Angela Merkel vidí pandemii teprve na začátku – co dělala v posledních třech měsících, moc úspěšná tedy asi nebyla. Bavorský politik Söder zakázal už teď Oktoberfest, ačkoliv tato nějvětší párty na světě začíná až v říjnu. Co může vědět o budoucím stavu pandemie, na pět měsíců dopředu? Není to podezřelé? Také pro našeho ministerského předsedu nejsou výjezdy do zahraničí jeho prioritou.

Pře deseti lety WHO svévolně změnila definici pandemie. Dnes nepotřebujete čísla, stačí, když se nemoc vyskytuje současně na všech kontinentech. Pokud by snad bylo potřeba, pošle se pár pacientů na nedotčený kontinent. Korona je všude, jde tedy o pandemii. Komu ku prospěchu?

Věc je jednoduchá, jako vždy jde o peníze až v první řadě. Kolik vyhodila naše vláda před několika lety za očkovací látku, která se potom zlikvidovala? Vydělal jenom farmaceutický průmysl.

Od svého nástupu do funkce kancléřky navštívila Merkel Čínu asi patnáctkrát. Proč, z jakého důvodu? Je pravda, že německé automobilky se v Číně silně angažují. Bez aut vyrobených v Číně by už stály pomalu na pokraji zhroucení. Výrobní čísla v Evropě jsou nízká a klesající. Co ale dělala tolikrát v Číně Merkel, která je odbornice tak nanejvýš na lidská práva?

S Merkel z Číny přišel korona virus. A i když třeba přeháním, tak rozhodně se virus hodí k zastření množství kancléřčiných problémů. Anglie vystoupila z EU. Tím Německu odešel obchodní partner s objemem obchodu jako devatenáct dalších členů unie dohromady. Británie se samozřejmě nerozplynula a bude možno s ní obchodovat dále, ale unijní obchodní a jiné předpisy budou ještě větší brzdou, než byly doposud.

Přechod na obnovitelné zdroje energie stagnuje. Německo není schopno postavit vedení pro proud vyráběný v Severním moři tak, aby jej mohl využívat průmysl na jihu země a Rakousko. Vypomáháme, seč můžem, ale to zdaleka nestačí. S malým ohledem na naši vlastní rozvodnou síť Němci posílají proud přes nás. Nejpozději s odstavením posledních jaderných bloků v Německu bude konec a jaderné elektrárny Francie a naše budou muset Německo tahat z bídy. Konec jaderné energie v Německu rozhodla po fukušimské katastrofě kancléřka sama, aniž by se koho ptala. Rozhodla stejně diktátorsky, jako když pozvala do země všechny uprchlíky z převážně muslimských zemí. Podobně rozhodují v Evropě už jen Lukašenko a Putin – když tedy zahrnujeme Rusko do Evropy.

Pověstná prupovídka paní Merkel „wir schaffen das“ začíná být pomalu, ale jistě trapná. Státy Evropy nechtějí hordy islámských cizinců a vítací nálada Němců samotných už také není, co bývala. Schengen je zdrojem sporů mezi státy Unie a ta se předvádí v pravém světle. Kdo nechce imigranty, nedostane subvence. Zda jsou tyto přesuny unijních peněz mezi jednotlivými členy k něčemu, to není tak jednoznačné, a jednoduše prohlásit státy za diktatury jako v případě Maďarska nebo Polska také není vrchol demokracie a neodpovídá „evropským hodnotám“.

Itálie krachuje a ráda by vydávala celounijní dlužní úpisy. Francouzi a další také. Není vůbec jasné, jak by celá akce měla vypadat. Jasné naopak je, že bohaté státy severu by měly všechno zaplatit. To by nás nemuselo tak trápit, kdybychom se jako stát s vlastní měnou nemuseli na záchraně Itálie a dalších také podílet. Solidarita je dnes slovo, kterým lze zakrýt každou špatnost. Jak a kdy na tohle naši zástupci mohli přistoupit, je mi záhadou. Německý ekonom s čestným doktorátem z naší VŠE, Hans-Werner Sinn, navrhuje, aby Německo darovalo Itálii 20 miliard eur. Prý to vyjde laciněji, než když se nějaká eurounijní finanční podpora Itálii stane zvykem na věčné časy. Tomu by mohli rozumět hlavně naši ekonomové.

Euro je rozmělňováno jeho stále další a dalším tištěním a s tím souvisejícím zaváděním záporného úroku. Protože ani to nestačí vyrovnat zadlužení jednotlivých států eurozóny, vymýšlí se přechod na bezhotovostní placení. Až budou všechny peníze všech občanů v bankách, budou si moci vládnoucí politici dělat se svými poddanými, co budou chtít. I u nás už se objevují příznivci tohoto řešení. Není ovšem jasné, co si od této záležitosti slibuje třeba „ekonom-propagátor“ Lukáš Kovanda.

Koronavirus všechny tyto potíže zatím s úspěchem zakrývá. Naopak jeho existence poskytuje možnost vládám celého světa se zadlužovat a vyhazovat sumy, o kterých by se jim jinak ani nezdálo. Naše zadlužení má stoupnout z plánovaných 50 miliard na 300 miliard korun a to údajně není ještě poslední slovo.

Shrňme si zatím o koroně dosažitelné vědomosti:

1. Všichni vědí Bahnhof. To je slušný překlad pověstného českého „věděti nic“.

2. Všichni by rádi poroučeli a rozdávali z cizího, z peněz daňových plátců.
V případě nájmů bytů to dokonce vylepšili tak, že ani sami neplatí. Pronajímatelé prostě nájem nedostanou a ať se jdou třeba pást. Že stát znemožnil lidem, at‘ už právem či nikoliv, peníze vydělávat, je jedna věc. Proč ale stát nedá lidem na nájmy? OSVČ také dostávají podporu. Jak říká výstižně paní Šichtařová: „Křivdu nelze napravovat křivdou.“ Stát převzal ekonomické vztahy do svých rukou. Tohle je ale okrádání pronajímatelů bytů.

3. Urgentní pomoc prý potřebují senioři. Děti jsou prakticky imunní a dospělí zvláštní formu chřipky přežívají ve zdraví. Jde tedy o seniory přes šedesát, obézní, typu bandaska, s rakovinou, cukrovkou a astmatem. Na internetu koluje graf italské statistiky, která ukazuje, že skutečných úmrtí na korona virus je minimum.

4. Není vůbec jasné, proč by korona krizi měla následovat krize hospodářská. Peněz mají banky k financování hospodářské činnosti, kreditů na ni, dost. Nejde o stav z let 2008/2009 a dalších. Prostě se začne znovu dělat a všichni se budou snažit dohonit to, co nuceně zameškali. Pokud to sami nebudou stíhat, vzniknou nová pracovní místa.
Stěžovat si, že nám odešli Ukrajinci a že je jim nutno vydat nová víza, je opravdu víc než pitomé. Kdo pracovní vízum v době vypuknutí krize měl, ať ho považuje za platné i nadále a ostatní se vyřeší později. Kdo odjel, nechť se vrátí, chce-li, ale každopádně za své. Státy nemají oprávnění provozovat cestovní kanceláře. Co dělají Německo a Británie, není naše věc.

5. Mezinárodní měnový fond věští, že největší propad ze států V4 čeká v důsledku orientace na automobilový průmysl nás. To ale nemá s koronavirem nic společného. Je to věcí nesmyslných předpisů Evropské unie, která ve svém ekologickém běsnění způsobila, že vyrábět automobily v Evropě a pro Evropany se vyplácí čím dál méně. Je myslitelné, že by právě v důsledku ztrát způsobených pandemií mohlo dojít k pozitivnímu obratu, odklonu od boje za ekologické samozničení.

6. Omezení volného přeshraničního pohybu osob je zločin. V případě České republiky naprosto neomluvitelný, protože nepostihuje obyvatelstvo bez rozdílu stejně. Pokud může určitá část pobývat a vyjíždět mimo republiku, pak musí mít tuto možnost všichni. Co je mi do německých nemocných, kteří musí být ošetřování českými pracovníky? Řeči o solidaritě jsou v tomto případě plané žvásty. Nejlépe to předvedla Merkel, když před časem nechala zabavit roušky, které byly přes německé území dokonce jenom převáženy. Nebyly v Německu vyrobeny.

7. Počty obětí pandemie před sto lety jsou nesrovnatelné s epidemií způsobenou koronavirem. I když jde jen o rozdílné varianty stejné nemoci.
Události se v posledních dnech vyvíjejí značně překotně. Kdo by si byl pomyslel, že nás před dalším dobrodiním našich vládnoucích „elit“ zachrání právě judikatura. Soud rozhodl a Babiš s Hamáčkem musí jen srazit paty a rozhodnutí realizovat.

V závěru ještě krátkou, čistě osobní poznámku. Na začátku psaní tohoto článku jsem se domníval, že se už zase budu muset při opuštění republiky uchylovat k praktikám dávných let 1968/69. I když bych i dnes, jako tenkrát, toho byl schopen, jsem rád, že k tomu nedojde a v krátku budu moci hranice pohodlně přejet autem. Nesnáším totiž být někde zavřen. Lhostejno zda pro zářnou komunistickou budoucnost, nebo kvůli koronaviru.