V těchto dnech přijíždí finský premiér Matti Vanhanen na návštěvu České republiky. S Jiřím Paroubkem bude jednat o situaci v Evropské unii, o mezinárodních vztazích a o ekonomické spolupráci Česka a Finska. Doufejme, že se náš předseda vlády zeptá i na pokračující výstavbu finského jaderného bloku a na důvody Finska k volbě investice do rozvoje atomové energetiky.

Jaderná energetika prožívá novou konjunkturu zejména v Asii. Japonsko provozuje 54 jaderných bloků o výkonu tisíc megawatt. V produkci energie z jádra je tak na třetím místě za Spojenými státy a Francií. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) hodlá jen Čína postavit do roku 2030 přes dvacet nových elektráren. Obdobnou cestou jde také Indie a Vietnam. Podle odhadu IEA budou státy investovat do stavby nových jaderných bloků nejméně 200 miliard dolarů do roku 2030. Už teď je ve stavbě na 21 nových bloků. Bohužel, v Evropě skepse vůči jaderné energetice pozvolna končí. Podporu má jaderná energetika krom Francie i v Německu a Británii. Se stavbou nové jaderné elektrárny však začalo právě jen Finsko. Důvody obratu v postoji k jaderné energetice jsou jasné: neemisní energie nezatěžující ovzduší plyny CO2 a jinými zplodinami, nárůst cen energií z fosilních paliv a plynu z důvodu ztenčujících se zásob a také maximální nezávislost na dovozu energií a na ekonomické situaci v jiných státech.

Konkrétním příkladem jsou české emise skleníkových plynů, které by byly o celou pětinu vyšší, kdyby se neprovozovaly jaderné reaktory v Temelíně a Dukovanech. Využívání jaderné energie tak každoročně ušetří těžbu zhruba 26 miliónů tun hnědého uhlí. Energetika a doprava se podílejí na ročních světových emisích oxidu uhličitého (CO2) zhruba jednou polovinou.