EKONOMIKA: Další český experiment
Ministr financí Miroslav Kalousek se rozhodl polemizovat s texty Hospodářských novin, které se soustředily na chystaný prodej sedmi procent akcií ČEZ, na stránkách deníku MF Dnes ("Akcie ČEZ prodáme fér", 22. května). My na jeho kritiku naší práce odpovíme zde.
Předem určený zájemce
Ministr píše, že jeho úřad sleduje "maximální ochranu zájmů a majetku státu". Ze samotného "férového" způsobu prodeje ale Kalousek ani tentokrát neobjasňuje nic. Píše, že stát prodá za tržní cenu, transparentně a pod dozorem burzovní inspekce a centrální banky. Teprve až vláda prodá, oznámí, že se tak stalo, a dozvíme se i cenu.
Na celé věci je burcující hlavně to, že vláda používá k privatizaci metodu, která je ve světě neznámá. Je to stejný experiment, jakým byla kuponová privatizace. Proběhne totiž cosi jako přímý prodej přes burzu předem určenému, ale veřejnosti neznámému zájemci.
Všude ve světě, kde se v poslední době prodával podíl v energetikách či telekomunikacích, byla použita transparentní metoda aukce či tzv. book buildingu, od Itálie po Finsko. Lze doložit, že prodeje byly úspěšné a často vyprodané, poptávka převýšila nabídku. V rámci book buildingu lze nabídku také rozdělit: část mohou dostat institucionální investoři (například penzijní fondy), část - zpravidla za mírně odlišnou cenu - individuální investoři. Tak byly prodávány podíly v italském Enelu (energetika) i v Deutsche Telekom. I v těchto zemích mohou mít nebo mají obavy z "energetické bezpečnosti".
K organizaci aukce vlády najímají poradce a posléze brokery, kteří dostávají adekvátní odměnu. Ne tak v našem případě.
Masochismus jako metoda
V Kalouskově textu najdeme o book buildingu pozoruhodnou pasáž. Je třeba ji ocitovat celou: "Jakékoli řešení prodeje má svá pozitiva a rizika. Má je i tzv. book building neboli nabídka celého objemu akcií během několika málo dní organizovaná obchodníkem s cennými papíry. Jde o běžné transparentní řešení používané na evropských a světových kapitálových trzích. Jaká jsou jeho negativa? Velká nabídka akcií vyvolá vysoký převis nabídky nad poptávkou, a tedy nevyhnutelný pokles cen akcií. Je pravděpodobné, že na konci tohoto procesu by se objevilo dost argumentů, že stát prodal špatně, protože na konci book buildingu prodal akcie levněji než mohl."
To je zajímavé. Kalousek sám tvrdí, že jde o běžné řešení. Proč ho tedy nepoužít? Není to lepší než utajovaný experiment?
A jak ministr financí přišel na to, že book building kazí cenu? Jde o instrument, který byl vyvinut na kapitálových trzích, a používají ho při prodeji akcií především soukromé subjekty. A těm - logicky - vyhovuje proto, že ceny vylepšuje; nikoli proto, že činí opak. Kdyby book building snižoval cenu akcií, nebudou ho žádné soukromé subjekty používat. Proč by měly samy sebe trestat? Masochismus se jako manažerská metoda ve světě příliš nepoužívá.
V rámci zrychleného book buildingu je dokonce stanovena spodní cena, za kterou jsou akcie nabízeny. Když nikdo tuto cenu nenabídne, celý proces se zruší. Stačí nahlédnout do učebnic a burzovních encyklopedií.
Bylo by zajímavé vědět, z jaké studie o tom, že aukce zhoršují cenu, vláda vycházela.
Na trhu proti trhu
Z dalších výroků ministra Kalouska stojí za zaznamenání to, že chce ochránit občany i ČEZ před "spekulanty" a "velkými hráči". Vláda tedy prodává přes kapitálový trh, ale jakoby proti němu. Kdo jiný se totiž trhu účastní než "hráči" a "spekulanti"?
Stát zřejmě prodá akcie prostřednictvím komisionáře předem dohodnuté protistraně. Ostatní účastníci trhu pouze uvidí, že si mezi sebou dva brokeři vyměnili velký balík akcií za aktuální denní kurz. Vláda totiž akcie nenabídne, teprve po skončení prodeje oznámí jeho uskutečnění. Navržený obchod není uskutečnitelný jinak, než že vláda má již teď předem dohodnutu protistranu.
ČEZ zahájil proces odkupu 10 % vlastních akcií. Smí zakoupit pouze čtvrtinu denních obchodovaných objemů, tedy zhruba 250 tisíc akcií denně. Celý proces bude trvat zhruba 18 měsíců. Zároveň vláda prodává sedm procent akcií. Peníze potřebuje už v létě. Je tedy zřejmé, že ke všem prodávaným akciím se ČEZ nedostane. Nakoupí nějaký prostředník akcie pro ČEZ?
Ponechme stranou Kalouskovy útoky, že autor diáře píše na objednávku "privátních zájmů" a že Hospodářské noviny šíří fámy. Naopak: hájíme veřejný zájem. Kdyby vláda poskytovala o prodeji informace a akcie opravu nabízela jako každá jiná vláda v Evropě, nevznikaly by logicky ani fámy a spekulace.
HN, 25.5.2007