Kdo bude chtít obchodovat s pohonnými hmotami, bude muset složit kauci ve výši dvaceti milionů korun. To je nástroj, kterým chce vláda zamezit zřejmě velmi masivním podvodům s DPH a spotřební daní, kdy je dodávka benzinu a nafty prohnána přes několik podivných společností, které zaniknou dříve, než odvedou daň, a zůstane po nich jen dluh vůči státnímu rozpočtu.

Stát tak evidentně přichází o miliardy a trvá to již několik let.

A je třeba říci zcela upřímně, že se tato i minulá vláda pokoušely řešit problém tím, že by povinnost platit DPH byla přenesena z dodavatele, tedy oné pochybné firmy, na odběratele. Jenže DPH je daní, u níž platí, že ji má v kompetenci Evropská unie, a tak by k tomu byl třeba souhlas Bruselu, který ho odmítl s podivným zdůvodněním, že u pohonných hmot k masivním únikům nedochází. Prostě není nad to, když o zásadních věcech rozhoduje někdo, kdo nenese žádnou odpovědnost. A je nesporné, že v Bruselu úředníka odpovědného za výběr DPH fakt nenajdete.

Doplatí na to malí obchodníci

A tak se místo odpovědnosti hledaly a hledají další cesty. Již byl zaveden institut nespolehlivého plátce daně, kdy rovněž odběratel přebírá daňovou povinnost dodavatele, ale bez omezení komodity či služby, s níž se obchoduje. A nyní je na stole ona zmíněná kauce.

A ta, jako všechna jiná administrativní omezení, má své úskalí v tom, že sice nepochybně někde může pomoci, ale v každém případě někoho poškodí. V tomto případě jsou to malí a poctiví obchodníci, pro něž je dvacetimilionová kauce uložená na účtu finančního úřadu jednoznačně likvidačním opatřením, protože třeba její ziskovost je velmi malá a funguje právě proto, aby zajistila jiným spřízněným firmám levnější pohonné hmoty.

Dojde tak nepochybně k posílení velkých distribučních firem, kterým zmizí z trhu konkurence. A jak je v ekonomii dávno známo, snížení konkurence znamená obvykle zvýšení cen. Velké mezinárodní firmy zatleskají, drobný podnikatel hledající alternativu zapláče. Člověk by si zanadával, ale na českou vládu a ministra financí to v tomto případě nemá smysl.

Asi by ale bylo dobré zkusit to se stejným řešením u Evropské komise znovu. Ono to totiž nemusí příliš fungovat. Ti, kdo podvádějí v miliardách, jistě budou schopni obětovat dvacet milionů na kauci. Jen místo stovek menších podvodů ročně přijdou tři či čtyři opravdu velké. To asi až tak velká změna k lepšímu nebude.

MfD, 16.5.2013

Autor je šéfredaktor týdeníku EURO