Za starého Říma všichni naslouchali augurům, kteří pozorovali ptáky a z jejich letu dokázali předpovědět budoucnost. Poptávka po službách posvátných věštců rostla přirozeně v dramatických časech, když Římany trápily nemoci, neúroda a války. Dnes hrají stejnou roli makroekonomičtí analytici. Nehledí po nebesích jako jejich předchůdci, ale dlouhé hodiny studují číselné řady.

V obou případech funguje stejný mechanismus. Nejen běžný člověk, také celá společnost je uzavřena ve své každodennosti, která bývá čas od času rozmetána nějakou krizí či katastrofou. Mít v této chvíli k dispozici znalce vybavené tradiční moudrostí, kteří dokážou vystoupit nad běžný provoz a z nadhledu poradit, je nepochybně užitečné.

Auguři předpovídali výsledek války podle toho, kolik ptáků a odkud přiletělo. Odhadnout budoucí ekonomický vývoj v České republice může každý, kdo má k dispozici data o zaměstnanosti v průmyslu. Rozhodující je přitom trend. Pokud zpomaluje pokles zaměstnanosti, nebo zrychluje její růst, pak má ekonomika dobrou perspektivu. Pokud naopak zpomaluje růst zaměstnanosti, anebo zrychluje její pokles, pak země míří do krize.

Trendy zaměstnanosti v průmyslu se nemění snadno a dokonce tak převratná událost, jako byl příchod pandemie, nemusí mít zásadní vliv.

Nepřekvapí, že se podle údajů Českého statistického úřadu zlepšovaly poměry zaměstnanců v průmyslu od jara v roce 2013 až do jara roku 2018. Pak se však karta obrátila a ekonomičtí auguři mohli směle předvídat, že celá česká ekonomika už je na cestě do krize – jen se jich nikdo v té šťastné době neptal.

Koronavirus způsobil pandemii, ovšem nepříznivý trend v průmyslu po jeho příchodu pouze zrychlil. Krize by po sedmi tučných letech přišla tak jako tak.

Teď ovšem od ptákopravců dorazila uklidňující zpráva. Trend se obrátil a pokles zaměstnanosti zpomaluje. Zlepšení nastalo už loni na podzim a aktuální čísla z ledna a února to potvrdily. Bývá zvykem, že takový trend vydrží aspoň pár let.

Výkonnost tuzemského průmyslu je obdivuhodný fenomén. Epidemiologická čísla ukazují, že Česko pandemií nového koronaviru utrpělo snad nejvíc v Evropě, přesto společnost a ekonomika náraz přežily lépe a platí to především pro podzimní vlnu. Víc utrpěly středomořské státy, Belgie, Velká Británie i Rakousko, jak ukazuje například dubnová bilance Mezinárodního měnového fondu. Není pochyb, že rozhodující roli sehrála setrvačnost průmyslu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus