Nezbývá než věřit, že kapitalismus zvítězí nad lží a nenávistí

Současný kritický výhled pro ekonomickou a sociální budoucnost v severomoravském regionu v souvislosti s plánovaným uzavřením podpovrchového Dolu Paskov je chápán opravdu hodně "povrchně". Především úvahy o státem dotované tzv. sociální těžbě jsou krutým a špatným žertem pro těžce pracující lidi, kteří dennodenně hazardují se svým životem. To neznamená pomocnou berli, ale paradoxně naopak odebrání berle, aby se již tak kulhající region zmrzačil nadobro. Proč?

Naše politické elity pravděpodobně vůbec netuší, co se ve světě děje, a nechápou, kde se tvoří ekonomická hodnota. Není to ale nic překvapivého. V krátkodobém horizontu je politika "čím hůře, tím lépe" voličsky velmi "efektivní". Ekonomické myšlení je ale principiálně postaveno na konceptu nákladů obětovaných příležitostí a racionální alokaci zdrojů. Bohužel velká většina politiků dělá všechno pro to, aby obětovala naši budoucnost a mrhala našimi zdroji v tom nejobludnějším možném měřítku. Ve světě dochází k dynamickým strukturálním změnám v hodnotových procesech a naše země nutně potřebuje, abychom naše institucionální prostředí tomuto trendu přizpůsobili. Problém severní Moravy spočívá v diletantské privatizaci dolů a hospodářské politice, která způsobila extrémní alokační neefektivnosti a investičně "vytlačila" inovativní rozvoj celého regionu. Podpovrchová těžba je extrémně zdraví nebezpečná a její "sociální" prodlužování může doporučovat snad jen naprostý asociální cynik. V tomto kontextu je nutné zmínit rozdíl oproti více mechanizované povrchové těžbě, která má navíc i vliv na krajinu a jednou snad díky tomu bude efektivněji restrukturalizovaný severočeský region vyhlášenou turistickou destinací velkých jezer.

Politici tady nejsou od toho, aby "budovali" sociální a ekonomický rozvoj. To je velká lež, která mezi lidmi historicky vytváří jen nenávist. Politici mají obhajovat svobodu, individuální odpovědnost, autentickou solidaritu, vytvářet rovné a konkurenceschopné podmínky pro dynamický a podnikatelsko-inovativní rozvoj vzdělanostní, sociální, zdravotní, dopravní, energetické a informační infrastruktury, což jedině zajistí efektivní zapojení do celosvětových hodnotových řetězců.

Naše země stagnuje i z toho důvodu, že bohužel většina politiků nikdy žádnou skutečnou přidanou hodnotu nevytvořila. Těžko tak můžou v komplexní a mezinárodní hospodářské realitě chápat dopady všech regulací, restrikcí a manipulací na tvorbu ekonomické přidané hodnoty a racionální alokaci kapitálu. Hlavním cílem podnikání je odbourávat vzácnost a díky tomu roste prosperita. Naši politici bohužel spíše vzácnost uměle vytvářejí pro politické "podnikání" a doslova mrzačí rozvoj naší ekonomiky.

Za současných regulatorních a institucionálních podmínek aplikovaných o dvě století zpět by na našem území žádná průmyslová revoluce neproběhla, protože by ji jednoduše nikdo nepovolil. Kvůli územní a stavební regulaci by Baťa nikdy žádné nové čtvrti a celé průmyslové impérium nevytvořil. Kvůli územním limitům, absurdním povolovacím řízením a ekologistickému šikanování bychom snad i dnes svítili svíčkami a jezdili koňským spřežením po nezpevněných cestách. Dodnes tak žijeme více z podstaty, z průmyslové tradice, z napojení na německou exportní mašinu a méně z podnikatelských inovací. Dnes vůbec nejde o nedostatek peněz, ale o institucionální, regulační a politické bariéry, které brání bankám efektivněji financovat reálný sektor.

Politikům se bohužel nechce dívat pravdě do očí, jelikož jim je bližší milovat svojí manipulativní moc a asociální cynismus. Doufejme tak, že kapitalismus nakonec zvítězí nad lží a nenávistí nejen na severní Moravě, ale v celé naší zemi.

Autor je ekonom, působí na Národohospodářské fakultě VŠE

LN, 23.10.2013