aneb Státní podnik na věčné časy (a nikdy jinak)
Pošta zůstává bezednou dírou, do které padají peníze daňových poplatníků. Změní na tom něco chystaná reforma?
Česká pošta je bizarní podnik. Zatímco soukromé přepravní služby vydělávaly za koronaviru jako nikdy předtím, pošta loni nabrala ztrátu 1,382 miliardy korun. A ještě ji prohlásila za úspěch, protože si naplánovala propad o 400 milionů korun větší.
Pozoruhodná je také hlavní příčina ztráty, za kterou tato státní společnost označila pandemii covidu. Na svém webu napsala, že „ekonomický covid neminul ani Českou poštu“.
Znáte jinou přepravní společnost, která kvůli pandemii utrpěla ztrátu?
Bezedná poštovní díra
Česká pošta přitom není ledasjaká společnost. Po policii, skupinách Agrofert a ČEZ a Škodě Auto to je pátý největší zaměstnavatel v zemi, který má 27 tisíc pracovníků a 3200 poštovních poboček.
Především má však pevné postavení na trhu, nejširší a nejdostupnější pokrytí. Za poštou je dlouhá historie služeb, má proto stále spoustu zákazníků, kteří jsou na ni zvyklí. Kromě toho může těžit z výjimečného postavení u vlády, která jí přihrává kšefty jako třeba při sčítání lidu nebo při doručování roušek a respirátorů.
Na každý pád se ale příčí selskému rozumu, aby někdo prodělával na službě, za kterou si nechává platit. A jejíž podstatou je doručit zásilku z bodu A do bodu B. Pošta prodělává opakovaně.
Její mluvčí ujišťuje, že podnik chce být letos v zisku. Podstatné slovo je však „chce“. Kdo by nechtěl?
Už tři desítky let šéfové pošty „chtějí“ a představují plány, jak státní moloch udělat ziskovým, jak z něj vykřesat hodnověrnou a prosperující firmu. Pošta ale zůstává bezednou dírou, do které padají peníze daňových poplatníků.
Její služby jsou přitom leckde prachbídné. Otřepaná průpovídka ze sociálních sítí to popisuje takto: Máš dneska odpoledne čas? Nemám, čekám balík do ruky mezi třináctou a devatenáctou hodinou. A co zítra dopoledne? Taky nemůžu, jdu si pro balík na poštu.
Ředitelé a jejich spolupracovníci nedokážou zajistit, aby tři století stará instituce spolehlivě plnila služby, pro které byla vytvořena. Přesto berou stotisícové platy, a nakonec ze ztrátové firmy vyskakují na zlatém padáku.
Rozsekneme ji na dva kusy
Nedávno poštovská trumpeta vytroubila reformu. Pošta se podle ní má rozdělit – na pobočkovou část poskytující univerzální službu, kterou si objednává stát, a na komerční část podnikající v tržním prostředí, která nebude muset ze svého zisku hradit ztrátové služby poskytované státu a bude schopna konkurovat soukromým přepravcům.
Struktura pošty se stane přehlednější, bude lépe vidět, kde ztráty vznikají. Přitom, jak ujistil ministr vnitra Jan Hamáček, který má poštu pod palcem, se nebudou rušit pobočky, nebude se propouštět a privatizovat. To všechno je pro sociální demokracii – stranu státních zaměstnanců a sociálních jistot – před volbami veledůležité.
Je ale nejisté, nakolik se takovou reformou sníží náklady státu. A zda vůbec. Nebude to nakonec naopak – tedy že náklady porostou? Ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal v této souvislosti upozorňuje, že po rozdělení Českých drah se byrokratický aparát ztrojnásobil.
A dá se věřit tomu, že pobočková část pošty bude konkurenceschopná? Zatímco výnosy e-shopů a soukromých přepravců vyrostly za pandemie a lockdownů o desítky procent, pošta zaznamenala jen patnáctiprocentní nárůst balíků.
Uděláme z ní akciovku?
Chystaná reforma by mohla být prvním krokem k privatizaci pošty, k její přeměně na akciovou společnost. Sociální demokraté o tom nechtějí slyšet, ale jejich dny ve vládě jsou sečteny.
Jako akciovky fungují Deutsche Post anebo Österreichische Post. Jejich akcie jsou obchodované na burze.
Česká pošta v minulosti takovou reformu chystala – už před víc než desíti lety. Po dlouhém přešlapování na místě záměr odpískala vláda Bohuslava Sobotky.
Po nové reformě pošta zůstane tradičním státním podnikem. A státní podnik až na výjimky bývá tím nejhorším typem podniku – mimo jiné proto, že má za sebou vládu, která jeho hospodaření ledabyle kontroluje a jeho ztráty (z cizích peněz) snadno uhradí.
Ti dříve narození se o tom mohli přesvědčit už za komunistických vlád. Dnes může za důkaz pravdivosti takového tvrzení sloužit právě Česká pošta.
Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce