24.10.2019 | Svátek má Nina


EKONOMIKA: Dvacet let „nové ekonomiky“

21.9.2019

Evropa je posedlá ochranářstvím. Jenomže tato mánie nás neochrání před konkurencí

Během roku 2019 je příležitost připomenout si zajímavé výročí: je tomu dvacet let, co finanční svět posedla móda zvaná „nová ekonomika“. Sílu této módy lze vyjádřit číselně. Od začátku ledna 1999 do prvního obchodního dne roku 2000 akciový index NASDAQ posílil o 87 procent, přičemž do vrcholu v březnu 2000 přidal dalších 22 procent.

Jaké bylo kouzlo, které dokázalo pobláznit burzovní svět v tak neobvyklé míře?

Již v roce 1988 napsal ekonom Edward Yardeni společně s historikem Davidem Mossem studii s názvem The New Wave Manifesto. Optimistická vize Manifestu zahrnovala renesanci kapitalismu na téměř celém světě, vytrvalý růst globální ekonomiky při současné dezinflaci, pokles úrokových sazeb, zmírnění výkyvů hospodářského cyklu, pokles americké nezaměstnanosti pod čtyři procenta a celosvětové uvolnění bariér pohybu zboží a kapitálu.

Mechanismus nové ekonomiky měl fungovat zhruba takto: (1) nové technologie sníží transakční náklady; (2) o další pokles nákladů se postará odstranění celních bariér a přesun výroby do levnějších lokalit, tedy globalizace; (3) pokles nákladů přispěje k poklesu inflace; (4) nižší inflace umožní centrálním bankám snižovat sazby; (5) nižší úrokové sazby sníží náklady na podnikání; (6) to se dále promítne do rychlejšího tempa inovací; (7) inovace přispějí k dalšímu snižování nákladů. Řetězec se uzavírá.

Pro souhrn těchto trendů navrhli Yardeni a Moss termín „ekonomie nové vlny“ (New Wave Economics). Autoři v první řadě zdůrazňovali odstranění obchodních bariér. Pozdější termín „nová ekonomika“ zahrnuje i radikální zmenšování nákladů způsobené technickým pokrokem.

Jiný svět, nová technologie

Myšlenka nové ekonomiky tedy nebyla založena pouze na představě, že internetové společnosti nahradí vše. Svoji významnou roli měla i liberalizace mezinárodního obchodu a investic a měnová politika založená na cílování (stále nižší a nižší) inflace. Internet ovšem hrál závěrem 90. let podstatnou psychologickou roli – bylo to po hodně dlouhé době něco úplně nového. Jiný svět, zcela nová technologie. Vždyť teprve v roce 1994 byla tato kdysi čistě akademická a vládní síť otevřena i pro komerční účely.

Během několika let vyrostlo množství internetových firem. Jména většiny z nich jsou napůl zapomenuta: Netscape, Webvan, Worldcom, Global Crossing a mnoho dalších nám dnes již skoro nic neřeknou. Proč? Protože po svém vyvrcholení v březnu 2000 zaznamenaly internetové akcie mohutný pád, který byl nakonec ve většině případů korunován bankrotem. Jedinou skutečně globálně úspěšnou firmou z oné doby je Amazon. Společnost Google vstoupila na burzu až v roce 2003, Facebook ještě později. Firma Apple se během internetového boomu potácela na hraně bytí a nebytí, nikdo nedokázal tušit její budoucí famózní návrat.

Nakonec však index NASDAQ ztrácel v říjnu 2002 neskutečných 78 procent své hodnoty oproti březnu 2000. Na termín „nová ekonomika“ se zapomnělo. Spíše přišly do módy mravoučné příběhy, jak pýcha předchází pád, jak naivní investoři opět sedli na lep šarlatánům a že celý internet je jedna velká bublina. Profesor Paul Krugman se nechal slyšet, že vynález internetu je méně významný než vynález faxu. Prakticky celá akademická obec pak unisono tvrdila, že základní principy se nemění.

Nedohnali jsme a nepředehnali

Když si ovšem promítnete před očima vývoj americké i světové ekonomiky během let 1999 až 2019, zjistíte, že Yardeni a Moss měli pravdu, zatímco Krugman a většina ostatních se mýlili. Body (1) až (7) skutečně tvoří cyklus posilující sám sebe. Teorie nové ekonomiky se ukazuje být správnou, i když na původní módní termín se dávno zapomnělo. Žebříčku nejhodnotnějších světových firem dnes dominují americké a čínské IT firmy. Na rozdíl od roku 2000 jsou dnes ovšem ziskové, s mnohem dospělejším obchodním modelem. Strojírenství, ropa, finance, farmacie a maloobchod hrají druhé housle: velký rozdíl oproti stavu z 90. let.

Ale co Evropa? V roce 2000 přijali vedoucí činitelé EU tzv. Lisabonskou strategii, jejímž cílem bylo dohnat a předehnat Ameriku do roku 2010. Termín dávno uplynul a nikoho jsme nepředehnali. EU chtěla konkurovat Googlu projektem Quaero. Skončil – jak si můžete vyhledat na Googlu – typicky evropsky. Dotace byly vyčerpány, francouzský tým se pohádal s německým týmem, úřady protežovaný projekt netáhla žádná osobnost, vše usnulo a spí navěky.

Evropská unie je posedlá ochranou spotřebitele, ochranou investora, ochranou daňových příjmů (jediná oblast, kde jsme na světové špičce), ochranou krachujících bank, ochranou sociálně znevýhodněných menšin, ochranou názvu produktů a místa původu...

Jenomže ochranářská mánie Evropu neochrání před mezinárodní ekonomickým vývojem a konkurencí. Evropské unii hrozí, že se stane skanzenem pro bohaté americké, čínské, korejské a dnes už i indické turisty. Zato budeme mít jistotu, že řecký jogurt pochází opravdu z Řecka.

LN, 19.9.2019

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management, a. s.

Robot Investment Calculator








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.