Výkon indického hospodářství se za posledních 10 let více než zdvojnásobil. Co je však příčinou indického ekonomického růstu? Od získání nezávislosti v roce 1947 usilovali indičtí politici o růst blahobytu společnosti prostřednictvím komplexních plánů hospodářského rozvoje. Pětiletka střídala pětiletku a hospodářství dlouhodobě stagnovalo. Neúspěch socialistického experimentu přivedl Sovětský svaz k perestrojce a k rozpadu, v Indii pak vládnoucí elity ke shodě, že reformy jsou zapotřebí. Následné odstranění překážek mezinárodnímu obchodu, snížení cel a postupná deregulace jednotlivých odvětví přinesly pozoruhodné výsledky. V letech 1993 až 2004 klesl podíl obyvatelstva žijícího pod hranicí chudoby z 36 na 22 procent. Střední třída podle některých odhadů dosahuje již počtu 300 milionů lidí. Objem hrubého domácího produktu přepočteného paritou kupní síly řadí indickou ekonomiku na čtvrté místo za USA a Čínu a jen s malým odstupem za Japonsko. Indie se stává klíčovým trhem pro spotřební zboží. V zemi přibude každý měsíc více než 6 milionů mobilních telefonů. To je nejvíce na světě. Telekomunikace, dřívější brzda růstu ekonomiky, se proměnily v jednoho z tahounů. Na konci roku 2006 bylo v Indii 136 milionů mobilních zákazníků a dosažení magické půlmiliardové hranice se očekává v roce 2010. Střednědobá sázka na indické akcie v uplynulých letech představovala pro každého investora dobře uváženou nebo alespoň velmi šťastnou volbu.

Příznivé působení podnikatelů

Samotné protržní reformy by však i přes svojí nespornou prospěšnost k indickému ekonomickému úspěchu nestačily. Byly to soukromé firmy, které v devadesátých letech nastartovaly expanzi odvětví založených na informačních technologiích. Podnikatelé ve snaze snižovat náklady měli motivaci povšimnout si stále nižších telekomunikačních poplatků a přemostit propast vládních intervencí, která oddělovala indický trh nabídky kvalifikované a relativně levné práce od poptávky v západních zemích. Narozdíl od vlád a parlamentů nemohou sice firmy kontraproduktivní legislativu zrušit. Nicméně inovací modelu svého podnikání dokázaly soukromé společnosti (při vynaložení určitých dodatečných nákladů za datové přenosy) v konečném důsledku totéž. Podařilo se jim eliminovat škodlivé důsledky vládních intervencí, které znemožňovaly oboustranně výhodnou směnu. Bez ohledu na přetrvávající omezení svobody pohybu pracovních sil přes státní hranice, dokázali podnikatelé prodávat služby angličtině rozumících Indů přímo na západních trzích.

Začátky odvětví outsourcingu v devadesátých letech byly skromné. Jednalo se například o zadávání základních softwarových úloh indickým programátorům nebo zřizování center telefonické podpory zákazníků. Od té doby se ale hodně změnilo. Sektor služeb umožněný díky informačním technologiím se kvalitativně posunul k poskytování mnohem sofistikovanějšího a komplexnějšího výstupu. Z pouhých dřívějších středisek pro odloučený výkon některých činností se z indických poboček stávají pro světové společnosti klíčová centra jejich firemní strategie. Kromě úspěšných softwarových indických společností jako jsou Infosys nebo Wipro, působí v Indii množství významných světových firem. Společnost IBM tak například nedávno oznámila, že její indické pobočky zaměstnávají více než 50 tisíc lidí. Accenture má v Indii 18 tisíc zaměstnanců a do prosince roku 2007 jich tam plánuje mít více než ve Spojených státech. Indičtí analytici amerických bank jako je Citibank nebo Morgan Stanley hodnotí akcie obchodované na Wallstreetu a posuzují úvěrovou kvalitu amerických firem. Zaměstnanci společnosti Infosys navrhovali v jihoindické metropoli Bengalúrú podobu křídla Airbusu A380. Tata Consultancy pak pro Airbus vytvářela software nové verze kokpitu. V Indii byly také vyvinuty systémy bránící kolizi za letu a podporující přistání za nulové viditelnosti pro nový Boeing 787 Dreamliner.

Kyvadlo globalizace, které znamenalo přísun kvalitních pracovních příležitostí do Indie se však, alespoň z části, obrací. Indické firmy zakládají pod svou značkou odloučená střediska v mnohem bohatším Polsku, Thajsku nebo na Filipínách. Aby mohla na tamním trhu poskytovat lepší služby, zaměstnává konzultantská firma indického koncernu Tata ve Velké Británii více než dva tisíce lidí. Kromě toho Tata Consultancy získává elitní studenty britských univerzit pro práci v Indii. Čerstvým absolventům nabízí nástupní balíček s ročním platem v ekvivalentu 25 tisíc britských liber. Evropské pobočky dalších firem pak posílají své evropské zaměstnance na vzdělávací stáže do Indie, aby následně po svém návratu byli schopni lépe spolupracovat na projektech s indickými týmy.

Dříve nekonkurenceschopné a od mezinárodní konkurence izolované indické korporace, dokáží expandovat na světové trhy. Díky firemní kultuře, kompatibilní s tou euroamerickou, se přitom nemusí vyhýbat ani akvizicím svých západních konkurentů. V roce 2006 tak na tyto nákupy zahraničních firem indické korporace vynaložily podle týdeníku Economist rekordních 23 miliard amerických dolarů.

Lliberální institut