Vláda před časem vytvořila komisi, která měla, podle oficiálního zadání, zhodnotit budoucnost české energetiky. Bylo více než jasné, že komise musí konstatovat, že bez dalších zdrojů založených na spalování uhlí a využití jaderné energie to prostě v příštích letech nepůjde. A stejně jasné bylo, že zelený Bursík bude závěry této komise prostě a jednoduše ignorovat a na zablokování investic do české energetiky se nezmění zhola nic.

Den, kdy se toto odehraje, právě nadešel. I Bursík ví, že Temelín se prostě musí dostavět, a to co nejdříve. Jen přitom právě on nesmí být ve vládě, protože by mu to rozmlátilo partaj na cucky. Takže si budeme dál vyprávět báchorky. Třeba o tom, jak v čele komise nebyl energetik, ale akademik, a jak komise nebrala v úvahu „klimatické aspekty“.

A protože báchorek je už v české politice příliš mnoho a v tomto horku jsou jen obtížně stravitelné, zkusme si říci, jak je to doopravdy. Kdyby byl v čele komise energetik, a ne akademický amatérský politik, tak by komise musela nutně konstatovat, že výstavba jaderných bloků v Česku musí začít co nejdříve, protože každé zpoždění povede k významnému poškození české ekonomiky a bude mít dramatické dopady na životní úroveň obyvatel České republiky. Nakonec to říkají energetici po celé planetě a bez výjimky.

Východiskem pro tento závěr je právě klimatický aspekt, který Bursíkovi v Pačesově zprávě chybí. Evropská unie se totiž chystá schválit svůj klimatický batoh, jehož dopady na ČR nám zatím vláda tají.

Zřejmě nejvážnějším opatřením je změna v distribuci takzvaných emisních povolenek. Dosud povolenky na čoud z komínů rozdávala Evropská komise zdarma podle složitě vyjednávaného klíče. Nyní se za ně má platit. Tato daň z čoudu se má stát příjmem rozpočtů členských států EU. První propočty ukazují, že příjmy českého státního rozpočtu by se z titulu prodeje emisních povolenek měly zvednout o 90 miliard korun. To představuje devět tisíc korun ročně na každého občana ČR včetně kojenců. Pro ilustraci je to zhruba stejně jako současný výnos daní placených zaměstnanci. Čtyřčlenná rodina zaplatí na oltář boje proti změnám klimatu 36 000 Kč. Slovy šestatřicet tisíc korun rok co rok do té doby, dokud nebude hůř. Fakt, že většinu budou platit podniky, na věci nic nemění. Firmy totiž zvýšené náklady přenesou do cen zboží a nakonec je stejně zaplatí spotřebitel.

Za tyhle prachy bude Evropa méně čoudit, ale objem celosvětově vypouštěných emisí klesne o tři procenta. Vědecké panely klimatologů zatím nespočetly, zda celosvětová průměrná teplota klesne díky tomuto vydání českých a evropských domácností o desetinu, či setinu stupně Celsia, ale jednou se k tomu možná odhodlají a budeme se nad vědeckostí jejich výsledků pořádně divit. O tom, že na Slapech fakt nezačnou plavat lední medvědi, však asi není pochyb.

A největší taškařice je, že právě tuhle klimatickou směrnici EU nejvíce podporují Francouzi. Oni totiž vyrábějí osmdesát procent energie v čistých jaderných reaktorech, jejichž produkce vlivem zavedení placených povolenek dramaticky podraží a státní podnik Elektricité de France vydělá pěkný balík a státní úředníci, kteří ho budou posléze dělit, rozhodně nebudou mít potíže s nízkou penzí. A čím se budou KuchtovéBursíkové po celé Evropě více činit, tím více se bude Francouzům, ale i na vodních elektrárnách závislým Rakušanům sypat do korýtka.

Prostě klimatické změny jsou největší kšeft od zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To taky nikdo neviděl a jde to už hezkých pár let na dračku. Jak dlouho to ale budou baštit zeleným aktivistům evropští občané, je otázkou.

MfD, 3.7.2008