Drtivá většina z nás již Vánoce pustila z hlavy a do mozkových závitů se nám každý den zarývá slovo „krize“. Kdepak přátelé, žádná krize, Vánoce zdaleka neskončily. Český Ježíšek zřejmě nerozdal všechny své dárky a rozhodl se obdarovat i vzdálenějšího souseda – Lotyšsko.

Proč nadělovat v únoru? Baltská ekonomika je jednou z nejhůře postižených zemí eurozóny, čelí více než desetiprocentnímu propadu HDP, vysokému zadlužení a nadměrnému procentu nesplácených úvěrů. S žádostí o pomoc se Lotyšsko obrátilo na EU a mezinárodní instituce, potřebuje zatím celkem 7,5 miliardy eur. Tři miliardy dostane od zemí EU, zbytek sumy přislíbil Lotyšsku Mezinárodní měnový fond.

ČR pošle do zadluženého Lotyšska 200 milionů eur, tedy téměř 6 miliard korun, a to ve dvou částech – letos první polovinu, příští rok zbytek. Na bezúročné splacení mají Lotyši sedm let. Česká republika si na půjčku musí sama půjčit, ročně ji to bude stát 250 milionů Kč.

Nic zvláštního, řeknete si, solidarita mezi členy EU. Na scénu vchází český Ježíšek. Na celkové pomoci ze strany EU se Česko podílí spolu s Polskem a Estonskem částkou půl miliardy eur. Český příspěvek je však největší. Polsko má přitom čtyřikrát více obyvatel a jeho ekonomika je dle celkového HDP zhruba dvaapůlkrát větší než česká. Polsko je navíc Lotyšsku bližším sousedem. Celkem zajímavé, nezdá se vám?

Můžeme směle konstatovat, že Česká republika je v době krize štědrým Ježíškem. Vždyť jednoduchým vydělením 3 miliard eur mezi 26 členských zemí se dostáváme k částce zhruba 115 miliónů. Jsme na tom tedy tak dobře, že si může česká vláda dovolit do Lotyšska poslat skoro dvojnásobek „solidární“ částky?

Troufám si tvrdit, že ne! Vždyť těchto zhruba 85 milionů eur navíc, tedy něco přes 2 a půl miliardy Kč, by se dalo využít na efektivnější boj s dopady krize v ČR. Na rekvalifikace, zvýšení mobility pracovních sil. Jistě by to také stačilo na výplatu dlužných mezd, na které čekají stovky či tisíce zaměstnanců z krachujících podniků.

Nadělování českého Ježíška však nekončí jen zmíněnými 200 miliony eur, neboť dosud není jasné, kdo a v jaké výši uhradí oněch 250 milionů Kč ročně. Vysoce pravděpodobně Česká republika, respektive její daňoví poplatníci, kteří tento krok v době krize jistě vysoce oceňují.

Navíc čekají Českou republiku další „dárečky“. Pomoc bude poskytnuta v eurech, které musí Česká republika nakoupit. Tím zbytečně oslabí naší měnu ve chvíli, kdy se začíná slabá koruna stávat významným inflačním impulsem. K tomu všemu se prohloubí český státní dluh a zahraniční investor si o to více rozmyslí, kam má své peníze investovat, neboť zvyšující se státní dluh a oslabující měna není zrovna lákadlo pro investice. Méně investic, méně zakázek, více lidí bez práce.

Nenechte se splést - pomoc Lotyšsku jako takovou považuji za vhodnou, neboť je jistě lepší a levnější pomoci Lotyšsku teď, než ho nechat padnout na kolena a pomáhat mu poté.

Musím však zásadně nesouhlasit s výší a formou poskytnuté pomoci ze strany české vlády, která je v současné době krize nesmyslně vysoká. Chápu motivaci vlády. Ta je nyní opita září evropských reflektorů a jistě si už představuje, jak pěkně se bude štědrý příspěvek českých daňových poplatníků Lotyšsku vyjímat v titulcích evropských novin. Zaplatit více než 85 milionů euro za reklamu české vlády, když na celou republiku začíná tvrdě dopadat ekonomická krize a peněz se nedostává, je však krajně nezodpovědné a nemravné.