Blíží se říjen a s ním i čas obvyklé říjnové pouti informačního průmyslu - Brno a Invex. Počítačové firmy mají už zodpovězenou otázku, zda tam být, či nebýt. A těch, kteří si odpověděli nebýt, přibývá. Pryč jsou zlaté časy (alespoň z hlediska pořadatele BVV) z poloviny devadesátých let. Počet návštěvníků jen za posledních pár let klesl o více než 35 procent a počet vystavovatelů o dvacet procent. Pořadatelé se snaží. S Invexem je propojen spotřební Digitex, doprovodné konference a semináře začínají dostávat formu a hlavně se tolik nepřekrývají. Pokles zájmu je obecný, stejně jako Invex dostává na frak i tradiční strojírenský veletrh. Ještě že konkurenční pokusy o počítačové výstavy v Liberci a Praze měly jepičí život...

Zájem o veletrhy klesá z řady důvodů. Jedním je bezesporu internet s řadou možnosti opatřit si informace, představit a prodávat nové produkty či služby. Mizí osobnosti, sbohem návštěvám Gatese, Della a dalších. Občas do Čech přijedou, ale ochota navštívit v daném termínu výstavu na tak malém trhu, jako je Česko, samozřejmě chybí. I čeští vystavovatelé stále častěji jezdí a utrácejí peníze v Hannoveru na revitalizovaném Cebitu nebo v Barceloně na módním GSM veletrhu. Velké kontrakty se uzavírají někde jinde a někdy jindy. Špička prodeje je před Vánoci. Zlatokopové v Brně stále udržují své drtivé veletržní přirážky, burčák a slivovice už také moc netáhnou. Nu, a kreativní snahy vystavovatelů s lamami a bungee jumpingem se okoukaly. Mlácení prázdné slámy v diskusích u kulatého stolu s politiky, kteří konečně začali na Invex jezdit, zajímá už jen málokoho.

Přesto si myslím, že je Invex potřebný. Není v tom jen nostalgická sentimentalita. Na říjnovém Invexu se lze setkat s řadou partnerů, podívat se, co dělá konkurence. Zkrátka je to ojedinělá možnost networkingu se vším všudy. Cestu ke zlepšení vidím samozřejmě na straně pořadatelů. Invex by měl být zážitkem, na nějž se vzpomíná a na který se vystavovatelé těší. Zatím je to spíš hrůza přípravy a pak velká úleva, že to skončilo. Nicméně hlavním nositelem změny by měl být IT průmysl. Ten by měl organizátorům definovat, jaký by chtěl Invex mít a výrazně přispět ke kvalitnímu obsahu. Dohoda, alespoň dle mých zkušeností, nebude jednoduchá. Pokusy měnit Invex jsem zažil i já a shody se dosáhlo zřídka. Možná by mohlo pomoci Sdružení pro informační společnost (SPIS), které v poslední době urputně hledá důvody pro svou existenci. Abych nebyl jen kritický, letos se na Invex vydám. A snad uvidím, co nového pod sluncem.

Euro, 38/2007