J. Hejkrlík 18.12.2010 11:43

A jak je to s fair trade doopravdy?

Autor se ve svém zamyšlení nad zápory fair trade dopustil několika „drobných“ faktických opomenutí. Doufám, že ne záměrně ale pouze tím, že se nenamáhal jít příliš do hloubky této problematiky.

Hlavním argumentem proti fair trade je pro něj fakt, že vyšší výkupní cena zvyšuje nabízené množství se všemi negativními projevy převisu nabídky nad poptávkou. Jako začínající ekonom by ale měl vědět, že intenzita této závislost záleží především na elasticitě nabídky. Ta je však u produktů jako je káva zcela neelastická. Jinými slovy, růst ceny kávy neznamená téměř žádnou reakci v růstu nabízeného množství.  Ještě jinak – když ceny rostou, můžete si klidně vysázet novou plantáž kávovníku, nicméně úrody se při dobrém počasí dočkáte nejdříve za 4 roky! V případě kávy a podobných mezinárodních komodit tyto základy ekonomické teorie sice fungují, ale nelze na jejich základě zjednodušovat složité mechanismy, které v mezinárodním obchodě fungují.

Další „drobností“ je, že případná vyšší cena je producentovi ve fair trade vyplacena POUZE pro dohodnuté množství v případě uskutečněného odběru s fairtradovým obchodníkem. Zbylou kávu (vzhledem k malému objemu trhu fair trade kávy je to obvykle většina produkce) prodává za běžnou cenu. Takže tvrdit, že lze vyprodukovat nadbytek fair trade kávy rozšiřováním plantáží je logický nesmysl.

Autor se snaží vytvořit dojem, že fair trade je hlavně o tom, že producenti dostanou nějakou vysokou garantovanou cenu. To je ale omyl a s tímto špatným výchozím předpokladem pak nelze argumentovat jinak, než špatně.  Fair trade obnáší celou řadu pravidel „dobrých obchodních vztahů“. V případě ceny však pouze garantuje producentovi minimální výkupní cenu na úrovni výrobních nákladů, pod kterou smluvní cena mezi jím a obchodníkem nemůže klesnout. Za tuto cenu se obchoduje pouze v případě cyklických krizí poklesu cen na mezinárodních trzích. Běžně (u kávy už několik let) se za ní neobchoduje. Jako u jakéhokoliv jiného obchodu je cena dána především kvalitou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 11.12.2010 22:21

Většina dobročinnosti

a altruismu, hlavně toho organizovaného "přes úřady " a za veřejné peníze je lumpárnou. Používá se tu  víc násilí  než při běžné kriminalitě, ale děje se tak skrytě a pod pláštíkem "lásky k bližnímu". Málokdo si troufne  poslat takové dobrodince někam, aby "před lidmi nevypadal". "Altruisté" a dobrodinci jsou spíš rafinovanými vyděrači než  skutečnými pomocníky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Fiala 11.12.2010 10:26

Bazální systémy rozvoje států

Co je běžné, není vnímáno tak silně jako "novinky". Postoupili jsme od svíček, které mimochodem způsobily obrovský pokrok lidí umožňující jim vzdělávat se za příšeří a tmy, kdy slunce "zapadá" za obzor či je zimní období, Přes jarní až podzimní období se muselo pracovat na polích a lesích, aby bylo co jíst a topit si přes zimní období. To jsou pro naše zeměpisné šířky základní potřeby lidí, aby přežívaly.

Běžně nevnímáme, že naše země je velmi dobře zadrátovaná a těmi dráty teče blahodárná elektrická energie pro svícení - možnost stále se vzdělávat čtením, ale i možnost on-line komunikovat a uzavírat obchody a dokonce i být informován o zaplacení či přijmutí platby. A to asi nejhlavnější, možnost spouštět spoustu motorků třeba v lednici, či vyssavači atd., či v automobilce, až ke gigamotorům třeba na rypadle hnědouhelného povrchového dolu, jehož přívodní kabel má průměr 20 cm. Mimochodem tento gigamotor umožňuje dobývat  hnědé uhlí, které se spaluje v elektrárnách na severu země a je z něj pak i ta elektřina spotřebovaná v tom gigamotoru. Tuto skutečnost člověk ve městě prostě nevnímá, pokud jí nevěnuje sám pár chvil přemýšlení.

V t.zv. rozvojových zemích na Zemi zaznamenali "novinku" FOTOVOLTAIKA. Svítá tak těmto státům naděje na větší blahobyt a to díky jejich umístění na Zeměkouli. Jsou většinou v místech enormního slunečního svitu, které je brzdilo v pracovním úsilí. O jaké naději je řeč? Je to o fotovoltaických zdrojích, které je pravděpodobně přivedou k bazálnímu systénu podobnému našemu, jenže na zcela jiném principu, za velmi málo peněz. Nebudou potřebovat uhlí, či uran, spoustu strojírenských technologí, a velice profesionálních lidí, též minimum drátů-vodičů. Budou jen přeměňovat sluneční záření na elektrickou energii ve FOTOVOLTAICKÝCH panelech. Dnes tak kokážou motorkem a čerpadlem čerpat z vrtů vodu, či napájet komunikační zařízení, či si svítit a vzdělávat se, atp.

Viz:    http://fotovoltaika.707.cz/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 11.12.2010 7:52

Výtečně, pane autore.

A protože na všem na světě lze vydělat, nabízím za penízky svou diplomní práci, hahahaha.

Tak jako každý, i čtenář si může vybrat, děkuji, nechci tu kávu, děkuji, nechci tu práci. Nač platit za něco, co je normálně uvažujícímu člověku jasné.

A pokud jde o pomoc rozvojovým zemím, několik let jsem v té oblasti pracoval a vím, že nejlépe ta pomoc  pomáhá těm, kteří pomoc organizují.

Setkal jsem se např.  s expertem na zavádění mechanizace v obdělávání rýžových polí a byl to Čech a rýži znal pouze z pytlíku, bylo to v roce 1985.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kužel 11.12.2010 7:09

Ano, zachraňovat následky deformace

jinou deformací nedává moc smyslu. Zcela souhlasím s autorou větou v závěru: "Evropská unie by ale samozřejmě udělala pro rozvojové země nejlépe, pokud by odstranila celní a jiné překážky obchodu. "  Bohužel, Francii nestačí, že se na její zemědělce musí skládat celá Unie kromě Británie (která si vyjednala výjimku), že chrání své pěstitele cukrovky cukernými kvótami, které zlikvidovaly naše cukrovarnictví, ještě staví celní bariéry, které brání dovozu levných potravin. Ano, vím, že ty bariéry nastavila Unie, ale šílená unijní zemědělská politika šitá zcela ku prospěchu Francie jasně ukazuje, kdo drží volant.

www.karelkuzel.cz

• reagovat
• nahlásit příspěvek