Navzdory proklamacím typu „buďme konečně dobrými hospodáři“ a „vláda rozpočtové odpovědnosti“ se NIC nemění. Česká republika se dál řítí do stále větších dluhů. Příští rok stoupne dluh státu o dalších 175 miliard korun.

Přesto lze vhodným politickým marketingem přesvědčovat veřejnost, že dluh, který poroste, bude klesat:

„Díky nižším dluhům bude platit Nečasova vláda také nižší úroky ze státního dluhu. Koaliční experti spočítali, že ušetří na úrocích 4 miliardy korun,“ napsaly např. Hospodářské noviny.

Stačí zamotat pojmy deficit a dluh: Dluh poroste, ale budeme hovořit o klesajícím deficitu a občas to zaměníme se slovem klesající dluh. Protože ani deficit nebude klesat, ale vzroste, stanovíme si fiktivní benčmark: Řekneme, že deficit poklesne oproti deficitu, který by jinak hrozil. Dále zúžíme pojem „deficit veřejných financí“ na pojem „deficit státního rozpočtu“ a podstatnou část deficitu skryjeme do mimorozpočtových fondů: Státnímu fondu dopravní infrastruktury umožníme vydávat dluhopisy, které se nebudou jmenovat státní dluhopisy.

Místo růstu dluhu o 4,6 % HDP (o 175 miliard) tak budeme veřejnosti prodávat deficit státního rozpočtu ve výši 3,6 % HDP (135 miliard) a budeme to prezentovat jako pokles deficitu, nebo dokonce jako pokles dluhu.

Aby se neřeklo, slibuje Nečasova vláda „vyrovnaný rozpočet“ - ale až od roku 2016 - dva roky poté, co mandát této vlády skončí: Naplnění slibu bude na někom jiném a pro toho někoho jiného to bude velice nesnadné, protože Nečasova vláda míní po sobě zanechat státní dluh o více než půl bilionu vyšší, než je teď.

Na úrocích z dluhů zaplatíme za čtyři roky Nečasovy vlády 344 miliard, o 70 miliard více, než kdybychom od příštího roku připravili vyrovnaný rozpočet. A to jsou čísla „optimistická“, za předpokladu, že strany budou plnit své volební programy.

Tyto fiskální úvahy Nečasovy vlády vycházejí z programu ODS Vize 2020, podle kterého má být deficit rozpočtu v roce 2012 stále 3 % HDP (120 miliard), „abychom se od roku 2015 mohli stát členem eurozóny“.

Hájím zájmy voličů, kteří nechtějí ani růst dluhu, ani euro.

Hospodaření bez dluhů a zachování koruny tak zůstává politickým programem Svobodných pro volby v roce 2014.

Převzato z časopisu Laissez Faire se souhlasem redakce

Autor je ekonom a předseda Svobodných