Dle analýzy Evropské komise tvoří podíl výdajů za energie z celkové spotřeby českých domácností 11 až 16%. Průměr Evropské unie je přitom 6,2%. Jinými slovy peníze, které tečou z kapes lidí (daňových poplatníků) zejména do polostátního ČEZu, jsou velké a energie je pro domácnosti, ale i pro podnikatele, na pozadí stále se zvyšujících zisků ČEZu, dosti drahá. A v případě energetického giganta se nedá hovořit ani o soukromém vlastnictví (kde by stát neměl do ničeho mluvit), ani o standardním tržním prostředí s konkurencí na každém rohu (do debaty o přirozeném monopolu se nyní nebudu pouštět).

Zajímavost této informace ale umocnila zpráva jiná. Jako z udělání se právě v tomto týdnu také dozvídáme (ze stránek deníku E15), že ČEZ už napříště (od roku 2013) nebude skladovat tzv. železnou zásobu jaderného paliva pro rok svého provozu, ale že tento úkol převezme stát, respektive Státní správa hmotných rezerv. A nejde o nic levného - 1,5 miliardy korun údajně stojí nákup paliva + další zdroje za jeho uskladnění. A aby toho nebylo málo, tak Ministerstvo průmyslu a obchodu prosazuje, aby se tak stalo již od příštího roku.

Podle vyjádření náměstka MPO Tomáše Hünera „jde o zajištění energetické bezpečnosti státu“. Nasnadě jsou tak zejména dvě otázky. 1) Proč by to i nadále nemohl zajišťovat polostátní ČEZ? 2) Přesunutím financování na stát, a tedy přesunutím výdajů na daňové poplatníky, zlevní ČEZ úměrně tomu energii? Zde si můžeme troufnout odpovědět sami - to zřejmě očekávat opravdu nemůžeme.

Takže tu je opět rovnice o jedné neznámé, kde společnost z většiny vlastněná státem (66% MF ČR) šetří, ale daňový poplatník to v peněžence nepozná a naopak stát na sebe bere další břemeno, které samozřejmě poplatník zaplatí. Někde je chyba, ale to si každý jistě spočítá sám.

provozovatel www.bankovnipoplatky.com