Podle Milana Zeleného dnes neprožíváme krizové období, ale jsme svědky transformace ekonomiky, která znamená přechod na zcela jiný způsob chování a podnikání. Právě probíhající recese je tak možná pouhým upozorněním na probíhající transformaci. Existenci transformace lze spatřit v tzv. ekonomice služeb, která se začala prosazovat v 80. letech minulého století. Ta dnes v USA zaměstnává 4/5 pracující populace a dosahuje již zřejmě svého maxima. Více lidí již tento typ ekonomiky nedokáže zaměstnat.
Důkazem existující transformace a dosud atypických jevů může být cenový vývoj akcií, komodit a dluhopisů. Při růstu akcií docházelo v minulosti k poklesům cen komodit, a investor tak mohl jednodušeji obchodovat a dosahovat zisků. V současnosti dochází často ke stejnému vývoji u finančních instrumentů i komodit a investování se tak podle profesora podobá hře v kasinu. Zisky či ztráty se tedy velmi složitě odhadují a těžko lze doporučit tu kterou investici.
Vyústěním dnešních změn by také mohl být přechod k samoobslužné společnosti (self-service society). Používáním moderních přístrojů si dnes dokážeme poskytnout požadovanou službu sami, aniž bychom tím někoho zaměstnali. Jako příklad je v rozhovoru uvedena koupě letenky přes internet. Našlo by se však zcela jistě mnoho dalších příkladů. Negativním rysem tohoto případného vývoje by byla tedy nízká potřeba zaměstnanosti.
Z hlediska tvorby státního rozpočtu a výše mandatorních výdajů stojí za zmínku myšlenka o možnosti zafixování velikosti výdajů státního rozpočtu na hospodářský růst. Byl by to zřejmě mechanismus ne nepodobný tomu, který se používá při zavěšení vývoje jedné měny na měnu jinou. Při hospodářském růstu by docházelo automaticky k nárůstu rozpočtových výdajů a naopak. Společnost by tak byla silně motivována k co nejvyššímu výkonu. To může sice vyvolat otázku, zda by společnost orientována k nejvyšší výkonnosti neměla snahu eliminovat jedince neschopné výkonu a konečně zda by bylo vůbec možné skloubit samoobslužnou společnost nevyžadující velkou zaměstnanost se společností výkonu. Každopádně je to jistě velmi zajímavá teorie, jejíž realizace by zřejmě smazala rozdíly mezi pravicovou a levicovou politikou. Politiky a chování státu by se tak staly čistě pragmatickou záležitostí odvozenou od reálného vývoje a abstrahovanou od idejí.
Celý přepis rozhovoru si lze přečíst zde.