V jedné průmyslově vyspělé zemi nedávno zveřejnili výsledky průzkumu veřejného mínění, který se týkal budoucnosti výroby elektrické energie. Vzorek obyvatel podle svých nejlepších znalostí, vědomostí, představ ale mnohdy i přání zodpověděl otázky týkající se dalšího směřování energetiky. Aniž bych chtěl snižovat význam veřejného mínění, jaké mohou mít podobné průzkumy vliv na výrobu elektřiny.

Naše civilizace může nyní k výrobě využívat pouze čtyři základní zdroje: spalovat uhlí, v některých zemích ropné produkty, zemní plyn nebo uran. Posledním zdrojem k produkci energie mohou být tzv. obnovitelné zdroje: vítr, slunce, voda, termální teplo, biomasa atd.

Budeme-li postupovat pravým demokratickým způsobem, zorganizujeme vysvětlovací kampaň a uspořádáme referendum, jakému způsobu výroby energie jsou naši obyvatelé nejvíce nakloněni. Takováto vysvětlovací kampaň a referendum se změní v jinou formu volební kampaně, ve které budou mít slovo peníze, umělci z vily či odjinud a v neposlední řadě upřímní politici. Věcnost se brzy vytratí.

Ani v případě, že dnes tolik propagované obnovitelné zdroje podpoří 99 % obyvatel, elektřina nebude levnější a její dodávky nebudou spolehlivější. Nebude to znamenat, že začne foukat příznivější vítr, že budeme mít více využitelných vodních zdrojů a slunce se silněji opře do kolektorů. Na našem území nevytrysknou horké prameny, naše dřevní hmota nezačne přibývat rychleji. K problému energetiky a jejich spolehlivých dodávek tedy musíme přistupovat věcně, odpovědně s respektem vůči našim podmínkám, energetickým a ekonomickým zákonům včetně bezpečnosti hospodářské, naší i přírody.

Jakékoliv referendum či průzkum nic nezmění na tom, že na našem území se nenachází dostatečné množství plynu či ropy. Protože i těžba energetického uhlí má své limity a žádný zázračný zdroj energie se v nejbližší budoucnosti neobjeví, nezbývá než uvažovat o dalším elektrárenském zdroji spalujícím uran.

Aniž bych chtěl předbíhat událostem, takovéto rozhodnutí by přineslo mnoho pozitiv. Náš průmysl má s výstavbou energetických investičních celků velké zkušenosti již z minulého století. Naše firmy a odborníci by měli příležitost tyto zkušenosti znovu prodat. Nová elektrárna by měla být výzvou pro naše architekty a stavební firmy, aby dokázali že průmyslová architektura může být krásná a nerušit krajinu. Do přípravy i průběhu by se mohly vhodně zapojit naše výzkumné ústavy a vysoké školy.

Tato stavba by kuriózně přinesla veliké zisky také všem, kteří si nechávají říkat ekologové. Zase by měli proti čemu protestovat. Znovu by se ocitli na prvních stránkách novin, v hlavních zprávách, a to nejen u nás. Příliv příspěvků by se zvýšil. Příležitost by dostala také spousta zapomenutých politiků, kteří by opět mohli změnit barvu a nalézt pevnou, zelenou půdu pod nohama.

V případě, že se pro stavbu nového, skleníkové plyny neprodukujícího zdroje elektřiny nerozhodneme, budeme kromě již zmíněné ropy, zemního plynu a dalších surovin dovážet za několik let i elektřinu se všemi důsledky.