Právě započatá konference o změnách klimatu v Kodani je zasazená do poněkud podivného rámce. Není to tak dávno, co vyšlo najevo, že si řada klimatologů (extrémních alarmistů) přihřívá svou polívčičku nepravdivými či zavádějícími informacemi. Sami přichycení manipulátoři s veřejným míněním už mají promyšlenou obranu. Tvrdí, že za útokem hackerů na počítače těchto klimatických podvodníků (nenapadá mne lepší slovo) jsou Rusové. To je velmi příznačné. Zatímco se současný americký prezident Obama pokouší svou „novou“ politikou Rusy usmířit (bez viditelného efektu), klimatičtí alarmisté sázejí na starou dobrou „ruskou kartu“. Popravdě, je mi zcela lhostejné, kdo se do počítačů naboural. Mnohem více mne znepokojuje fakt, že řada předních „expertů“ na klimatické změny zřejmě podvádí celou světovou veřejnost. Teze klimatických alarmistů, podle níž jsou současné klimatické změny bez mrknutí oka přisuzovány výhradně činnosti člověka, tak dostaly vážný úder.

S pobavením někdy pročítám diskuse pod články na toto téma, zejména ty, které si berou na mušku našeho prezidenta. Jeho kritici mu vyčítají v prvé řadě „neznalost problematiky“. Vadí jim, že se náš prezident, vystudovaný ekonom, „plete“ do záležitostí změny klimatu a vytváří své vlastní soudy. Ano, Klaus není zcela jistě žádným klimatologem a specialistou na tento obor. Nicméně, důsledky závěrů různých klimatologických panelů, ať už se konají jako dnes v Kodani či při OSN v New Yorku, jsou navýsost ekonomické. Snižování emisí CO2 je úkol, který si v případě realizace vyžádá stovky miliard dolarů. A takové ohromné výdaje, aniž by byla jistota účinku opatření, by mohly být typicky kontraproduktivním opatřením, které by mohlo navíc vést zejména v rozvojových zemích k potlačení ekonomického růstu a dalšímu strádání obyvatel.

Alarmisté straší důsledky změny klimatu i v našich geografických šířkách. Má tak podle nich docházet k vysychání zdrojů vody, k častějším povodním apod. Zastavme se u „vysychání zdrojů vody“. Tuto tezi slýchám poměrně dosti často při popisování současné situace na Hradecku, kde se snižuje hladina spodní vody a řada studní tak přišla o vodu. Podle mého názoru je tato situace způsobena nikoli klimatickými změnami, ale zejména prudkým růstem spotřeby vody. Kdysi se totiž na vesnici vodou velmi šetřilo. Dnes jsou studny doplněny čerpadly a spotřeba vody i ve venkovských sídlech roste a blíží se spotřebě vody v městských aglomeracích. Na to zřejmě nejsou zdroje spodní vody „stavěny“. Mimochodem, teze o tom, že na každého člověka by měla být denní spotřeba vody kolem 100 litrů, je rovněž z kategorie přání či sci-fi. Rozhodně tuto spotřebu pro každého člověka na Zemi nelze zajistit stávajícími technologiemi. Pravděpodobně by se musely do hry o vodu zapojit zcela nové zdroje, více využívat mořskou vodu, a nové recyklační technologie pro vodu užitkovou. Je zcela zřejmé, že využívání kvalitní pitné vody pro mytí, koupání apod. je a bude zejména v budoucnosti obrovským přepychem.

Klimatologové tak mají co vysvětlovat, nejen co se prozrazené korespondence týče. Pokud bychom výdaje, plánované v celosvětovém měřítku do „ochrany ovzduší proti skleníkovým plynům“, věnovali právě na nové technologie zásobování vodou, na její recyklaci a lepší využití, znamenalo by to obrovský pokrok. Uvádí se, že v důsledku nevyhovujících hygienických podmínek umírají ročně desítky milionů lidí na víceméně banální nemoci. Lepší hygienické podmínky pro obyvatele rozvojového světa by tak rozhodně mohly být mnohem smysluplnějším cílem než vyhazování peněz k zamezení produkce CO2. A právě o tom by měla být vedena vážná diskuze.