Při pohledu zdálky jde jen o hromadu čísel, zblízka ale tato čísla slibují převrat v Evropské unii, který nemá srovnání přinejmenším od té doby, co do ní vstoupila Česká republika.

Evropská komise totiž ve středu dokončila návrh programu, který má obnovit evropskou ekonomiku po vpádu koronaviru. Teď se bude o návrhu jednat a své do toho musí říct také čeští politici.

Svým způsobem to je něco neuvěřitelného. Na obnovu Evropy po spoušti, kterou zanechala dvouměsíční infekce, půjde 750 miliard eur. Nemá to nic společného s půjčkou, kterou nabízí Evropská investiční banka a další instituce ve výši 540 miliard eur.

Dvě třetiny z částky, kterou žádá předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, budou čisté dotace a zbytek garance za půjčky. Zmíněných 750 miliard eur odpovídá pěti evropským rozpočtům, a pokud by se rozdělovaly podle počtu obyvatel v dané zemi, tak na Čechy vyjde 450 miliard korun. Samozřejmě se bude postupovat podle jiného klíče, při kterém budou hlavními parametry propad ekonomiky a počet nezaměstnaných.

Jinými slovy, Evropská unie bude členským státům přerozdělovat dvakrát vyšší částku než dosud a to už je možné považovat za změnu kvality. V návrhu stojí, že peníze půjdou na samé užitečné věci, jakými jsou boj s klimatickou změnou, digitalizace, podpora zaostalých regionů i koronavirem poškozeným firem, výrobu léků a zdravotnického materiálu.

Jako při obvyklém postupu při rozdělování eurodotací musí členské státy předložit plán, jak peníze utratí. To je tedy všechno stejné jako dosud. Rozdíl je v tom, že tyto peníze si Evropská unie půjčí prostřednictvím až třicetiletých dluhopisů, které se budou splácet od roku 2028 do roku 2058.

Společný dluh ve výši stovek miliard eur ovšem znamená, že se posilují vazby mezi členskými státy, zlí jazykové by tomu mohli říkat dluhová unie. Otázka pro každý stát přitom zní, jestli si skutečně takovou hlubší integraci bude přát. Není pochyb, že vlády i parlamenty dostanou možnost se k tomu vyjádřit, přesto se počítá s tím, že první peníze budou k dispozici už v září.

Evropská komise v čele s předsedkyní von der Leyenovou vystupuje suverénně, koneckonců má podporu od dvou největších zemí, tedy Německa a Francie. Někde ale musí čerpat jistotu, že program schválí i ta poslední země, které se přerozdělení nevyplatí.

Důvod je prostý. Nabídne peníze, kterými mohou národní vlády podpořit růst ve svých státech. Stejné státy budou muset tyto dluhy splatit, na to je ovšem dost času až ve vzdálené budoucnosti – přinejmenším z pohledu volebního období.

Člověk může mít rád Evropskou unii a může být také rád, že se hledá řešení pro ekonomickou krizi, u které dosud není zřejmé, jak hluboko změní naše životy. Ukazuje se ale, že za obnovu společné Evropy bude třeba zaplatit vysokou cenu, tedy přijmout závazek za dluhy těch ostatních. Otázka zní, jestli si opravdu přejeme takovou blízkost.

Autor je komentátor serveru Echo24

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus