Senátor Tomáš Goláň (ODS) na svém facebookovém profilu představil návrh, jak by měl stát kompenzovat restauracím a jiným uzavřeným provozovnám ušlé tržby.

Je evidentní, že pomoc postiženým odvětvím je nutná a v mezích možností státu i žádoucí. Pomoc by měla být jednoduchá, rychlá a účinná.

Senátor Goláň je vzděláním ekonom, navíc často upozorňuje na to, že by se stát neměl příliš zadlužovat (naposledy jeho kritika i vlastní návrh na úpravy zrušení superhrubé mzdy), a tak mě nesmírně překvapuje jeho současný návrh.

„Je třeba převzít rakouský model, který nahrazuje uzavřeným provozovnám 80 % měsíčních tržeb podle stejného měsíce roku 2019.“

Vedl jsem účetnictví dvou restaurací. U obou činily fixní náklady včetně mezd 60 až 65 % a zbytek byly surovinové náklady a zisk. U jiných restaurací to bude plus mínus podobné. Pokud některé provozovny žádný zisk nevykázaly, zbytek jsou obrátkové zásoby (potraviny a nápoje, popř. pomocný materiál).

Pokud tedy bude stát hradit v tomto případě 80 % z celkových minulých tržeb, pak je jasné, že se stát bude podílet nejenom na celém zisku (2 až 7 %), ale také na nákladech pořízení potravin a nápojů, které se ale v případě uzavření provozoven nerealizují (max. se vytvářejí zásoby, které se po otevření spotřebují).

Jestli chceme být spravedliví a záleží nám na podnikatelích i státu, potom je třeba při současné pomoci podnikatelům s fixními náklady zajistit jim část ušlého zisku.

Z daňového přiznání je snadno dohledatelné, kolik zisku tu který podnikatel v restauratérství (či jinde) za loňský rok vykázal, a tak je velmi jednoduché tuto část kompenzovat.

Místo toho, abychom kompenzovali i neexistující náklady a zisk, bude stát kompenzovat fixní náklady (což již částečně činí) a část (80 % např.) z rozdílu vykázaného profitu mezi roky 2019 a 2020. Jednoduché jako facka.

Bylo by to spravedlivé a stát by ušetřil. Samozřejmě ti, kteří zisk „optimalizovali“, by neměli nárok na žádnou náhradu, ale pokud takoví opravdu jsou, je v pořádku, že dostanou odpovídající podíl.

Senátor Goláň je špičkový odborník a musí mu být ten nonsens jasný. Některé jeho návrhy jsou přínosné. Otázkou je, proč tedy zaměstnancům v rámci úspor státu navrhoval horší podmínky (18% daň z příjmů po zrušení superhrubé mzdy, místo vládou navrhovaných 15 % pro většinu zaměstnanců), ale restauracím nadržuje bez ohledu na celkové zadlužení státu.

Autor je ekonom