24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

EKONOMIKA: Lepší zítřky

Již od vzniku ekonomie v 18. století vznikaly pokusy vylepšit klasickou teorii Adama Smithe. Neviditelná ruka trhu, která nutí ekonomické činitele, aby dělali něco užitečného, dodnes mnohé neuspokojuje.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Dubravský 4.4.2019 13:22

Co nám to připomíná?

Mně perpetuum mobile.

R. Fuld 4.4.2019 13:46

Re: Co nám to připomíná?

To je tím, že tomu nerozumíte. Lidem, kteří chápou MMT to jako perpetuum mobile nepřipadá. Ono to s perpetuem mobile nemá nic společného.

O. Uživatel 4.4.2019 15:27

Uživatel požádal o vymazání
R. Fuld 4.4.2019 15:40

Re: Co nám to připomíná?

Vidím, že Vy jste si to MMT taky vyložil po svém tak, jak se hodí Vašim názorům. :-)

O. Uživatel 4.4.2019 15:46

Uživatel požádal o vymazání
R. Fuld 4.4.2019 15:51

Re: Co nám to připomíná?

Nic nezastírám. Naopak v jiných vláknech se Vám to snažím vysvětlit. Vám ale zjevně stačí označit MMT nálepkou "komunistický nesmysl".

O. Uživatel 4.4.2019 15:54

Uživatel požádal o vymazání
R. Fuld 4.4.2019 16:01

Re: Co nám to připomíná?

A který konkrétní nesmysl máte namysli?

Něco, jako je tištění peněz, dnes vůbec neexistuje. Pojem "tištění peněz" je jen mediální a z odborného hlediska nesmyslný pojem. Pokud chcete mluvit o tištění peněz, můžete tak smysluplně činit pouze ve vztahu k tiskárnám, které tisknou pro centrální banky bankovky.

Dnes vznikají peníze výhradně v bezhotovostní formě v obchodních bankách. Nazývat proces vzniku bezhotovostních peněz v bankách "tiskem peněz" je zcela nepřiléhavé a značně zavádějící.

O. Uživatel 4.4.2019 16:13

Uživatel požádal o vymazání
R. Fuld 4.4.2019 16:24

Re: Co nám to připomíná?

Není to jedno. Pokud si natisknete peníze, které zároveň nikomu nedlužíte, ocitáte se ve zcela odlišné situaci, než v případě, kdy jdete do banky a peníze vytvoříte tím, že si je od banky půjčíte.

Pod pojmem tisk peněz si lidé automaticky vybaví první variantu. O té druhé variantě vzniku peněz totiž většinou nemají ani nejmenší tušení.

O. Uživatel 4.4.2019 16:32

Uživatel požádal o vymazání
O. Uživatel 4.4.2019 16:41

Uživatel požádal o vymazání
R. Fuld 4.4.2019 16:59

Re: Co nám to připomíná?

Nikdo jiný, než stát peníze dělat nesmí? Pokud si toto myslíte, pak se nelze divit tomu, že mi nerozumíte.

Na vznik peněz (stejně jako dětí) jsou potřeba vždy dva subjekty. Banka, která peníze půjčí a dlužník, který si je půjčí.

Pokud vytvoříte peníze tak, že si je půjčíte od banky, tak tyto peníze dlužíte bance. V žádném případě je nedlužíte státu (ani zprostředkovaně).

Žádná čarovná hůlka není třeba. Bance k tomu postačuje v podstatě jen vedení účetnictví. Proto se taky současným penězům říká účetní peníze.

Představa, že by mohly existovat lepší peníze, než právě ty, co dnes používáme, je velmi rozšířená ale většinou jde o představy zcela liché, založené v podstatě pouze na neznalosti principu, na němž jsou založeny současné peníze.

O. Uživatel 4.4.2019 17:13

Uživatel požádal o vymazání
R. Fuld 4.4.2019 17:38

Re: Co nám to připomíná?

Samozřejmě, že to myslím vážně. Banka (obchodní) zaúčtuje závazek dlužníka vrátit půjčené peníze na straně svých aktiv a na straně svých pasiv zaúčtuje částku připsanou dlužníkovi na jeho vkladový účet. Obdobně dlužník zaúčtuje (pokud si vede účetnictví) na straně svých pasiv svůj závazek vrátit dluh bance a na straně aktiv zaúčtuje půjčenou částku na účtu "peníze v bance". Bilance banky i dlužníka právě narostla o půjčenou částku. To je celé. :-)

Samotné poskytnutí úvěru bankou sestává toliko z připsání půjčených peněz na vkladový účet dlužníka, tedy zápisem do účetní knihy.

V tomto okamžiku je klient banky zároveň dlužníkem banky (zavázal se vrátit půjčené peníze) a zároveň i věřitelem banky (drží půjčené peníze na své účtu). Stejně tak banka je v daném okamžiku zároveň věřitelem (z titulu úvěrové smlouvy) a zároveň dlužníkem (z titulu evidování vkladu na vkladovém účtu klienta - dlužníka).

Samozřejmě k tomu, aby nějaká právnická osoba byla oprávněna poskytovat bankovní služby musí být náležitě kapitálově a personálně vybavena a mít povolení ČNB. Nestačí jen ta účetní kniha.

Vítejte v kouzelném světě bankovnictví. :-)

O. Uživatel 4.4.2019 18:14

Uživatel požádal o vymazání
I. Schlägel 4.4.2019 18:25

Re: Co nám to připomíná?

Ztrácíte pouze svůj drahocenný čas. Dle soudruha Fulda tomu nerozumíte nejen Vy, ale ani autor, ani pánové Smith, Mises, Hayek, Rothbard, Bastiat,...

R. Fuld 4.4.2019 18:35

Re: Co nám to připomíná?

Pokud je mi známo, tak nejsem ani s jedním z Vámi uvedených autorů v rozporu v náhledu na otázku, jak vznikají v dnešním finančním systému (nebo v minulosti) účetní peníze, o který je tu řeč.

Sorry jako. :-)

L. Novák 4.4.2019 19:42

Re: Co nám to připomíná?

Koukám, že pomatenec "Fuld" s podobným nickname na Finmag či Peníze.cz se přestěhoval se svým komunistickým perpetuem mobile na Psa... :-P

R. Fuld 5.4.2019 11:13

Re: Co nám to připomíná?

Koukám, že primitivní diletant Novák se zmůže jen na trapné osobní útoky. :-P

L. Novák 5.4.2019 16:56

Re: Co nám to připomíná?

Podobných MaŠíBlů jako vy tady vystupuje více. Třeba "Pavel Rada"... :-P

R. Fuld 4.4.2019 18:31

Re: Co nám to připomíná?

To Vy žijete ve světě, který nikdy nebyl realitou.

To, co zde píšu je čirá realita. Něco si o tom nastudujte. Pro začátek doporučuji knihu Prof. Josefa Jílka Peníze v globální ekonomice I.

Na straně 50 se dozvíte jak vznikají v bankách peníze. Stačí si najít náhled knihy v nějakém eshopu s knihami.

R. Fuld 4.4.2019 16:52

Re: Co nám to připomíná?

Ano. Z hlediska aktuálního účinku na trh je úplně jedno jestli utratíte peníze vlastní, nebo peníze, co jste si právě natiskl nebo peníze, které jste si půjčil. Rozhodující je právě ono rozhodnutí peníze utratit.

Nelze ale souhlasit s tím, že půjčení peněz od banky a jejich utracení (toto je v podstatě jediný způsob, jak můžete peníze vytvořit) je stejné jako si dojít do banky a utratit peníze, které od banky dostanete (tedy, že by Vám je banka darovala). V tom je velmi zásadní rozdíl, který byste opravdu měl vidět.

O. Uživatel 4.4.2019 17:06

Uživatel požádal o vymazání
R. Fuld 4.4.2019 17:27

Re: Co nám to připomíná?

Ano, tváříte se jako by ten, kdo si půjčí od banky peníze na tom byl stejně jako ten kdo je dostal (natiskl si je sám). Tuhle rovinu vůbec nevnímáte.

Toto rozlišování je totiž zcela zásadní. Křivení trhu by totiž nastalo až v případě, kdy by banky nové peníze rozdávaly (nebo si je lidé sami tiskli), nikoliv v případě, kdy je banky lidem půjčují a ti je musí bance vrátit.

"Z hlediska účinku na trh, je velmi důležité, zda jsou to peníze "nově vytvořené", nebo peníze volné. Vliv nezpozorujete ihned, ale postupně ano."

Toto jsme si přece ujasnili. Z hlediska účinků na trh je lhostejné, zda utratíte nově vytvořené peníze, nebo peníze které mate uspořeny (tedy volné peníze). Vliv utracení peněz je okamžitý. Když stoupne poptávka nad mez danou produkčními kapacitami, rostou ceny.

O. Uživatel 4.4.2019 17:59

Uživatel požádal o vymazání
R. Fuld 4.4.2019 18:13

Re: Co nám to připomíná?

Můj zásadní omyl (nedostatek peněz), jak Vy tvrdíte, ale není nic jiného, než zcela logický důsledek úspor. Nebudou-li růst úspory, nebude nedostatek peněz a nebudou růst ani dluhy. Budou-li růst úspory, bude nedostatek peněz, který bude "vykryt" nový penězi, vzniklými současně s novými dluhy. Jsou to spojené nádoby. Mluvit o neudržitelnosti dluhů je totéž jako mluvit o neudržitelnosti úspor. Jedno bez druhého nemůže existovat.

K Vaší představě, jak nedostatek peněz, které byly uspořeny, vykompenzuje pokles cen, je nefunkční a velmi riskantní. Viz můj příspěvek na toto téma jinde v této diskuzi.

Jen dodám, co jsem dříve nezdůraznil. Při cenové deflaci se nevyhnete existenci kladných reálných úrokových sazeb, neboť pokles nominálních úrokových sazeb do záporu je při existenci hotovosti v podstatě vyloučen. Pokles cen by tak současně znamenal nevyhnutelný nárůst ceny peněz (reálné úrokové sazby), což by se mohlo projevit také nárůstem dlužníků, kteří by nebyli schopni splácet své dluhy.

Deflace rozhodně není cesta k prosperitě. Ani není způsobem, jak předejít krizím.

O. Uživatel 4.4.2019 18:17

Uživatel požádal o vymazání
R. Fuld 4.4.2019 18:44

Re: Co nám to připomíná?

Ano, cesta k prosperitě je dlážděna dostatkem peněz (nikoliv jejich nedostatkem, jak to Vy ordinujete), a tomu odpovídajícím objemem dluhů, které jsou od peněz neoddělitelné.

I bankovka 100% krytá zlatem není nic jiného, než dlužní úpis, který zavazuje emitenta splatit předem stanovené množství zlata tomu, kdo tento úpis předloží k proplacení.

Dluh je největší vynález lidstva a samotná podstata ekonomických vztahů. Snažit se o provozování ekonomiky bez dluhů, je stejně pošetilé, jako snažit se ji provozovat bez peněz.

Objem peněz a dluhů není dnes ničím jiným, než pouhým projevem dosavadního fungování ekonomiky. Je to jen pasivní odraz ekonomické aktivity. Peníze (a dluhy samozřejmě) jsou jen účetními záznamy toho, co se v ekonomice doposud událo. Záznamy o tom, kdo kolik a komu dluží. Nic víc.

R. Fuld 4.4.2019 17:28

Re: Co nám to připomíná?

Pokud Vám vadí, že nově vytvářené peníze zvyšují celkový objem peněz, pak by Vás mohly uklidnit dvě věci. Zaprvé peníze nejen vznikají ale také se splácením dluhů zanikají. Zadruhé, pokud naroste objem peněz, současně naroste i objem peněz, které někdo dluží. To znamená s růstem objemu peněz roste i počet dlužníků a/nebo částky, které dluží. S tím roste i ekonomická aktivita a produkce, protože jedině tak mohou dlužníci splácet své dluhy. A právě tato skutečnost má za následek to, že růst objemu peněžní zásoby neznamená automaticky znehodnocování úspor. Znehodnocování úspor může (nemusí) nastat teprve v důsledku růstu cen. A dostáváme se na začátek, kde nastala zmínka o tom, že je správně pokud jsou střádalové trestáni negativní úrokovou sazbou. Ano, pokud je růst cen rychlejší než zhodnocování úspor úročením, pak se úspory znehodnocují. Pokud se situace změní a tempo úročení je rychlejší než růst cen, střádalové jsou odměňováni. Vítejte v tržní ekonomice.