Možná trochu jiný pohled

Studovanej ekonom je Foundryman, já sem se jenom rozhodl vytapetovat zdejší rubriku překlady Bastiata a tím pozvednout její úroveň když Modropták už nemá tolik času na sepisování nepravidelníků. Ale pokud by byl zájem můžu naházet spoustu odkazů - v angličtině.

Finist 27.3.2007 0:21

Re: Re: Možná trochu jiný pohled

Jinak jestli si nalistujete Nepravidelníky o Misesovi, Hayekovi a Friedmanovi tak tam je to stručným způsobem shrnuté. Ta základní myšlenka není moc složitá, ale k jasnému "vhledu" do teorie ekonomického cyklu a co se při něm všechno děje je přeci jen třeba přečíst aspoň jednu knížku ;-)

BOMBON 27.3.2007 22:14

Re: Re: Re: Možná trochu jiný pohled

ok, klido poslete linky na rkriz@volny.cz , rad se poucim.

nicmene - napsal jsem nekde neco chybne?

Venkovan 26.3.2007 21:50

Finiste gratuliju

dobrá práce.Takový ohlas nemají(nezaslouženě) ani nepravidelníky MP.Některé myšlenky jsou stále aktuální.

Finist 26.3.2007 22:28

Re: Finiste gratuliju

No on se ten ohlas zase neskládá z tak velkého počtu lidí. A Modrý Pták měl ohlasů a gratulací hojnost v některých exponovaných dílech nepravidelníku.

cheve7 26.3.2007 19:24

Co přinesl nový silniční zákon? Šikanu a perzekuci obyvatelstva,nic víc.:

Co přinesl nový silniční zákon? Šikanu a perzekuci obyvatelstva,nic víc.:

Téměř rok po platnosti nového silničního zákona se ukazuje, že nehodovost na našich silnicích se nezlepšila. Policie ale získala nepřiměřenou moc a také jí k šikaně obyvatel hojně využívá. Např. v Praze policie číhá za bukem u nějaké čtyřproudé přehledné svodidly opatřené komunikace (např. ul. Vrbenského Praha 7), kde záměrně ponechává rychlost 50km/h a poté řidiče perzekuuje. Stačí dva  přestupky s překročením rychlosti o více než 20km/h a řidič může přijít o oprávnění až na 6 měsíců. I když má jen 6bodů. Co dělají poslanci, když se ukazuje, že nehodovost díky novému zákonu neklesla. Proč již dávno neprojednávají slibovanou novelu. Nebo jim tento stav také vyhovuje? To jsme ale v komunismu. 

Miron T 27.3.2007 3:17

Re: Co přinesl nový silniční zákon? Šikanu a perzekuci obyvatelstva,nic víc.:

Cílem policie není bezpečnost provozu, ale pochytat co nejvíce obětí. Proto zásadně chytá tam, kde je nesmyslné omezení, měří rychlost v dokonale přehledném úseku na konci kopce dolů, odtáhne Vám vůz, když o pár cm přesáhnete povolenou mez. Řidiči jsou v principu rozumní - nevěříte? Kolik lidí svítilo i ve dne, i když to ve starém zákoně nebylo přikázáno? Svítit je bezpečnější  - a tak řidiči svítili, zákon nezákon. Teď se svícení rozumně uzákonilo a asi se bude dodržovat, protože je rozumné. Nerozumné věci, které bezpečnosti nijak moc nepřispívají, řidiči spíše ignorují - a právě ty policie kontroluje, protože jejím cílem NENÍ bezpečnost provozu.

Foundryman 26.3.2007 17:36

Teď mi to sežralo

sáhodlouhej příspěvek, tak jen krátce znovu:

- Peníze nejsou bohatství, jsou to jen poukázky

- Veškeré krize v dějinách vznikly výhradně v důsledku státních zásahů do hospodářství (včetně té v 16. století - učebnicový příklad zhoubnosti dodnes živé politiky merkantilismu a aktivní obchodní bilance).

J.G. Pašek 26.3.2007 16:21

Sedávali jsme s Frantou na pešunku a koukali na vlaky . . . .

Do NDR ŠKODA auta a z NDR do ČSSR  WARTBURG a TRABANT auta . . . .  jako kočka koťata . . . . . . proč si Češi nejezdili ve ŠKODA autech a Němci ve svých  . . . .

KANADA platí svoje farmáře, aby nepěstovali obilí a v Kanadě fabrika na výrobu psí žrádlo dováží obilí z Číny . . . kteří přidávají k obilí jed na myši, aby to obilí cestou z Číny do Kanady nesežraly . . . . . a pejskové z psího žrádla chcípají jako ty myši jakbysmet.

Koukal jsem se v USA obchodě na BRAUN mašinu na kafe . . . . promyšleno a navrhnuto v GERMANY . . Made in Czech Republic . . . . co je na tom tak složitého?

tris 26.3.2007 14:52

Krize z nadvyroby

Tak abych to zkrátil: krize z nadvýroby je nesmysl. Krize z nadvýroby říká, že se toho moc vyrobilo, lidé to nechtěli, měli již dost. Taková situace by byla ráj, žádná krize....tak jinak:

Měli "malou kupní sílu", a spousta toho byla vyrobena, oni si to však nemohli koupit, zatímco dnes si to koupit mohou. Označovat tohle za krizi "nadvýroby" je nesmysl, protože lidi zřejmě to, co bylo vyrobeno chtěli. Můžeme to označovat za krizi "nedostatečné kupní síly", ale rozhodně ne "nadvýroby".

Krize "nedostatečné kupní síly" je nesmysl.... Lidé získávají peníze tím, že něco vyrobí, poskytnou někomu službu. "Nedostatečná kupní síla" tedy znamená, že na jedné straně jsou ti, co vyrobili a nabízejí vyrobené, na druhé straně jsou kupující, kteří by chtěli koupit, ale NEDOSTATEČNĚ TOHO VYROBILI.

Mnohem lepší teorie tedy je, že došlo k přílišné výrobě v některých odvětvích a naopak zaostávání výroby v jiných, byl přebytek jistého zboží a nedostatek jiného. Krize z nadvýroby nebo nedstatečné kupní síly je prostě pitomost.

janabok 26.3.2007 14:58

Re: Krize z nadvyroby

R^...

když oni socialisté pořád nechtějí opustit onen vysněný imaginární konstrukt rovnoměrně plynoucí ekonomiky...:-)

zdeněk 26.3.2007 14:59

Re: Krize z nadvyroby

a co když pracující v továrně dostávají malé platy a majitel továrny zisk neutratí ve své zemi ale  zisk investuje do výstavby nové továrny jinde? Pak by nedostatečná kupní síla dávala smysl....

Dadacos 26.3.2007 15:04

Re: Re: Krize z nadvýroby je nesmysl

Tak se ti pracující (aspoň jejich část) stěhují rovněž..

tris 26.3.2007 15:06

Re: Re: Krize z nadvyroby

Zamyslete se nad fungováním zahraničního obchodu. Dnes to funguje tak, že musíte koupit zahraniční měnu. Tu koupíte od někoho, kdo naopak chce českou měnu, protože chce koupit něco tady....

Ale jinak: Proč prodávající prodává? Protože to chce směnit za peníze a za ty peníze si pak něco koupit. Pokud by snad byl "nedostatek peněz", mohl by své zboží za to "něco" směnit rovnou - a opět by krize nebyla. Problém je, že to "něco", co chce nakonec získat, není vyrobeno (v dostatečném množství) - takže opět: neexistuje "generální" krize z nadvýroby - může existovat pouze strukturální nesoulad mezi tím, co se vyrábí a co se poptává. Vyrábí se příliš mnoho zboží A a příliš málo zboží B. Je potřeba, aby firmy vyrábějící A zkrachovaly a přesunuly své zdroje do odvětví s výrobou zboží B.

BOMBON 26.3.2007 17:44

chjo

zjednodusme to a rekneme, ze majitel tovarny si penize chce strcit do kapsy a syslit si je... proste je stahne z obehu, ok? kdyz je totiz "vyveze", zacne se nam to toho jeste michat smenny kurz a bude vetsi zmatek, souhlasite? principem je prece to, ze vznikne zbozi za 100 korun (v tovarnikem predpokladanych cenach), na mzdach lidi dostanou 50 a 50 "zmizi" z obehu... ok? (a objem vytistenych penez je staly)

v kramech je tedy nabizeno zbozi (rekneme pro zjednoduseni 100 hrncu) za 100 korun (ignorujeme pro zjednoduseni clanek obchodu), mezi lidmi je pouze 50 korun (50 korun je predpokladany zisk, ktery si tovarnik chce syslit v kapse).

za kolik myslite, ze toho tovarnik proda? za 100 korun? tezko. za padesat (vic si delnici koupit nemuzou, protoze vic nemaji) a pulka hrncu mu zustane na sklade?  chtel by mit v kapse 50 korun, ale misto toho ma na sklade hrnce za 50. takze to pri predpokladane cene 1hrnec=1koruna  nefunguje.

druhou moznosti (realnejsi) je to, ze tovarnik chce prodat vse za nejvyssi moznou cenu, kterou mu lide jsou ochotni/schopni dat (odporny to zloduch). za kolik tedy proda vyrobenych 100 hrncu? ano, za 50 korun... protozeto jsou penize, ktere jsou realne v obehu.

diky spouste meziclanku, diky casovemu posunu nutnemu k distribuci zbozi prostrednictvim obchodni site vsak opravdu muze dojit k tomu, ze tovarnik proda obchodnikum 100 hrncu za 100 korun (stale ignorujeme obchodnickou marzi), pricemz mezi lidi se dostane pouze 50 korun, zbytek tovarnik strci do kapsy. pak ztratu 50 korun musi nest obchodnik. v pristim kole vsak od tovarnika koupi 100 hrncu za pouhych 50 korun - koruna totiz v dusledku stazeni poloviny objemu penez z obehu posilila na dvojnasobek... hrnec tedy jiz nestoji korunu, ale 50 haleru....

BOMBON 26.3.2007 17:48

pokracovani

na pristi varce uz tovarnik zase nevydela ani vindru - vyrobi presne tolik, kolik se dostane do obehu penez....

v praxi je to samozrejme slozitejsi, existuje mnoho vyrobku, mnoho vyrobcu, lide maji ruzne preference, rozdily nejsou tak velke atd atd... realne jde o velmi pruzny system, ktery ovsem celkove funguje tak jak je popsano vyse: mnozstvi zbozi+sluzeb se vzdycky rovna mnozstvi penez v obehu.

ufff nejsem ucitel, ale snad i tak to je trochu vysvetleno...

tris 26.3.2007 18:01

Re: pokracovani

Me napadlo spis tohle vysvetleni:

Mejme velkeho tovarnika. Tovarnik bud a) prestane produkovat (napr. presune tovarnu do zahranici), b) prestane spotrebovavat (sysli penize), c) oboji (prestehuje se)

a) vyhozeni zamestnanci nebudou mit penize, ktere by dali ostatnim obchodnikum (kteri by si za to chteli koupit to, co bylo vyprodukovano). Nadvyroba - tito 'ostatni' obchodnici, podvyroba - vyhozeni zamestnanci

b) Ostatni  vyrabi za ucelem, aby smenili za to, co vyrabi 'tovarnik'. Vzhledem k tomu, ze tovarnik nevyzaduje za sve vyrobky protiplneni, zustavaji vyrobky vyrobene za ucelem protiplneni na sklade. To je super, protoze nyni je mozne zastavit vyrobu techto veci a presmerovat zdroje na jine veci.

c) Ti, co vyrabeli pro tovarnika, maji plno na sklade. Ti, co odebirali od tovarnika, maji prazdne sklady. Je potreba, aby se tyto skupiny domluvily a ti prvni zacali vyrabet to, co chteji ti druzi.

BOMBON 26.3.2007 18:46

tak ted zas ja

a) vyhozeni zamestnanci zacnou pracovat nekde jinde. ve stejnem oboru prop nekoho jineho nebo v oboru jinem. to se stava kazdodenne. smena pomoci penez jede nerusene dal

b) jestlize sysli penize, ktere obdrzel za jiz prodane zbozi (strci si je do kapsy), probehne adekvatni deflace (snizeni cen). rychlym stazenim velke casti penez z obehu (neni moc pravdepodobne u jednotlivce) muze vyvolat krizi ci kolaps.

c) shanclivy tovarnik zpravidla sva aktiva proda. (odchod retezce julius meinl nemel napriklad zadny vliv na distribuci potravin). vse plyne dal, pouze s novym vlastnikem.

kde ze je problem?

tris 26.3.2007 18:47

Re: tak ted zas ja

Nikde, ja s Vami souhlasim :) Jen navrhuji alternativni popis, ktery me tez napadl.

qwert 26.3.2007 22:01

Re: Re: tak ted zas ja

no tak vidíte, vlastně jste přiznal, že ty peníze (nebo jejich část) zůstala v v továrnách a na skladech.

tris 26.3.2007 22:16

Re: Re: Re: tak ted zas ja

Zalisovane do zbozi? Fakt tam jsou?

zdeněk 26.3.2007 23:35

Re: Re: Re: Re: tak ted zas ja

Předpokládejte že ve státě vládne faraón. Místo toho aby peníze dal do do armády tak si postaví pyramidu. Zemi potom vydrancují barbaři. ty ale nemohou spotřebovat všechy peníze, nějaké se přeci ztratili při stavbě pyramidy ne? kam se podle vás poděli? dělníci pracují zadarmo.

jura-p 26.3.2007 23:33

Re: Re: Re: tak ted zas ja

výrobky na skladech nejsou zboží. Zboží je to, co se účastní výměny. Šunt na skladu peníze nereprezentuje, neleží v něm peníze, ten peníze spotřebovává. Ono ani skladování není zadarmo. Předměty na skladech nejsou uložené peníze, ale utrácení peněz.