Celkem souhlasím s výrokem pana prezidenta, ve kterém srovnává ekonomickou krizi s chřipkou. Snad bych použil spíše příměr k povodni. Také přijde kdy chce a zase odejde. Protipovodňová opatření jsou zpravidla stavěna na minulou povodeň a voda si svoji cestu najde. Tím naprosto nechci bagatelizovat citelnost následků pro postižené.

Nicméně se domnívám, že nemusíme jen pasivně čekat, až „voda opadne“, ale můžeme využít celkem unikátní situace, ve které se nacházíme, v náš prospěch.

Vláda se chystá investovat nějaké ty miliardy do oživení průmyslu. Kam s nimi? Rozhodně ne do kapes automobilového průmyslu. Alespoň ne přímou cestou, ať už prostřednictvím dotací nebo tzv. „šrotovného“.

Karel IV. stavěl hladovou zeď, my stavme hladové elektrárny. Samozřejmě, že jaderné.

V čem že spočívá unikátnost naší situace? Tak zaprvé je to veřejné mínění, které je jaderné energetice celkem nakloněno. Samozřejmě, že zůstává problém „ne na mém dvorku“, ale ten je, zdá se, řešitelný, jak názorně předvedl p. Tošenovský v kauze výkupů pozemků v Nošovicích. Myslím, že nějaký pěkný bonus nebo paušál pro okolí plánované stavby by dokázal pravé zázraky.

Další výhodou je, že jsme si v minulosti hystericky neodhlasovali žádnou legislativní překážku výstavby JE jako např. v sousedním Německu, a v neposlední řadě je to i ještě živá zkušenost s výstavbou JETE. V plzeňských Doudlevcích stále stojí 1000MW hala pro výrobu turbogenerátorů a podobných příznivých okolností je možné najít mnohem více.

Co by nám výstavba JE přinesla za profit? V prvém plánu jsou to tisíce pracovních míst, zvýšení energetické bezpečnosti, snížení emisí všeho možného (CO2 se bojím nejméně) a snížení cen elektrické energie. K dosažení toho posledního by bylo třeba rozbití monopolu ČEZu.

Snížení cen elektrické energie by bylo významnou vzpruhou pro celý průmyslový sektor a významně by zvýšilo konkurenceschopnost vozů na hybridní či elektrický pohon. To nám roztáčí vzestupnou spirálu, o které se světové ekonomice zatím jenom zdá. Malým příkladem může být přechod od CRT k LCD a plazmě.

Současně by bylo vyškoleno mnoho odborníků, kteří najdou uplatnění v rozmachu jaderné energetiky v celé Evropě, který je už na dohled.

Vím, že v předchozím textu je mnoho zjednodušených a nedořešených konceptů, ve kterých hnidopiši najdou žírnou pastvinu. Ale co takhle místo cest, jak něco nejde, zkusit hledat cesty, jak by to mohlo jít?