Světová banka je už druhou mezinárodní institucí, jejíž zpráva vybízí Čechy k zamyšlení

Experti banky se sídlem ve Washingtonu každoročně vydávají zprávu s názvem Doing Business, což se dá do češtiny přeložit jako „prostor pro byznys“, a v něm hodnotí, jaké podmínky mají podnikatelé ve všech zemích světa.

V dokumentu s názvem Doing Business 2020 Češi dobře nedopadli, protože skončili na 41. místě a průběžně se zhoršují už třetí rok po sobě. Tím se jen prohlubuje nepříjemný pocit ze Zprávy o konkurenceschopnosti, kterou počátkem října publikovalo Světové ekonomické fórum se sídlem v Ženevě. Po stagnaci či vyrovnaných výsledcích v uplynulých letech jsme si pohoršili o tři pozice na 32. místo.

Světová banka nehodnotí tak všeobsáhle všechny možné rozměry veřejného a ekonomického života dané země jako Světové ekonomické fórum, ale svůj reflektor zaměřuje přesně na ty parametry, které konkrétně definují, tedy ulehčují či ztěžují život podnikatelů.

Dost možná ukazuje Světová banka ten klíčový důvod, proč země stoupá nebo padá na obecnějším žebříčku vyrobeném v Ženevě.

Za pozornost stojí, v čem se Češi v uplynulých třech letech zhoršili. Stále hlasitější je evergreen, tedy termíny pro stavební povolení, kde už jsme se propadli na 157. místo na světě. Ještě rychlejší propad byl při nárůstu byrokracie při zakládání firmy. Také tady jsme na povážlivém 134. místě a v obou zmíněných kategoriích jsme už nejhorší v Evropské unii.

Na 103. místo na světě jsme se propadli v disciplíně vymáhání smluv, tedy pokud jde o dobu tohoto vymáhání a velikosti částky, kterou se pak obvykle podaří vymoci. Teď už proces trvá dva roky a přitom je potřeba počítat se ztrátou třetiny vymáhané částky. Naštěstí nás zachraňují kvalitní dodávky elektřiny, rychlý průběh insolvencí, relativně slušná dostupnost kreditů, a sice složité, přesto relativně snesitelné daně.

Naštěstí nemusí Čechy a další národy uvrhnout zpráva Světové banky pouze do deprese, může posloužit i jako návod, jak poměry zlepšit. Očividný je fakt, že máme nějaký vážný problém se státní byrokracií a částečně i se soudy. Tyto instituce se zřejmě staly samy sobě účelem a jejich představitelé by si zřejmě připadali, že ztrácejí na vážnosti, kdyby dokázali potřebné dokumenty vydat za pár dnů nebo týdnů.

Zákonodárci a vládní politici si s úřady očividně nevědí rady a možná ještě zhoršují situaci, protože byrokraty zavalují lavinou nepotřebných zákonů a tím i nadbytečné práce – ukázalo se to třeba před třemi lety, při výrobě nového stavebního zákona, kterému ještě předcházela rozsáhlá novela. Teď se chystá ještě další verze zákona, věřme, že lepší.

Bilance Světové banky ukazuje ještě jeden rozměr problému. Máme leccos společného s řadou dalších postkomunistických zemí, které měly před deseti lety pro podnikatele nepříznivé prostředí, především jde o země Visegrádu, Rumunsko a Bulharsko. Tyto země byly finanční krizí donuceny k reformám, poměry se pak zlepšovaly až do roku 2017 a Češi tehdy byli dokonce sedmadvacátí na světě.

Pak ale všichni postkomunisté s výjimkou Pobaltí usnuli na vavřínech a východní Evropa opět nedrží se světem krok, místo toho pěstuje svou byrokratickou kulturu. Prostředí pro podnikatele je možné zlepšit, ale proboha, snad s tím tentokrát nemusíme čekat do krize – tak zní výzva, kterou lze vyčíst mezi řádky studie Doing Business 2020.

Autor je komentátor serveru Echo24

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus