Zadání studie
Z odboru ekonomických nástrojů MŽP vzešla výzva k předložení nabídky. Základním požadavkem ministerských úředníků je dodržení metodologie šetření, které používá prof. Dr. Hubert Job z würzburské univerzity. Profesor Job zpracovává analýzy návštěvnosti a ekonomický přínos turistiky v německých národních parcích. Nelze zpochybňovat metodologii ani výsledky jeho výzkumů. Lze však s určitostí říci, že nenaplňují požadavky socioekonomických studií, které musejí mít daleko širší záběr (zaměstnanost, infrastruktura – komunikace, odpadové hospodářství, telekomunikace, dopravní obslužnost).
Šetření dle požadavků ministerstva má být soustředěno do šesti měsíců: srpen 2010 – únor 2011. Aby poskytlo relevantní údaje, musel by však průzkum zahrnovat období dvou hlavních sezón a dvou mimosezón, tedy dvanáct měsíců.
Vítězem nabídky s odměnou 1 500 000 Kč se stala firma DHV ČR, s.r.o.
Je potřebné vědět, že jednatelem této firmy byl celých osm let Ing. V. Bízek, z funkce jednatele odešel v roce 2007 v souvislosti s personálními změnami na ministerstvu životního prostředí. Od roku 2007 se stává DHV ČR vítězem a dodavatelem řady zakázek MŽP, jak je možné dohledat na internetu.
Pokud DHV ČR dodrží podmínky ministerstva, vznikne jakási zpráva o návštěvnosti a jejím ekonomickém dopadu, která se bude týkat jedné mimosezóny a několika vybraných měsíců dvou hlavních sezón.
Informace od německých podnikatelů pracujících v cestovním ruchu, ale také od tamních okresních úřadů dokládají, že stará, kůrovcem zdevastovaná část Národního parku Bavorský les je navštěvována minimálně. Televizní kampaň v české veřejnoprávní televizi opakovaně hovoří o blahodárném vlivu kůrovcové apokalypsy na rozvoj turistického ruchu. Pravdou ale zůstává, že na dřevěné kostlivce není nikdo zvědavý, turistické destinace zejí prázdnotou. Hoteliéři nabízejí pobyty hluboko pod cenou. V zemském okrese Regen je tomu naopak. Zde se nachází tzv. Nová část národního parku Bavorský les, kde se proti kůrovci aktivně se zasahuje a k rozpadu lesa zde nedochází. Problémy s obsazeností tu nemají ani pětihvězdičkové hotely.
Profesor Job toto základní rozlišení na část parku kůrovcem zdevastovanou a na část, kde je možné zasahovat do roku 2027, bohužel ignoruje. O NPBL hovoří jako o jednom celku. I přes výrazně „zelenou“ orientaci uzavírá svá sdělení slovy: „Divočina národních parků nikdy nebude hnacím ekonomickým motorem regionu.“
Jobova zvěst
Rozplétání pavučiny nestandardních vztahů mezi současným vedením NPŠ, ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí je během na dlouhou trať. Jde o jakýsi propletenec vztahů obchodních, příbuzenských, politických a mocenských. I to je důvod pro setrvávání Františka Krejčího ve funkci ředitele NPŠ.
Zakázkou o návštěvnosti a jejím dopadu na turistický ruch Šumavy se spřízněná firma DHV obohatí o 1,5 milionu. Státní rozpočet bude o tutéž částku ochuzen. Údaje, které průzkum vyprodukuje, pravděpodobně nikomu nic neřeknou. A šumavský region bude i nadále postrádat kvalitní socioekonomickou studii.