Před několika dny, 10. října 2016, Bělorusko po dlouhých tahanicích a neshodách, které trvaly už od začátku roku, konečně s ruským sousedem uzavřelo dohodu o cenách a dodávkách ropy a plynu, která by měla platit do konce roku 2017.

Běloruské úřady se totiž letos rozhodly, že je-li Bělorusko členem Euroasijské hospodářské unie, má právo platit za ruskou ropu tolik, kolik surovina stojí v Rusku, tedy 70 až 80 dolarů za tisíc kubických metrů. Gazprom ovšem za stejné množství Bělorusku účtuje 132 dolary.

Ještě větším problémem pro běloruský rozpočet, který má i tak vážné problémy, bylo snížení dodávek. Běloruský prezident kvůli tomu v září Rusko kritizoval a pohrozil, že jeho země omezí svou účast v ruských integračních projektech.

A tím to neskončilo, Alexandr Lukašenko navíc ohlásil, že jeho země o polovinu zvýší cenu za tranzit ropy ropovodem Družba na západ – zjevně tím chtěl Rusko donutit, aby stanovilo jeho zemi výhodnější obchodní podmínky.

Nyní ovšem došlo ke smíření: podle dohody z 10. října Bělorusko padesátiprocentní zvýšení cen za transport ropy zruší a doplatí ruskému gigantu Gazprom 300 milionů dolarů, které mu podle uzavřených smluv dluží. Rusko za to zruší omezení dodávek, k němuž se v červnu letošního roku rozhodlo, a vyrovná to, oč Bělorusko dosud přišlo.

Lukašenkův strach ze souseda

Dosažená dohoda je dost jednoznačným úspěchem Alexandra Lukašenka, běloruské hospodářství je totiž na ruských dodávkách ropy za nízké ceny závislé.

A Lukašenko dosáhl toho, že Gazprom sice bude drahocennou surovinu dál dodávat za zvýšenou cenu, tedy za 132 dolary za tisíc kubických metrů, ale ruský rozpočet bude toto zvýšení rozpočtu běloruského souseda kompenzovat – kompenzace má letos vynést 400 tisíc a napřesrok dokonce 800 tisíc dolarů.

Putinovo Rusko evidentně nemá na sporem s autoritativním Lukašenkovým státem zájem – má jiné starosti, například se stockholmským arbitrážním sporem s Ukrajinou, při němž jde rovněž o ceny a dodávky ruské ropy.

A pokud jde o fakt, že Lukašenko ustoupil od zvýšení ceny za tranzit ropy ropovodem Družba, jímž do Evropy plyne asi třetina veškerých dodávek od ruských firem, vzrostly by tím náklady odběratelů. A o to Lukašenko, který má z mocného souseda strach a rád by hledal oporu v demokratickém světě, nemá proč stát.