aneb Těžké rozhodování pro nového guvernéra ČNB

Několik dní po jmenování nového guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se v plné nahotě ukazují výsledky nepokorné politiky ČNB a její manipulace s hodnotou české koruny. Politika devalvace vycházela z přesvědčení centrálních bankéřů, že poručí větru a dešti. Již v době zavedení této netržní a z optima vychylující politiky šlo předvídat nedobré konce. V té době nebylo jasné, jaké vedlejší a mnohem větší náklady tato politika přinese, resp. dalo se o nich jen spekulovat.

Dnes lze náklady pojmenovat, a to v předvečer ukončení měnových manipulací ze strany ČNB, které nutně doprovází vyjádření, že v této politice bude ještě nějakou dobu pokračovat. Já už své cizí měnové úspory převedl na korunu, která je a snad i přes tento poslední experiment bude nejsilnější světovou měnou posledních 25 let a úžasnou kotvou naší ekonomiky i jejím hybatelem kupředu. Nejsilnější a posilující měnou ne proto, že se nějaký úřad rozhodl, že jí bude, ale právě proto, že na počátku 90. let byla zavedena správná ekonomická transformace a naše země od té doby bohatne.

Jaké škody tedy politika devalvace koruny napáchala? Hlavním vedlejším nechtěným produktem je nedostatek pracovních sil a nižší než přirozená nezaměstnanost. Před rokem byla situace naprosto odlišná. Důvodem silného ekonomického růstu je zajisté velká poptávka v zahraničí, bohužel i rozhazovačná politika levicové vlády. Koruna, která mohla a měla působit opačným stabilizujícím směrem a brzdit nafukující se bublinu nízké nezaměstnanosti a nebezpečně rostoucích mezd, paradoxně jen přilila olej do ohně a my se ocitli v situaci nulové nezaměstnanosti s obrovským tlakem na růst mezd. Krátkodobě líbivé, dlouhodobě smrtelné. Už dnes exit strategie bude znamenat problémy mnoha průmyslových firem, které po uvolnění kurzu a jeho očekávanému jednorázovému zvýšení k hodnotám okolo 20 Kč za 1 € nebudou konkurenceschopné. Tyto firmy v dobré víře investovaly a nastavily plán, předháněly se s ostatními zvyšováním platů svých zaměstnanců a teď část z nich bude naprosto zbytečně řešit existenční problémy. Podobné, které čekají Německo při případném rozpadu eurozóny.

Nový guvernér ČNB má teď jen špatná a méně špatná řešení exitu z devalvační strategie. Tou nejméně bolestivou se zdá cesta nečekaného a dopředu neohlášeného odstoupení od devalvační politiky. I když i tato nás bude zatraceně bolet.

Autor je ekonom