Benzin a nafta v Česku se po loňském poklesu cen od letošního února vytrvale zdražují. V současnosti se ale nárůst výrazně zbrzdil: ceny se pohybují něco přes 32 korun za litr.

V dubnu ještě rostly o desítky haléřů, v první polovině května jen o částky kolem deseti haléřů, hlásaly minulý týden média. Nejdražší byly pohonné látky loni, kdy se vyšplhaly až na 36 korun. To je důvod, proč se lidé ptají, jestli takové zdražení můžeme očekávat i letos.

Nejprve si připomeňme, že ceny pohonných hmot jsou u nás ovlivněny dvěma faktory: cenou barelu ropy na světových trzích, která je udávána v dolarech, a na kurzu koruny vůči dolaru. To znamená, že pokud ceny padají a dolar sílí, nemusí se to u nás na cenách benzinu a nafty nijak projevit.

Podívejme se ale trochu do nedávné historie.

Nejdražší cena ropy za barel byla v roce 2008, kdy dosáhla 147 dolarů, pak klesla na 35 dolarů za barel a během dalších dvou let stoupla na 100 dolarů, nejvyšší hodnoty dosáhla 21. května 2011, kdy zase dosáhla 110 dolarů za barel, a tak tomu bylo do června roku 2014, pak začala klesat a na začátku roku 2015 stál barel ropy kolem 45 dolarů. Nyní se pohybuje kolem 64 či 65 dolarů za barel.

Odborníci se většinou shodují na tom, že v nejbližší době se bude držet v amplitudě mezi 50 až 70 dolary, jen krátkodobě by mohla cena klesnout až na 35 dolarů či opačně vyskočit o něco výše, říká třeba Jan Traxler ze společnosti Finez.

Pokles ceny ropy o 10 dolarů za barel v globální ekonomice znamená nárůst hospodářství o 0,13 až 0,18 procent.

V Rusku, jehož příjmy jsou přímo závislé hlavně na vývozu ropy, je ale situace opačná, protože tam vytěžený barel přijde asi na 40 dolarů. Naproti tomu Saúdskou Arábii podle banky Gutmann přijde těžba barelu na pouhé 4 dolary.

V dlouhodobějším horizontu lze ale spíše očekávat snížení ceny ropy, a to hned z několika důvodů: na trhu je přebytek ropy, protože se zmenšila poptávka, auta jsou úspornější, domy jsou lépe tepelně izolované, a tudíž na topení se rovněž spotřebuje méně.

Poptávka se snížila i v Číně a USA zvýšila své zásoby díky těžbě břidličné ropy. Jde o novou technologii, na kterou se specializovaly Spojené státy, aby nebyly závislé na arabské ropě: od roku 2009 těží ropu horizontálními vrty z břidlicových a pískových kapes. Rychlejší těžbě zatím brání nedostatečná zpracovatelná kapacita a infrastruktura: chybí naftovody. Ale již za této situace se dovoz ropy do USA od roku 2009 snížil o 30 procent.

A pokud by americký prezident Obama povolil export ropy a kdyby současně bylo zrušeno embargo na vývoz ropy z Íránu, cena ropy za barel by se mohla snížit dokonce velmi podstatně.