Poslední úkol ministryně Schillerové

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ráda opakuje, že svět zasáhla největší hospodářská krize od velké deprese z 30. let minulého století. V kontrastu s tím v poklidu dokončuje návrh státního rozpočtu na rok 2022, konkrétně začala vyjednávat o detailech s ministry kultury a zemědělství. Nic nepřipomíná, že je rozpočet nejdůležitější zbraní v boji proti dopadům té epochální krize, která ještě neskončila.

Na první pohled se opravdu zdá, že o všem důležitém už je rozhodnuto. Příjmy budou 1,5 bilionu korun, výdaje o 390 miliard vyšší.

Kromě toho je třeba do rozpočtu zabudovat nové položky ve výši 50 miliard, protože se ještě mimořádně zvýší důchody, příspěvky zdravotním pojišťovnám a dětské přídavky. To však není komplikace, spíše zajímavá početní úloha, protože stačí změnit ekonomickou prognózu v příštím roce k lepšímu tak, aby se o potřebných 50 miliard navýšily i příjmy.

Ke všemu ministryně Schillerová chystá rozpočet, se kterým nepůjde do sněmovny. Tento krok čeká až na příští vládu, která ostatně může dokument upravit podle svých představ. Dnes ministerstvo financí jen připravuje podklady a rozhodnutí o rozpočtu čeká na příští vládu.

Ve skutečnosti tyto výhrady nezpochybňují fakt, že ministryně stojí před svým dosud největším úkolem, tedy navrhnout strategii, jak vrátit tuzemskou ekonomiku k normálu po všech deformacích krizového období.

Jak známo, krize začala šokem ze zjištění, že pandemie překročila čínské hranice. Státy celého světa pak omezily svůj ekonomický provoz a výpadky příjmů hradily podnikům i zaměstnancům z rozpočtu, přesněji z nových dluhů.

Od té doby se ekonomiky vyspělého světa drží na práškách, tedy na dotacích, a státy dnes musí najít správnou cestu, jak podporu firmám a obyvatelstvu postupně vysadit, aby hospodářství opět fungovalo normálně. Takovou cestu by měla ministryně v nějaké podobě navrhnout.

Zatím se zdá, že ministerstvo financí ani celá vláda nechtějí s intervencemi přestat. Firmy, zaměstnance, mladé rodiny i penzisty je možné podporovat, dokud na to někdo bude půjčovat peníze. I to je racionální přístup, který dokonce odpovídá jedné z nových teorií. Přesto mohou státní intervence ekonomiku poškodit.

Dnes netrpělivě čekáme na oživení, přesto výkonnost ekonomiky nepřesáhla rok 2019, mimo jiné i z toho důvodu, že lidé šetří jako nikdy. Přesto rekordně rostou ceny a dokonce chybí zaměstnanci, protože se v krizi nepropouštělo. Státní intervence přispívají, že na obzoru hrozí strašák jménem stagflace.

Přestat s tím, co je neefektivní nebo dokonce nebezpečné, a naopak se zaměřit na výdaje, které mohou obnovu ekonomiky urychlit. Přesně takový návrh by měla ministryně financí předložit.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy