Přiznám se, že v posledním roce jsem musel hodně vnitřně zápasit, abych se neprohřešil proti biblickému příkazu "Proroctvím nepohrdejte" (1Te 5,20). Chci, aby bylo jasné, že prorocká slova pečlivě zkoumám a jak se říká, "nepolykám je i s navijákem". Nicméně v posledních dnech mě velice zarazilo proroctví Ricka Joynera o tom, že v brzké době bude ve Spojených státech vyhlášeno stanné právo, protože dojde k dramatickému pádu dolaru, který bude mít za následek zhroucení vlády.

Rick Joyner není žádný potrhlík. Je to člověk, který se vyzná jak v politice, tak v ekonomice. Jeho slovo rezonuje s tím, o čem přemýšlím a co prožívám již delší dobu. V textu, který nyní čtete, nedokážu přesně odlišit, co je Joynerův prorocký vhled, co jsou Joynerovy úvahy, co jsou mé úvahy a co je případně můj prorocký vhled. Za tento text nesu odpovědnost já, nikoli Rick Joyner. Pokud by měl někdo za to, že si "vypůjčuji" Joynerovy myšlenky, dám mu za pravdu. Záleží na tom, zda jsou pravdivé, nikoli na jejich autorství.

Navenek se zdá, že americká ekonomika je z nejhoršího venku a vykazuje mírný růst. Tento růst je ale umožněn především díky tomu, že FED (Federal Reserve Board, ekvivalent národní banky, jako je třeba ČNB) pumpuje do ekonomiky ničím nekryté peníze. Všichni významní ekonomové to vědí. Nyní nastalo období, kdy Spojené státy nemají schválený rozpočet a bylo nutno pozastavit chod řady institucí. Nebudu nyní rozebírat, kdo za to může a zda je politika republikánů, kteří odmítli rozpočet schválit, moudrá či nikoli. Zajímavé je, že současný stav zatím dolar nijak výrazně neoslabil.

Důvodem není to, že rozpočet nechybí. Důvodem je patrně to, že všichni vědí, že jakmile začne dolar padat, jeho pád půjde jen těžko zastavit. (Podle Joynerova proroctví to nepůjde vůbec.)

Zatím všechny civilizace zanikly. Samotný zánik měl ve svém finále mnohdy podobu katastrofy (např. dobytí Říma nebo pád Babylona pod náporem Peršanů a Médů); nemuselo tomu ale tak být vždy. Nicméně vždycky katastrofickému pádu předcházelo poměrně dlouhé období úpadku, který sice všichni vnímali, ale protože se dlouho nic významného nedělo, nechali se lidé ukolébat míněním, že se nic významného nebude dít ani ve střednědobém horizontu. A pak ať si přijde potopa.

Jelikož má dolar stále výsadní mezinárodní postavení, nemá nikdo zájem na jeho pádu. Obecně se ví, že největším věřitelem Spojených států je komunistická Čína. Ta by mohla jednoduchým a snadným rozhodnutím přivodit ekonomický pád Spojených států. Jenže to neudělá, neboť si je vědoma, že pád Spojených států by přivodil i pád Číny, který by mohl být ještě nesrovnatelně katastrofičtější než pád největší velmoci.

Jak to souvisí s Českou republikou? K sepsání tohoto článku mi dal poslední popud článek publicisty Viléma Baráka v Lidových novinách (středa 9. října t. r.). Nese název "Beze změny přijdeme o vše" a podtitul "Nekonečné navyšování veřejných dluhů přinese kolaps státu". Pan Barák se neodvolává na žádné proroctví; vychází ze znalosti ekonomie a politiky. Neříká, kdy kolaps nastane, ale tvrdí, že bez zásadní změny je nevyhnutelný. Tento názor sdílím. Česká republika od svého vzniku nepřestala žít na dluh. Dnes je již jasné, že z tohoto dluhu "nevyrosteme", jak nás ještě počátkem nultých let renomovaní ekonomové utěšovali. A to je na tom Česká republika z hlediska celkového dluhu nesrovnatelně lépe než mnohé jiné evropské státy.

Rick Joyner obviňuje americkou vládu z účetních machinací a tvrdí, že ve skutečnosti je vnitřní dluh mnohem vyšší, než udávají oficiální místa. Mám zprávy, že i u nás se některé údaje "upravují" podle různých "metodik" způsobem poněkud připomínajícím "řeckou cestu". A vlády nám blízkých zemí – Maďarska a Polska – v podstatě znárodnily soukromé penzijní fondy, aby si "vylepšily" celkovou bilanci. Až vám bude někdo předhazovat, že Polsko je úspěšnější než my, zeptejte se ho, o kolik procent si tamní vláda "vylepšila" bilanci státního rozpočtu tímto jednorázovým, v podstatě nic neřešícím a neférovým opatřením.

Když se podíváme na volební programy politických stran, můžeme se dočíst, co všechno podpoří, prosadí a zajistí. Zpravidla se nedočtete, kde na to vezmou finance. Mohl by nás zachránit jen zázrak: Kdyby se objevila na scéně politická strana, která by měla v programu prosazení vyrovnaného rozpočtu a vymazání státního dluhu. Těch zázraků by vlastně muselo být hned několik: Jednak by se taková strana musela objevit (to by byl menší zázrak), jednak by ji občané museli volit (to by byl větší zázrak; většina se raduje z planých slibů) a konečně by tato strana musela svému volebnímu programu dostát (rovněž velký zázrak). Zatím se pomalu, ale jistě suneme k okraji propasti a utěšujeme se, že když to vydrželo loni, vydrží to ještě letos. Stejně, jako si to mysleli kdysi v Římě.

Nevím, zda se Joynerovo proroctví naplní tak, jak bylo vyřčeno. Osobně jsem si pouze jist, že katastrofa přijde. Nemám prorocké zjevení, kdy. Ale dnes vím s jistotou, že nebudu moci tvrdit, že jsem nebyl varován.

Proroctví Ricka Joynera naleznete zde.