25.5.2022 | Svátek má Viola


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
oakman 18.5.2007 11:31

Křivoklát je nesmysl - musíš nad Plzeň, Vávro...

4 malé lepší než jedna velká. Křivoklátsko má ještě jeden malý pochranný faktor  - UNESCO Biospherical Reserve a Nár. Přír. Reservace k tomu.

BERAN 18.5.2007 12:44

Často s vámi souhlasím

Ale tentokrát jste mne naštval;-D Údolí pod Křivoklátem je pro rekreaci využitelné právě v současné podobě. Jako "fjord" se skalami spodajícími do vody by byl vhodný leda tak pro vodní skutry.

Ne, že bych to Plzeňákům přál, ale proč by Škodovka nemohla dopadnout jako ČKD v Praze? Co pak chcete po té Berounce vozit?

No a o těch vhodných řekách k přehrazení už tu někdo psal ráno: Nejvhodnější místo k vybudování přehrady je Hřensko. Dle nadmořské výšky okolních kopců může záplavové území zasáhnout nadmořské výšky okolo 350 m.

Tedy na Ohři někam pod Karlovy Vary, na Vltavě k Týnu nad Vltavou, na Orlici až nad Choceň (nebo za Litomyšl na Loučné).

čisté energie na vývoz!! A ten nenapodobytelný jachting okolo Bezdězu a okolních ostrovů!!!;-D;-D

oakman 18.5.2007 13:09

Tak tohle je gut!!!

Už si běžim pro 120 metrů šnorchlu - budu ho na Wenzlu potřebovat!!

BERAN 18.5.2007 13:31

120 m "na Wenzlu"?

Myslíte u koně? Na Můstku by vám to nestačilo!!;-D

oakman 18.5.2007 9:10

Jeden patrtický příklad

Když "venčím" děti v okolí našich býv. držav v sousedství Zvíkova, procházím se lesy, které sázeli lidé mého dědka. Dnes jsou to vzrostlé stromy, které pamatují Masarykovy návštěvy. Sem tam jsou ještě vidět obrovské mateřské smrky, duby, buky, které sázali po Pruské válce (některé mají přes 120 let. To vše vyplněno mladšími generacemi stromů na dřevo - smrky, javory, lípy , borovice. To je les. To je kontinuum, takhle to uživilo deset generací. Přežilo to jen díky tomu, že správce (polesný) to nezapomněl ani za komunismu. Dnes to je ohroženo chlapíkem s kalkulačkou, protože výnos je nižší než z plantáže. Nastává otázka, zda žijeme v krajině nebo na plantáži....

BERAN 18.5.2007 9:25

Dnes to je ohroženo chlapíkem s kalkulačkou, protože výnos je nižší než z plantáže.

Krčín sice kalkulačku neměl, ale dnes by se bez ní ani neuprd. Díky tomu mohli jeho zaměstnavatelé vybudovat i takové "zbytečnosti", jako zámek Hluboká, nebo Český Krumlov.

Sedlák, který "vymrskal" půdu tak, že po pár letech klesl výnos na minimum, byl také "chlapíkem s kalkulačkou"?

Podstané je, zda na pozemku hospodaří nájemce (po nás potopa), nebo vlastník s vizí. Myslet na budoucí generace nemá nic společného s ekologismem.  

oakman 18.5.2007 10:14

Děkuji za to, že hledáte příčiny

Ano, kalkulačka je potřebná, vše co a jak konáme musí mít nějakou tu štábní kulturu, tomu se říká profese. Hlupák s kalkulačkou, pilou, kosou, pluhem, to je jedno. Zbude po něm spoušť. Nehledejme příčinu v profesích, nýbrž v těch, kteří se jim zporonevěřují. Přístup současného lesnictví k lesu je podobný přístupu socialistově k rozpočtu: zdroje jsou, po nás potopa.

oakman 18.5.2007 10:17

Jde o to,

zda chceme krajinu opravdu tvořit, nebo ji jen exploatovat. Při pohledu na to, co jsme "vytvořili" za kulturní krajinu na Mostecku mě jiné slovo nenapadá. Pan Koláček jistě namítne, že i velkorypadlo a zakladač na výsypce krajinu "tvoří"....

I.L. 18.5.2007 8:53

Shrnme to: takze uz i Modri nas chteji chranit pred klimatickou zmenou

A Klaus je cim dal osamejsim (a to i ve strane, kterou zalozil) bojovnikem v (asi marnem) boji proti silicimu zelenemu tmarstvi. O CSSD  taky netreba si  delat iluze.  Jak vidno, v "ekologii" si lze vybrat uz jen  mezi levici nebo  zelenou ultralevici (ke ktere zacina mit ODS docela blizko)

oakman 18.5.2007 8:50

Poslední námět

Podívejte se, kolik stojí litr balené vody. Té stejné vody, kterou pijeme z vodovodu. Jsme pramenná oblast Evropy, vedle Schwarzwald, Alp ta třetí nejduležitější. Žádná voda k nám nepřitéká, všechna odteče. Nadto je většina naší povrchové vodní soustay tvořena malými potoky a říčkami, které jsou daleko méně odolné vůči znečištění než masívní veletoky níže po proudu. Pokud 30% obcí "kálí" do potoka bez Čovky, je houby platné, že zbylých 60% budou absolutní kotlíkáři. Tady není nutno nic betonovat, naopak. Je třeba vytahat beton z krajiny a nechat řeku, potok "žít" ve svém přirozeném prostoru. Bude čistší a když se náhodou rozleje, nebudeme hledět do tváře pitomce, který si mylně myslel, že jeho barák neodplave jako ty všechny před tím. Nemá smysl mrvit říční údolí 80 metry betonu (Orlík) když zdrž nefunguje jako reservní prostor pro zádrž povodně ale jako plný rybník - urychlovač povodňové vlny. Je třeba zdržet vodu v pramenných oblastech, v půdě, rostilnách - ve formě vázané. Voda nás učí, jak licoměrní jsou zelení. Občan bude platit ekodaň, aby byly peníze na čštění. Např. u pracích prášků s fosfáty jde o vedlejší důsledek technologie "zářivé bílé". Čištění eutrofizovaných vod je proces kvantifikovatelný, tudíž ekonomicky definovatelný. Proč není tento náklad rovnou započten do povinných nákladů výrobce. Ariel bude zářivě drahý a konzumenti se vrátí k nedokonalému, leč levnějšímu praní bez fosfátů. Nebo je používat budou dál, ale v ceně výrobku zaplatí náklad na deeutrofizaci.  (Voda eutrofní - voda znečištěná organicky dusíkem a fosfáty a hlavně sinicemi - je taková ta rybniční močka páchnoucí mrvou.)

 Naši rybáři hysterizují kvůli kormoránům, ale dopouštějí se pěkného svinstva. Hnojení rybníků vepřovým hnojem nemá nic společného s chutnou rybou, lidským rozumem, respektem k vodě a zejména hygienickými předpisy. To je potom také houby platné buzerovat sedláky, aby neskladovali hnůj na březích, když vidí rybáře ho do vody rovnou házet!!

I.L. 18.5.2007 9:03

Re: Poslední námět

S temi cistickami - tedy maximalisticke pozadavky (a z toho plynouci velke naklady) na strane jedne a nedostatek financi na kanalizaci na strane druhe -  je to opravdu Kocourkov.  Jako kdyby na jedne strane byly povinne prosazovany cim dal sofistikovanejsi WC  s recyklaci odpadove vody na pitnou, a na druhe strane by  30% obyvatelstva melo v ramci vyjimky povoleno trvale  srat na silnici...

BERAN 18.5.2007 9:12

Souhlas

Je-li ministem zmiňovaný materiál podkladem pro přípravu koncepčního rozhodnutí příštích generací (tak jsem jeho článek vnímal), pak není nic snažšího, než k němu vytvořit alternativní paraleru s myšlekami zde uvedenými. A pak ji meializovat.

Osobně bych veřejnou diskusi na toto téma považoval za smysluplnější, než hádky o radar či blokády Temelína.

RobertR 18.5.2007 8:33

Je třeba začít od začátku.

Panu ministrovi by mohlo docvaknout, že vše je třeba začít dělat od začátku. Nejdříve by tedy měl na ministerstvu a v jednotlivých podnicích Povodí zaměstnat vzdělané hydrology. Nebo vzít alespoň jednoho mezi své poraděnky. Pak nebude psát takové hovadiny, které mu nakukal někdo ze Skansky.

oakman 18.5.2007 8:26

Pánové!!

Rybníky se nestavěly kvůli retenci, ale pěstování ryb. To jediné, co Krčín postavil proti povodni, byla Nová Řeka a ta chránila rybníky a ryby v nich - ne lidi. Nesměšujte tu dva druhy staveb...

I.L. 18.5.2007 8:45

Re: Pánové!!

Rybnik s "retencni" kapacitou tedy s moznosti  zvysit docasne po desti hladinu o pul metru  krajinu zkrasni a ucini i "ekologicky"  bohatsi. Proc neutapet (zrejme prebytecne) penize  radsi ve stavbe novych farem rybniku misto farem vetrniku? Prehrada s pruhem skal a bahna (kvuli pulsujici hladine) na hlavni rece krajinu i "ekologii" jednoznacne nici, rybnik

v lese ci na louce ji obohati

BERAN 18.5.2007 8:48

Vedlejší efekt - už jste to někdy slyšel?

Výsadba lesa má za účel "výrobu dřevní hmoty". Že při tom jaksi získá i vodní režim v krajině, je milý bonus.

Porovnání, zda je makroekonomicky větším přínosem chov ryb, nebo vyrovnaná vodní bilance, to nechám na ekonomech.

oakman 18.5.2007 9:14

Pokud je krajina v okolí tvého domu jen "vedlejší efekt" tak ano. Jinak sorry

aleRv

BERAN 18.5.2007 9:32

Re: Pokud je krajina v okolí tvého domu jen "vedlejší efekt" tak ano. Jinak sorry

Zřejmě je naše nepochopení vzájemné. Prosím o vysvětlení, co se vám na myšlence

chov ryb - prima,

vodní režim - sekunda

nelíbí?

BERAN 18.5.2007 9:35

Ještě dodatek

Mluvili jsme o uvažovaání Jakuba Krčína před několik stoletími!

oakman 18.5.2007 10:33

Jeden detail mi vadí...

chovný rybník musí být max 1,5 m hluboký, aby ryba rostla. Retence je záležitost jiná. U Rožmberka to funguje, hráz má cca 5m rezervu (ne od Krčína). 90% rybníků převýšenou hráz nemá, tudíž to nefunguje a mnohé z těch, které mají, mají staticky narušenou hráz, která to nevydrží. U nás je cca čtvt milionu rybníků, čků a různých louží s hrází. Ano je třeba stavět nové, ale tisíciletou ani stoletou vodu to nepořeší. Tu pořešíme tím, že prostě záplavovou zonu vyklidíme. Ušetříme nervy a peníze. Dnes se dá spočítat kolik vody lze zadržet na ploše území, víme jakou masu vody lze čekat na povodí za stavu saturace podloží, musíme nechat rozlevné plochy pracovat a na obrpovodeň je třeba retenční přehrada, ne vysoká, jen tolik kolik je odhadovaný objem vody v povodňové vlně, kterou je nutno zpomalit. Zároveň je potřeba budovat zdrže pro udržení rozumného hydromodulu. Lipno je garancí, že Vltava bude mít stále v Krumlově min 15 m3/s - je nad ním dostatečná rezerva. Je prd platné budovat zdrže na Labi, když není voda na naplnění koryta. To platí pro Sázavu, Berounku a přítoky, Otavu, Orlici (obě), Bečvu atd. Na lužnici by stačilo propojit pískovny podél povodňovými přelivy s řekou - od Suchdola do Veselí je stejná retenční kapacita jako má rybniční soustava.

oakman 18.5.2007 10:39

..

Pokud by se ty pískovny propojily i spodní propustí s Lužnicí, dá se zdržet sezónní špička (tání, deště) a později vypustit zpět a tím držet rozumné průtokové minimum, řeka bude použitelná a voda nebude tak špinavá. Lužnice by také potřebovala retenci unášeného bahna a polních svinstev, které bujaře splavuje za povodně do Orlíka. To se jeden potm nediví, že voda v Orlíku je v květnu zelená.

BERAN 18.5.2007 11:14

Pískovny na Lužnici

Domníval jsem se, že propustnost pískového "podloží" mezi řekou a těžebnými jámami je optimálním kompromisem retenční a samočistící schopnosti.

Spodní propusti mohou rychleji "odlehčit" průtoku povodňové vlny. Nemohou ale být pohromou pro čistotu vody v pískovnách? 

oakman 18.5.2007 11:28

Re: Pískovny na Lužnici

naopak, spadem se pískové dno časem zanes, utvoří se "šlupka" a voda přestane prosakovat. Nad to, rychost výměny a dostatek "nebeské" tedy deminaralizované vody je pro pískovnu vitální, voda nebude "hnít".

Jen jako paradox uvádím praxi v Polabí - zavést sutí z Prahy

BERAN 18.5.2007 11:39

Re: Re: Pískovny na Lužnici

Opět se tedy shodneme, že pro vznik smyslupného materiálu o prevenci povodní a o optimalizaci vodního režimu je původní ministrův text vhodným podkladem.

Podkladem k oponentůře

oakman 18.5.2007 11:48

Jistě

je to definice kontinuity názoru, který nás dostal do situace ve které žijeme. Tohle ovšem nebude nikdy politikum, dokud z trubky poteče Veolia za pakatel. Zž dojde, budou se lidé divit, cože to je za močku v řekách a zdržích, které si celá ta "báječná léta s vodovodem" nevšímali.

oakman 18.5.2007 8:25

Jen doplňuji

ti, kdo brání smrk, mají také trochu pravdy. Ale jen v případě, kdy mluví o horských polohách nad 1000 m n m, tam je smrk dominantní dřevinou a to přirozeně. U nás ovšem smrkové monokultury tvoří značnou část nejen lesů velkých, ale hlavně ty selské zdrapy lesa lemující pole v nížině. Tam nemá smrk co pohledávat. Přirozený les (skladbou se v Čechách vyskytuje ve všech třech říčních údolích - dub, habr, smíšenný boro - listnatý les. Borové či smrkové plantáže nejsou počiny lesnickými, nýbrž je to sedlačení s dřevem. Jen upozorňuji, že když sečteme kalamitní plochy vytěžené za posl. 18 let, bude to ekvivalent rozlohy CHKO Křivoklátsko (nějakých 600 km2 lesa). pokud zelení chtějí být ve svém návratu k přírodě upřímní, měli by také podporovat návrat zmeliorovaných inundačních (záplavových) území k pěstování mokřadních dřevin - rostou rychle a je to biomasa.

Zelení tu rozjeli absolutně nezdravou politiku hysterického "chránění" přírody před člověkem v chráněných oblastech (tedy, "chráněných před občany, ne však před Bakalou (Modrava), Koláčkem, či Heidelberger zement (ČeskýKras) za současné ignorace devastace krajiny kulturní. Naše řeky nebudou čistší a vzduch dýchatelnější, když budeme svá těla vázat k šumavským stromům a ignorovat zánik krajiny na periferii měst a v industriálních aglomeracích.

U nás máme dva příklady - Jižní Čechy, fenomén kulturní krajiny s 500 letým kontinuem, který budiž příkladem dobrým a také sever (Čech, Moravy), kde vidíme, jak dopadne krajina, které si nevážíme. Srovnejte, přemýšlejte, kašlete na zelené hysterky a hlavně konjte - konejte ty všechny otravné a nehrdinské maličkosti, které udrží vaše okolí čisté a uděláte pro nás všechny více než al Gore a ostatní žvanilové.

Honza42 18.5.2007 8:52

Máte v tom trochu hokej

O kousek níž píšete jak "Šumavu zničil Schwanzenberg" a tady najednou "Jižní Čechy, fenomén kulturní krajiny s 500 letým kontinuem, který budiž příkladem dobrým".ˇ

Hospodářské škody na lesích ponechte laskavě na jejich vlastnících. Mně to teda nevadí, když občas něco spadne, nebo někde něco sežere mniška nebo kůrovec. To dřevo se zpracuje a prodá, i když pod cenou. Já osobně budu radši vždycky sedět na dřevěné židli s životností 20 let, kterou pak hodím do kamen, než na plastové, která za dva roky praskne a jde na skládku, v lepším případě na recyklaci.

oakman 18.5.2007 9:01

Nemám

Šumava je prostor ponechaný "přirozenému vývoji" - Národní Park. Jižní Čechy, to je celý region povltaví s naprosto banální kulturní krajinou. Jen se to vyvíjí s rozumem, tak to vypadá hezky a lidé tam rádi jezdí - je to nejpopulárnější krajina u nás. Stejný Schwarzenberg, který "složil Šumavu kůrovcem před sto lety, když se lesníci dozvěděli všechna úskalí pěstování smrkových monokultur, dokázal mezi Budějicemi a Orlíkem na svém panství vytvořit nádherné příklady "žijícího" tedy přirozeně se obnovujícího hospodářského vícegeneračního smíšeného lesa. Tyto lesy byly totiž drženy jako honitba, majetek, vizitka lesnického kumštu. Šumava, to bylo to samé jako pro Holanďana kaučuková plantáž na Surinamu.

oakman 18.5.2007 12:23

p.s. Zté plastvé lze jednodušše vyrobit něco jiného, tu dřevěnou buď sežerou červi nebo vyletí komínem , to nebyl dobrý příklad - přečti si, čím se to moří a hlavně ten kouř nedýchej

BU 18.5.2007 16:04

Re: p.s. Zté plastvé lze jednodušše vyrobit něco jiného, tu dřevěnou buď sežerou červi nebo vyletí komínem , to nebyl dobrý příklad - přečti si, čím se to moří a hlavně ten kouř nedýchej

Možnost recyklace plastů není nekonečná. Nakonec to skončí jako sice trvanlivá, ale špinavá, již dále nerecyklovatelná hmota.