Jedno srovnání

Propojení zmíněných tří řek se dostalo na pořad dne. Prezidentem propagovaný kanál je prý ekonomicky výhodný. Tvrdí to na základě nejnovější studie ministr dopravy Dan Ťok.

Na svém Twitteru 9. listopadu uvedl:

Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe má obrovský dopravní potenciál, vedle něj i pozitivní ekologické dopady a rekreační využití. Pokud se dohodneme s okolními státy, má smysl jej stavět.

Je to ovšem hudba budoucnosti. Naštěstí. Ještě je spousta času si všechno důkladně promyslet. A poučit se. Třeba na příkladu Suezského kanálu.

Jeho rozšíření a prohloubení bylo nesrovnatelně potřebnější než kanál D-O-L. Proč? Jde o klíčovou mezinárodní námořní cestu. Do roku 2015 pouze jednosměrnou. Pro maximálně 49 lodí denně. Plavidla neplula non-stop, ale musela čekat v tzv. by-passech.

V roce 2014 oznámil egyptský prezident Sisi, že Suezský kanál bude rekonstruován – částečně prohlouben, částečně rozšířen a mimoto bude vybudován v délce 35 kilometrů paralelní kanál. Smysl toho všeho: zbousměrnění této vodní cesty, čímž se zvýší její kapacita a zkrátí doba plavby. Český námořní kapitán Karel Zeman k tomu 6. 8. 2015 (v den otevření rozšířeného, tzv. Nového Suezského kanálu) na webu iRozhlas řekl:

My jsme do této doby pluli průplavem konvojově a jenom jedním směrem a severní konvoj musel vždycky čekat na průjezd jižního, čímž se to značně zdržovalo. Cesta dosahovala až 22 hodin, nyní po úpravě kanálu to bude asi poloviční čas.

Vzpomínám si, že projektanti tehdy egyptskému prezidentovi řekli:Akce si vyžádá tři roky.Sisi odpověděl:Nikoli. Kanál bude hotov „do roka a do dne“.A byl. Jak již uvedeno, 6. srpna 2015 byl slavnostně otevřen.

Přinesl ale očekávaný výsledek?

V článku na zmíněném serveru iRozhlas z 6. 8. 2015 jsme si mohli přečíst pozoruhodnou větu (autor: zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček):

Podle některých analytiků by ale projekt, jehož cena se odhaduje na více než 8 miliard dolarů (200 miliard korun), nemusel splnit očekávání vzhledem ke skomírajícímu světovému obchodu.

Byla to prorocká slova.

Zajímalo mě, jak se nové parametry Suezského průplavu promítly do počtu odbavených lodí. Maximální kapacita před rekonstrukcí, tedy před srpnem 2015, byla 49 plavidel denně. Ta by se měla zvýšit, nikoli okamžitě, ale do roku 2023 na 97 lodí denně. Vyjádřeno v ročním přehledu, ze 17885 na 35405 plavidel. To jsou ovšem mezní hodnoty.

Jaká je skutečnost?

Z webu Suez Canal Authority jsem vybral údaje 1. o počtu lodí, které v letech 2013 až 2017 propluly průplavem (tabulka 1) a 2. o počtu lodí, které propluly průplavem v období leden až září v letech 2013 až 2018 (tabulka 2).

Tabulka 1

Tabulka 2

Jak je z obou přehledů zřejmé, investice vynaložená do rozšíření kapacity průplavu se na počtu lodí zatím příliš neprojevila. Suezský kanál je připraven, ale otázkou je, jestli je také v dobré kondici světová námořní doprava. Zatím tomu mnoho nenasvědčuje.

Kanál Dunaj-Odra-Labe zatím existuje pouze ve studiích odborníků. Nechci srovnávat nesrovnatelné, jen si dovoluji připomenout, že s rozšířením Suezského průplavu byla také spojena nemalá očekávání, která se zatím nenaplnila. Pokud bude kanál D-O-L vybudován, přejme si, aby nečelil podobným problémům.