Optimistických předpovědí pro hospodářský vývoj příštího roku se objevila celá řada, téměř se stávají samozřejmostí. Ovšem úplně věrohodné také nejsou a u většiny z nich se člověk nedokáže zbavit dojmu, že přání je otcem myšlenky.

Není pochyb o tom, že se česká ekonomika letos zotavila po mělké recesi let 2012 a 2013. Optimismus těchto dnů spočívá v očekávání, že stejný růst potrvá i v roce 2015.

Hlavním signálem, že by to mohlo vyjít, jsou údaje o náladě spotřebitelů a podnikatelů, která je lepší například než loni nebo kdykoli před rokem 2011. 2,5procentní růst předpovídá Česká národní banka, ministerstvo financí i Evropská komise. Nejde o samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Letošní růst nebyl nijak oslnivý, prostě se ekonomika vrátila na předchozí úroveň po karambolu minulé recese.

Teď už jde o něco jiného, o otázku, jestli opravdu začne posilovat. Experti odvážně tvrdí, že se na to můžeme spolehnout, a my, podnikatelé a spotřebitelé tomu věříme. Přesto nepůjde o cestu po bůhvíjak pevné půdě. V posledních dnech roku na to upozornila jinak povinně optimistická Česká národní banka.

Ve své oficiální zprávě upozorňuje, že svou devizovou intervenci, která drží korunu ve směnném kurzu nejméně 27 korun za euro, nezruší nejméně celý příští rok. A dodává, že kdyby to bylo potřeba, tak posune korunu na ještě slabší úroveň. Tím nejspíš myslí, že by koruna řízeně oslabila nad hranici 28korun za euro. Na nějakou velkou důvěru v příští vývoj to zkrátka nevypadá.

Je jasné, že když centrální banka takto nezávazně spekuluje, o úplně nezávaznou spekulaci nejde.

Jinými slovy, přinejmenším v České národní bance není optimismus úplně skálopevný. Ekonomiku drží na kapačkách a posílá do nich ještě větší dávky živin, než například Evropská centrální banka.

Evropané snížili úrokové sazby na mezibankovním trhu k nule, Češi navíc pomáhají slabou korunou k lepším výkonům exportnímu průmyslu. A možná budou pomáhat ještě víc.

Centrální banka to takhle přímo neříká. Tvrdí, že bojuje s hrozbou deflace. Letos například klesly přehnaně vysoké ceny elektřiny, což sice mohlo domácnosti a podniky potěšit, z pohledu centrálních bankéřů by to však mohlo vyvolat rozsáhlý pokles cen zvaný deflace, který by nepodpořil spotřebu, ale naopak by vyvolal její pokles.

Teď opět klesají dosud přehnaně vysoké ceny ropy, proto bude znovu třeba bránit zemi před deflací.

Nutno přiznat, že tohle hlava prostého člověka nebere. Běžná psychologie tvrdí, že lidé víc utrácejí, pokud zboží zlevní, zatímco u dražších komodit se rozmýšlejí. Proč bychom se tedy měli bát, že se tentokrát budou chovat naopak? Jedině v takovém případě, že se optimismus přece jen tolik nerozšířil. Pak by lidé víc nenakupovali a peníze ušetřené levnými nákupy ukládali v bankách.

Dalším důvodem nižšího kurzu koruny může být snaha podpořit exportéry, kteří nejsou zase takovými mistry světa, jak se říká.

Jednou větou: Česká národní banka upozorňuje, že nový rozjezd zdejší ekonomiky a definitivní překonání důsledků krize nebudou tak samozřejmé, jak si všichni myslíme.