Podvodům s fiktivními škodami po povodních lze snadno zabránit

Skutečnost, že se při vyčíslování škod po povodních svede na velkou vodu leccos, za co povodeň nemůže, je známa nejen ze zatím poslední aféry zneužívání povodňových dotací na severu Čech. Společným jmenovatelem všech podvodů je přitom takzvaný lidský faktor, tedy že škody vyčíslují obce, firmy i jednotliví lidé, z nichž leckteří mají nepochybně zájem za povodně schovat možnost financovat z veřejných zdrojů i projekty, které se škodami z povodní nesouvisí.

Mají-li se tedy tato rizika skutečně systémově odstranit, je nutné odstranit lidský faktor z procesu vyčíslování škod. To přitom není vůbec žádný problém. Jedním z řešení je například použít při dokumentaci škod technologii snímků pořízených prostřednictvím satelitní navigace, která dokáže velmi přesně rozlišit způsobené škody, a to nejen po povodních.

Celé území naší země, což možná málokdo ví, je v současné době prostřednictvím leteckých snímků zdokumentováno a každoročně se tento systém aktualizuje na třetině území. Současné technologie jsou navíc tak přesné, že na povrchu země dokážou rozlišit předměty o velikosti zhruba pěti centimetrů, tedy například i jednotlivé dlažební kostky. Vpřípadě povodní tak není nic snazšího než zdokumentovat příslušnou technologií popovodňový stav a porovnat jej se stavem před povodněmi. A okamžitě je zřejmé, kde jsou rozdíly. Citlivé kamery, jak jistě každý uzná, přitom opravdu podplatit nelze.

Bohužel, státní úřady, které se podílejí ze svých rozpočtů na kompenzaci povodňových škod, zmíněné technologie (je jich samozřejmě víc a některé z nich dokážou rozlišovat poškozené předměty i v trojrozměrném prostoru) nepoužívají. Konkrétně se jedná o ministerstva pro místní rozvoj, životní prostředí a zemědělství. Díky tomu se škody v řadě případů nadhodnocují, což v důsledku samozřejmě zaplatí – daňový poplatník.

Zmiňované technologie nejsou přitom na tuzemském trhu žádnou novinkou – zcela jistě by je bylo možné použít již v době evidence povodňových škod z roku 2009, jichž se týká aféra se zneužíváním dotací. Překážkou není ani cena dokumentovaných popovodňových škod, která se počítá řádově ve stovkách tisících korun, podle rozsahu dokumentovaného území. Vzhledem k tomu, že zneužití dotací nadhodnocením škod se pohybuje v desítkách milionů korun, by se tak využití technologií fakticky vylučujících zkreslující zásah člověka velmi vyplatilo. A samozřejmě by takové využití bylo i konkrétním příspěvkem k omezování všudypřítomné korupce.

Mimochodem – využití satelitní navigace například v zemědělství má celou řadu dalších pozitiv. Tímto způsobem lze totiž například optimalizovat trasy zemědělské techniky po polích tak, že stroje nepřejíždí vícekrát po jednom místě. Díky tomu se snižuje "upěchování" půdy, což ve svých důsledcích zvyšuje schopnost půdy nasávat a zadržovat vodu a přispívá se tak k protipovodňové prevenci. Kromě toho se optimalizací tras zemědělské techniky snižuje spotřeba pohonných hmot a díky počítačové technice lze také zvýšit efektivitu (snížit množství) při aplikaci chemických prostředků do půdy. I to snižuje náklady a přispívá k prevenci povodní. Podpora využívání nových technologií je přitom nejenom z úst politiků často zaznívající slogan. Jenom ten přechod od slov k činům jaksi vázne...

LN, 22.11.2011

Autor je agrární analytik