1.7.2022 | Svátek má Jaroslava


EKONOMIKA: Hypotéka za sedm procent?

18.2.2022

Inflace ještě poroste, takže se můžeme dočkat nejspíš už letos

Nakonec „desítka“ těsně nepadla, ale i tak má Česko inflaci, jakou nikdo, komu je méně než čtyřicet, ze svého dospělého života nepamatuje. Statistici se za leden dopočítali hodnoty 9,9 procenta. Stačilo by jen trochu jinak namíchat spotřební koš inflačního výpočtu a měli bychom inflaci hned dvoucifernou. Takhle si počkáme do příštího měsíce, až statistici zveřejní inflaci únorovou. Ta podle všeho bude dvouciferná.

Klíčovým důvodem lednového inflačního vzestupu na nejvyšší úroveň od léta roku 1998 jsou změny ceníků, k nimž se podnikatelé, firmy a další instituce uchýlili s počátkem nového roku. Zároveň ke konci loňska skončilo osvobození energií od DPH, které v listopadu a prosinci snižovalo meziroční míru inflace o jeden procentní bod. Česko tak částečně prožívá to, co Polsko čeká v srpnu, až tam skončí současné snížení, ba anulování sazby DPH z pohonných hmot či potravin.

K nebývalému zrychlení české inflace přispěl v lednu také výrazný meziroční nárůst cen pohonných hmot, daný nárůstem světových cen ropy, nebo zdražování bydlení. V něm se odráží loňský vzestup cen stavebních materiálů a překvapivě silný růst cen nemovitostí, k němuž během pandemie došlo v rozporu s drtivou většinou očekávání.

Ceny bydlení společně s citelným růstem výdělků, který je výsledkem dlouhodobě utažené situace na trhu práce, kdy prostě „nejsou lidi“, představují klíčové zdroje rapidní jádrové inflace. Tedy té očištěné o kolísavé položky typu cen energií nebo potravin.

Jádrová inflace na desetinásobku

Právě rapidní jádrová inflace je stěžejním důvodem, proč Česká národní banka (ČNB) v posledních měsících zpřísňuje svoji měnovou politiku prakticky nejagresivněji v ekonomicky vyspělém světě. Jádrová inflace totiž má svým způsobem vyšší vypovídací hodnotu než inflace obecná, neboť je očištěna právě o kolísavé položky. V posledních měsících jádrová inflace zrychluje tak dramaticky, že příslušný graf má takřka podobu svíce. Uvažme, že dlouhá léta, od roku 2007 až do příchodu pandemie v první polovině roku 2020, oscilovala hodnota jádrové inflace víceméně kolem úrovně jednoho procenta. Nyní vyletěla na desetinásobek – za leden vykázala jádrová inflace úroveň 9,7 procenta.

Jádrová inflace na desetinásobku běžné úrovně je pro ČNB alarmem. I právě kvůli takto rapidní jádrové inflaci pozměňuje centrální banka svoji rétoriku. Guvernér Jiří Rusnok se nechal slyšet, že v rámci současného razantního zvedání základní úrokové sazby nepředstavuje úroveň pěti procent nutně strop. Ještě v lednu přitom říkal, že si překročení pětiprocentní úrovně dokáže představit jen stěží.

Cyklus zpřísňování měnové politiky ČNB však podle všeho i tak pomalu, ale jistě vrcholí. Mezinárodní měnoví obchodníci v tuto chvíli pokládají za nejpravděpodobnější, že ČNB letos základní úrok zvýší už jen o 0,25 procentního bodu, na 4,75 procenta. Míní také, že během půldruhého roku už základní úrok bude níže než dnes. Základní úrok by totiž měl kulminovat letos na jaře, byť otázkou zůstává, jak dlouho se základní sazba na svém mnohaletém maximu udrží. Za celý letošní rok by totiž inflace měla vykázat úroveň 8,7 procenta.

Mnoha Čechům se však už nyní rozplynul sen o vlastnickém bydlení. V lednu banky a stavební spořitelny poskytly hypotéky za 32,6 miliardy korun, oproti prosinci o čtvrtinu méně. Jde o výraznější lednový pokles, než jaký je běžný. Propadá se rovněž počet poskytnutých hypoték.

Zájem o hypotéky mezi Čechy chladne, neboť na ně jednoduše nemají. Měsíční splátka na běžné hypotéce je dnes třeba i o pět tisíc korun vyšší, než pokud by si hypotéku na tu samou, rovněž běžnou nemovitost brali před rokem touto dobou.

Čekání na levnější hypotéku

Někteří Češi si tak řekli, že počkají, až se vlna zdražování hypoték přežene a až jejich cena zase sestoupí. Jenže před pár dny zveřejněný zápis z posledního jednání bankovní rady ČNB, toho ze začátku února, napovídá, že úplné přehnání vlny drahých hypoték může nastat později, než se dosud převážně myslelo. Že tedy plus minus pětiprocentní základní úrokové sazby ČNB udrží déle, než se čekalo.

Čím později centrální banka zahájí cyklus snižování základní sazby, tím výše se dostane také průměrná sazba hypoték. Zatímco ještě letos v lednu se obecně mínilo, že hypotéky během letoška zdraží nejspíše do pásma od 5,5 do šesti procent, nyní už se objevují odhady, že by to mohlo být až k sedmi procentům. Hypotéky by tak byly dokonce dražší než v roce 2008, než se v Česku projevily dopady světové finanční krize.

Hypotéky tak už letos mohou být nejdražší od přelomu milénia a navíc klesá šance na rychlé zahájení jejich zlevňování po dosažení cenového maxima. Zájem o hypotéky mezi Čechy tak bude letos dále uvadat. K jeho vadnutí přispěje i to, že ČNB od dubna bankám zákonně zpřísní podmínky poskytování hypoték, což dále sníží jejich dostupnost.

Tato země teď rozhodně není pro zájemce o vlastní bydlení.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank

LN, 16.2.2022